Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) publikovala na konci minulého roku studii Climate Tipping Points. Studie varuje před rizikem klimatického rozvratu i v případě, že dojde k naplnění stávajících mezinárodních závazků vyplývajících z Pařížské dohody, tedy především udržení nárůstu globální teploty mezi jedním a půl a dvěma stupni Celsia.

Důvodem jsou nová zjištění týkající se hrozby překročení takzvaných tipping points neboli „bodů zvratu“. Studie se hrozbou poprvé důkladně zabývá nejen z klimatické, ale především ze sociálně-ekonomické perspektivy.

Body zvratu

Body zvratu je označení pro limity, po jejichž překročení nastanou v klíčových klimatických systémech zlomové a nezvratné změny, navíc s potenciálem vyvolat kaskádovitý efekt dalších podobných událostí. Podle zprávy by po překročení bodů zvratu hrozil například kolaps severních a jižních ledových pokrývek, zásadní oslabení, zastavení či fundamentální proměna oceánského proudění v Atlantiku nebo zánik Amazonského pralesa.

Mezi další ekosystémy, v nichž hrozí dosažení klimatických bodů zvratu, studie OECD řadí také systém rovníkových monzunů nebo zalesněné oblasti severské tajgy a permafrostu. Vzájemná propojenost všech zranitelných systémů pak vede k tomu, že zlom jen v jednom jediném systému může vyvolat procesy, které způsobí překročení zlomových bodů i v dalších z nich.

To by, jak studie OECD zdůrazňuje, vedlo k dramatické destabilizaci počasí v celosvětovém měřítku, skokové proměně podnebí v mnoha oblastech, k častějšímu výskytu přírodních katastrof i nárůstu jejich ničivosti — a tedy k dalekosáhlým změnám v socio-ekonomických podmínkách existence lidských společností po celé planetě.

Podle citované studie OECD je tak při oteplení kolem čtyř stupňů Celsia takřka jisté zhroucení oceánského proudění v Atlantiku. To by vedlo k poklesu průměrných teplot v severní Americe o jeden až tři stupně Celsia a o tři až osm stupňů Celsia v Evropě.

Severní polokoule by se také stala mnohem sušší. Výsledkem takové změny by podle autorů studie bylo „snížení produkce tří základních plodin: pšenice, kukuřice a rýže o množství srovnatelné s padesáti procenty všech světově vyprodukovaných kalorií“.

Nová logika ekonomické analýzy

Studie OECD se zmiňuje také o dalších potencionálních škodách způsobených překročením klimatických bodů zvratu. Do ekonomických analýz klimatické krize tak přináší novou logiku, která mění výchozí parametry pro modelování případné ekonomické náročnosti dopadů klimatické krize; body zvratu totiž mohou zásadně ovlivnit naše chápání dynamiky klimatické krize.

V dané perspektivě nepůjde o pomalé lineární změny, na které by bylo snadné se adaptovat, nýbrž o náhlé kolapsy, jejichž „časový rámec je tak krátký, že lidské socioekonomické systémy nebudou mít dostatek možností a kapacit k tomu se přizpůsobit,“ uvádí citovaná studie. OECD proto doporučuje přijetí mnoha opatření s cílem připravit společnost na případné otřesy a náhlé změny způsobené překročením bodů zvratu.