Lex plyn: vláda podpořila korporace na úkor občanů
Matěj MoravanskýNovela energetického zákona navrhuje jako „dočasné řešení“ dotování uhelných zdrojů a podporu plynové infrastruktury. Zároveň nestanovuje záruky přechodu na čisté zdroje. Na selhání vlády a energetických korporací doplatí spotřebitelé.
Česká vláda dnes schválila klíčovou novelu energetického zákona, takzvaný Lex plyn. Jde o návrh novely energetického zákona skupiny vládních poslanců vedené ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem ze Starostů, kteří s ní přišli nečekaně před Vánoci a tlačili na její brzké schválení. Novela má urychlit budování nových paroplynových elektráren a další navazující infrastruktury.
Podle důvodové zprávy novely zákona má nová legislativa „zajistit stabilitu přenosové soustavy v době snižování využití fosilních paliv a přechodu na nízkoemisní technologie.“ Zároveň ale autoři novely nestanovují konkrétní pravidla pro tento přechod.
Vedle toho jde novela na ruku provozovatelům uhelných elektráren, jako je ČEZ a Sev.en uhlobarona Pavla Tykače — umožňuje totiž vyplacení náhrad „přiměřených zisků“ provozovatelům v případě, že se jejich elektrárna stane ztrátovou, avšak nezbytnou pro zajištění stability přenosové sítě. Peníze na tyto náhrady má zajistit prostřednictvím zvýšení systémové složky ceny elektrické energie společnost ČEPS, která provozuje českou přenosovou síť.
Plán vlády tak neobsahuje záruky přechodu na čisté technologie a zároveň přesouvá odpovědnost za chyby české vlády a energetických korporací na spotřebitele. Místo „zajištění stability a spolehlivé dodávky energie“ je návrh novely zákona pastí pro českou energetiku.
Nepodceňujme fosilní plyn
Fosilní plyn je často zmiňován jako přechodové palivo. Spalování plynu má zajistit stabilitu dodávek v době, kdy skončí uhlí, ale Česká republika ještě nebude mít dostatečnou kapacitu obnovitelných zdrojů. V Národním klimaticko-energetickém plánu vláda uvádí, že „vedle výstavby nových obnovitelných zdrojů bude potřeba posílit schopnosti sítě řídit flexibilitu a prozkoumat a realizovat různé její prvky. Dočasně bude hrát také posílenou roli zemní plyn.“
K roku 2023 byla z přibližně patnácti procent celková spotřeba primární energie v České republice uspokojena spalováním zemního plynu. Vláda do roku 2030 očekává, že výstavbou nových plynových elektráren a přebudováním uhelných zdrojů na plynové zvýší dodavatelé energií spotřebu energie ze zemního plynu na 21 procent. Přibližně jde o objem primární energie, který Česká republika musí nahradit po konci spalování uhlí.
Fosilní plyn má jistě mnoho výhod s ohledem na řiditelnost soustavy. Paroplynové generátory dokáží nastartovat a dodávat elektrickou energii během několika minut, avšak stále jde o fosilní palivo, jehož účinky jsou pro klima devastující.
Opakujeme německou koncepční chybu s odstupem dvaceti let po Německu. Sázkou na plyn místo investic do rozvoje technologií skladování energie. Před dvaceti lety byl plyn arciť alespoň levný.
Jenže my bychom tu technologii ukládání potřebovali teď hned, pane Klusáčku. A přes obrovské úsilí do toho vkládané jsou velkokapacitní nízkoztrátová úložiště hudba budoucnosti.
Podle mě jdou kroky vlády dobrým směrem.
Nejdůležitější je, že to chytá konečně nějaký rámec, kterého se dá odpíchnout. Protože už zkrátka musíme začít a nejde jít do prázdna. Konečný kýžený stav tedy je ---Uhlí skončilo. Naprostou většinu proudu dodávají jádro a obnovitelné zdroje, u nás vítr doplněný soláry. Celé je to jištěné plynem --- hlavně dva nejkritičtější zimní měsíce bychom se spalování zřejmě nevyhnuli. Ale byl by to v konečném součtu výrazný posun. A třeba pak přecházet na vodík, ale teď dát plynovkám jistotu, že je v budoucnu nezavřeme bez náhrady. Že se plyn nezabetonuje holt budeme muset risknout.
Zkrátka mít konečně nějaký plán, který umožní investovat a začít věci dělat. Například obchodníci s plynem budou vědět, jak bude nejdříve růst poptávka a pak zase klesat, a dokážou se domluvit.
Takže ano, začít stavět plynovky a zároveň --- a tady jsou ty resty strašné --- rozjet obnovitelnou energetiku, hlavně z větru. Už měla být založena nějaká obdoba ČEZu, třeba ČVE, česká větrná energetika, která by to rozjela od výzkumu přes subdodavatele atd. Když chceme, ať do toho investují obce, lidé, fondy, tak musí mít do čeho. Časy se mění, energetická bezpečnost se stává strategickou prioritou států, a na této úrovni je třeba začít.
P.S. A je nasnadě, jak brtutální chyba od ANO a ODS bylo zatáhnout republiku do strukturálního deficitu, který se nám teď opravdu nehodí a ten energetický přechod bude těžce zdražovat. Nicméně celkové zadlužení a další parametry jsou vcelku dobré, můžeme si dovolit reaktory i větrníky, jen to bude dražší než mohlo být...
Ale ovšem, jak si račte přát, řeklo sluchátko.
Skladování elektřiny ještě mezisezonálně neumíme. Ve výrobě tepla technologie naopak existuje a je technologicky podstatně jednodušší.
(tl.dr teplo se skladuje v objemu, ztrácí povrchem. Objem roste s třetí mocninou, povrch jenom s druhou mocninou rozměrů nádoby. Takže když se zařídí opravdu hodně veliká bandaska na vodu a ta se v létě vyhřeje, jsou už ztráty tepla tak nízké, že to vydrží topit celou zimu. Akorát je to pak minimálně pro celé maloměsto.
V článku představené zařízení má cca 85 tisíc kubíků vody - ekvivalent krychle o hraně něco přes 40 metrů- voda se v létě vyhřeje ze solárů na 90 stupňů, před zimu vytopí 3000 domácností. Stála kokem 75 tisíc našich peněz. Ztráty přes zimu kolem 25 %, což už je únosné.)
Takže je technologicky zvládnutelné budovat podobné obří bandasky a soláry, letní přebytky skladovat jakožto teplo a v zimě z toho topit. Částí ušetřeného plynu vykrývat zimní výpadek produkce elektřiny, část ušetřit a tím amortizovat pořizovací náklady.
Mimochodem náklady. Tohle představené zařízení stálo 75 milionů korun a je pro 3000 lidí. Kdyby pro celou republiku, vyjde to na 340 miliard. I kdyby byly náklady nakonec trojnásobné, tzn. bilion, jsou to peníze, jež republika vydá na plyn za deset let.
Přičemž z výroby tepla emituje republika stejně CO2, jako z výroby elektřiny. Tohle by představovalo v tomto dekarbonizaci, celé třetiny republikové produkce.
Ano!
V teplárenství by tohle jistě šlo, soběstačné zařízení, které nepotřebuje připojení k síti, zn. ideál.
Dá se říct, že nějaká rozumná cesta je, a je třeba se po ní vydat co nejdříve.
A nepodlehnout z jedné strany fosilní lobby, z druhé té části zelených, kteří razí extrémní cesty bez zajištění (zjednodušeně to křídlo, které odmítá jadernou energii).
Pane Klusáčku, tenhle druh teplárenství je vlastně geniální a mohl by nesmírně pomoci v udržování stability sítě v době přepětí, kdy hodně fouká a svítí.
Teď se do popředí dostaly tzv. mařiče elektřiny. Bohužel debata probíhá dost v rovině moralizování. Ano, je to špatné mrhat elektřinou. Nicméně v soustavě s OZE prostě situace s nadprodukcí přicházejí. A právě tyhle solárně-ohřevové teplárny by ta přepětí mohla využívat a vlastně zadarmo ohřívat vodu na zimu. (nebo za to dokonce dostávat peníze, v časech přepětí mívá elektřina "zápornou" cenu)
Přitom solární panely jsou dnes levné, není problém jich nainstalovat tolik, aby byla jistota, že se voda dostatečně nahřeje i v zamračeném létě a bez příspěvků ze sítě. A kdyby bylo slunečné a větrné léto, tak by se prostě využila jen část a na zimu by se panely rovnou odpojily a zakryly.
Vlastně mi to příjde jako ideální pro naše podmínky.
Základní síť jádro/OZE. Nedostatek v zimě zatím vykrývaný plynem s výhledem přechodu na vodík. Plus solární teplárenství schopné vstřebat naopak přepětí.
Simsala bim, funkční soběstačný systém.
Je někde chyba?