Mnoho hlubokých společenských proměn, opravdových revolucí, začalo skromně. S mnohem menší okázalostí než francouzská zteč Bastily, stržení Berlínské zdi nebo statisícové manifestace na Letné. Ke skutečně transformativnímu pohybu totiž ve společnosti může dojít i ve chvíli, kdy se změní třeba jen jedna, zdánlivě nepodstatná okolnost. Jednou z takových okolností může být zahájení sdílení elektřiny.

Od začátku srpna totiž nově vzniklé Elektroenergetické datové centrum přijímá přihlášky pro zájemce o sdílení elektřiny. Centrum bude koordinovat a podporovat rozvoj komunitní energetiky u nás, tedy takové energetiky, která bude do velké míry nezávislá na velkých, zpravidla fosilních nebo jaderných zdrojích energie a místo dobývání zisků pro majitele a akcionáře bude sloužit primárně k uspokojování základních energetických potřeb domácností, obcí, podniků a komunit.

S určitou licencí tak lze tvrdit, že změnou několika paragrafů v současném energetickém zákoně otevíráme novou kapitolu historie české energetiky — a možná i celé společnosti.

Třídní rozměr komunitní energetiky

V Memorandu o nové ekologické třídě píší Bruno Latour a Nikolaj Schultz, že „rozhodující obrat spočívá v tom dát přednost zachování obyvatelnosti planety, a nikoliv rozvoji produkce“. Podle Schultze a Latoura je důležitá prosperita v rámci planetárních a ekosystémových mezí a limitů, nikoliv naplňování destruktivní víry v nekonečný ekonomický rozvoj na planetě s omezenými zdroji.