Solárních panelů na českých střechách — a malých solárních elektráren v České republice obecně — rychle přibývá. Ukazují to data Energetického regulační úřadu (ERU) sumarizující meziroční vývoj. Výroba elektrické energie z malých solárních elektráren vzrostla mezi lety 2022 a 2023 o více než 170 procent. Podle ERU narůstá především počet instalací s výkonem do 10 kilowatt, které jsou namontovány na střechách domácností nebo na budovách firem či veřejných institucí.

„Čísla jasně dokládají boom, který v posledních dvou letech zažívají instalace střešních solárních elektráren,“ uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu, při prezentaci statistik na konci léta.

V celkovém kontextu český solární „boom“ ovšem zase tak velký zase není. Za celé období 2014 až 2021 výstavba nových solárních zdrojů v ČR stagnovala. Nyní ji táhnou nahoru právě malé instalace, což je dle oborové Solární asociace zapříčiněno zejména touhou domácností předejít dalším skokům cen na klasickém trhu, jak byly zaznamenány po ruské invazi na Ukrajinu.

Až nyní začalo ve větším přibývat instalací na střechách různých podniků, a to díky podpoře z Národního plánu obnovy, stejně jako, ač v menším měřítku, případů zapojení větších elektráren mimo střechy, takzvaných solárních parků.

V součtu je produkce ze všech solárních zdrojů v České republice stále výrazně pod unijním průměrem. Zatímco v roce 2023 průměrně unijní státy vyrobily devět procent elektřiny ze solárních zdrojů, v České republice to byla čtyři procenta.

„Data ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj (u nás) o poznání pomalejší. Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem jeden megawatt se například meziročně zvýšila jen o 1,7 procenta a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ upřesnil Trávníček z Rady ERU.

Evropský trend a srovnání

V rámci Evropské unie vyrábí nejvíce energie ze slunce Německo (62 TWh za rok), Španělsko (45 TWh) a Itálie (31 TWh), což jsou všechno velké státy. Českou republiku se s jejími 2,9 TWh za rok ale předstihují i podobně velké a geograficky situované země: Belgie s 7,6 TWh, Maďarsko s 6,6 TWh či Rakousko s 5,2 TWh.

Třikrát lidnatější Polsko má sice objem vyrobené slunečné energie na hlavu jen o něco málo větší něž my, v minulém roce však dokázalo vyrobit o 3,9 terawatthodiny více elektrické energie než v předcházejícím, zatímco Česká republika zvýšila výrobu ze slunce o 0,4 terawatthodiny.

Ve vztahu k užívání sluneční energie mají logickou výhodu jižněji položené státy a dle informací získaných od kolegů v rámci projektu přeshraniční spolupráce PULSE dle toho i konají. V Bulharsku příkladně stoupla výroba mezi lety 2022 a 2023 dvojnásobně. Konkrétně vyprodukoval tento chudší šestimilionový stát v roce 2023 ze slunce 3,5 TWh energie, a navíc masivně investuje dále.

„Podle údajů provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy v roce 2023 bulharské instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie předstihly tamní jaderné a uhelné zdroje. Podíl kapacit vodních elektráren činí aktuálně 22,5 procenta, solárních 21,7 procenta, větrných 4,9 procenta a biomasy 0,6 procenta,“ uvedla k tématu pro Deník Referendum bulharská kolegyně Vladislava Peeva z webu Mediapool.

Sousední Rumunsko chce zase do roku 2030 sytit ze solárních zdrojů 23,5 procenta spotřeby, zatímco dnes je to 3,7 procenta. Do roku 2026 míní instalovat 2600 megawatt výkonu právě v těchto zdrojích.

Claudie Pîrvoiuová z partnerského média HotNews pro DR uvedla, že současná rumunská vláda chce s pomocí evropských peněz dosáhnout do sedmi let stavu, kdy budou obnovitelné zdroje pokrývat 95 procent elektrické spotřeby — vedle zmíněného slunce má 37 procent obstarat vítr a 35 procent voda.

Pro srovnání — české ministerstvo průmyslu a obchodu stanovuje v aktualizaci Státní energetické koncepce cílový podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektrické energie na 37 procent.

Úplně v jiných dimenzích se pak pohybuje například Španělsko, kde se již tento rok v květnu stala solární energie přechodně nejvýznamnějším zdrojem výroby veškeré elektřiny.

„Jedná se o bezprecedentní událost. Přeměna slunečního světla na elektřinu prostřednictvím solárních panelů dokázala pokrýt tři čtvrtiny španělské poptávky po energii během denní špičky a její potenciál ještě není vyčerpán,“ uvedl pro Deník Referendum Marcos Lem ze španělského listu El Confidencial.

Španělsko jinak v celoročním průměru sytí ze slunce šestinu až pětinu poptávky — podobně jako Řecko, Malta nebo Kypr.

Potenciál u nás

Možnosti rozvoje solární energetiky v ČR bývají často podceňovány s poukazem na naši geografickou polohu. Právě případy zmíněné Belgie nebo Polska ale ukazují, jak klamně. Také výrazně severnější a sotva sedmimilionové Dánsko vyrábí ze slunce již dnes více energie než ČR (konkrétně 3,2 TWh za rok) a sytí 9,3 procenta své elektrické spotřeby. Rovněž deštivé Nizozemsko pak loni ze slunce vyprodukovalo 20 TWh a pokrylo 16,6 procenta spotřeby.

V České republice se vede mezi znalci debata, nakolik se soustředit na větší stavby a nakolik upřednostňovat potenciál střech, případně jak oba přístupy kombinovat. Právě na střední a větší instalace vyhlásil letos Státní fond životního prostředí nové kolo dotací, ve kterých bude dohromady rozdělovat 7 miliard korun.

„Jen na střechy spoléhat nemůžeme, tam už pomalu začínáme narážet na strop možností, což potvrzují aktuální čísla. Pokud to Česká republika se svými klimatickými závazky myslí vážně, přiblíží nás k jejich naplnění jen velké pozemní projekty,“ uvedl k tématu Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Například podle společnosti EGÚ Brno by ale solární panely umístěné na všech technicky vyhovujících střechách a fasádách mohly v budoucnu pokrýt až 27 procent spotřeby elektrické energie u nás.

Rozvoj solárních zdrojů ještě umocní nástup takzvané komunitní energetiky a sdílení elektrické energie zahájené začátkem srpna tohoto roku. Jednotlivci, domácnosti ale i podniky, obce nebo veřejné instituce nyní mohou vyrábět a následně i sdílet elektrickou energii z čistých a lokálních zdrojů.

Čerstvá data Energetického regulačního úřadu potvrzují, že již v minulém roce spotřebovaly více než polovinu elektrické energie vyrobené z malých decentralizovaných zdrojů přímo domácnosti a podniky, které takové zdroje provozují.

Podle analytika Davida Blažka z Unie komunitní energetiky se přitom možnost sdílet elektřinu projeví plně až v číslech na podzim tohoto roku.

„Komunitní energetika představuje první krok ke změně současného energetického systému, který je dosud zaměřen na centralizovanou výrobu energie,“ řekl pro Deník Referendum Blažek a doplnil, že „postupně přecházíme od modelu s několika velkými fosilními zdroji k modelu s mnoha menšími obnovitelnými zdroji, které jsou rozesety po celé České republice“.