↗

Polsko lilo již v uplynulých letech do obnovitelné energetiky velké, ale převážně evropské peníze. Instalovaný výkon polských větrných elektráren se tak od roku 2020 zvýšil z šesti tisíc megawatt na aktuálních deset tisíc. Foto archiv IIR

Polsko je v rámci Evropské unie stát s podobně zoufalým množstvím uhlíkatých emisí na hlavu jako ČR; navíc získává stále až 60 procent elektrické energie z uhelných elektráren. Nyní za Tuskovy vlády ovšem i ono avizuje změnu. V konkrétních parametrech je vtělena do nového Národního energeticko-klimatického plánu, který představila polská vláda letos v září. Plán zahrnuje jak vlastní energetickou transformaci, tak velké investice do úspor i odpovědnější přístup ke změnám klimatu celkově.

„Je pro nás důležité, aby byl plán tím nejlepším možným plánem pro bezpečné, zelené a prosperující Polsko,“ uvedla na tematické tiskové konferenci Paulina Hennig-Kloská, polská ministryně klimatu a životního prostředí.

Pokud jde o specifika chystané transformace, hodlá Tuskova vláda zintenzivnit již rozběhnutou výstavbu větrných a solárních zdrojů tak, aby země už v roce 2030 produkovala 56 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů a aby s novou dynamikou rozvíjela daný segment i dále.

Energetická expertka Klaudia Janiková z polského think-tanku Instytut Reform v odpovědi na otázky Deníku Referendum zdůraznila, že instalovaný výkon větrných elektráren v zemi roste už nyní.

U větru jde konkrétně o posun z šesti tisíc megawatt výkonu v roce 2020 na více než deset tisíc v roce 2024, přičemž klíčové zde podle Janikové bylo využití unijních dotací v ekvivalentu jedenácti miliard korun.