Evropské obnovitelné zdroje energie zaznamenávají úspěchy — za první polovinu roku 2024 vyrobily polovinu veškeré elektrické energie Evropské unie. K udržení pozitivního trendu ale potřebují výrazné zvýšení investic z veřejného sektoru.

Společnost Eurelectric provozovaná evropským Svazem elektroenergetického průmyslu zveřejnila na konci července data o výrobě a spotřebě elektrické energie v Evropské unii za prvních šest měsíců roku 2024. Podle společnosti byla vyrobena celá polovina evropské elektrické energie od ledna do konce června z obnovitelných zdrojů, dalších 24 procent vyrobily jaderné reaktory. Dohromady tak nízkoemisní zdroje v Evropě vyrobily tři čtvrtiny elektrické energie.

„Tempo změn je impozantní,“ okomentoval data vedoucí Eurelectric Kristian Ruby. Hlavními důvody tohoto pozoruhodného výsledku byl podle Eurelectric „bezprecedentní příliv obnovitelných zdrojů do sítě v kombinaci se stabilizací jaderného parku“.

Zatímco výroba energie z čistých zdrojů roste, na straně poptávky po elektřině lze sledovat pokles. V první polovině roku 2023 se poptávka po elektřině v Evropské unii snížila o pět procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 a v roce 2024 zůstala nadále nízká; rovněž o takřka pět procent nižší než v prvním pololetí roku 2022. Podle společnosti Eurelectric „je tento trend způsoben zejména přesunem průmyslu do zahraničí, vyššími teplotami, úsporami energie a pomalým hospodářským růstem“.

Celosvětově obnovitelné zdroje předčí uhlí

Podle Mezinárodní agentury pro energii do začátku příštího roku globálně předčí obnovitelné zdroje ve výrobě elektrické energie uhlí. „Podíl obnovitelných zdrojů na celosvětové výrobě elektřiny se podle prognóz zvýší z třiceti procent v roce 2023 na třicet sedm procent v roce 2026,“ uvádí agentura ve své zprávě.

V tomto období by podle analytiků Mezinárodní agentury pro energii měly obnovitelné zdroje více než kompenzovat růst poptávky ve vyspělých ekonomikách, jako jsou Spojené státy a Evropská unie, a vytlačit výrobu z fosilních zdrojů.

Mezinárodní agentura pro energii zároveň očekává, „že v Číně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie pokryje veškerou dodatečnou poptávku po elektřině, ačkoli počasí a míra zmírnění růstu poptávky v zemi zůstávají hlavními zdroji nejistoty pro budoucnost“. Agenturní zpráva rovněž dodává, že „silný nárůst kapacity obnovitelných zdrojů energie musí být doprovázen také urychlenými investicemi do sítí a flexibility soustavy, aby byla zajištěna jejich hladká integrace“.

Jedním z hlavních faktorů zrychlujících přechod na čistější zdroje energie je pokračující strmý pokles cen energie ze slunce. Energetický think-thank Ember uvedl, že zatímco „solární energii stačilo pouhých osm let, aby se její globální výroba zvýšila ze sta terawatthodin na jeden tisíc, tak v minulosti potřebovalo uhlí k dosažení tohoto milníku 32 let, plyn 28 let a voda 39 let“.

Česká republika je v rozvoji obnovitelných zdrojů stále pozadu, a to především v těch větrných. I proto vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj návrh zákona o zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. „Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení takzvaných akceleračních zón, ve kterých budou záměry pro využití energie z obnovitelných zdrojů energie povolovány ve zvláštním zjednodušeném režimu,“ uvádějí ministerstva v tiskové zprávě, která rovněž dodává, že právě v obnovitelných zdrojích lze čekat nejrychlejší nárůst výroby do roku 2030.

Otevírání akceleračních zón a zjednodušování povolování zřejmě ale podle Svazu elektroenergetického průmyslu, ale i think-thanku Ember nestačí. Již v březnu velké evropské společnosti podnikající ve výrobě a distribuci elektřiny vyzvaly Evropskou komisi, aby zásadně navýšila investice do elektrifikace evropských států.

Komise si má podle svazu „uvědomit, že naše závislost na nestálém dovozu fosilních paliv ze zahraničních zdrojů je spojena s obrovskými náklady, kterým se lze vyhnout skrze rozsáhlou elektrifikaci a rozvoj čisté domácí výroby elektrické energie, která zajistí bezpečnost dodávek“. Podle svazu by investice do takové transformace měla být vnímána nikoliv jako výdaj, nýbrž jako úspora ve středně a dlouhodobém horizontu.

Analytici think-thanku Ember dodávají, že ačkoliv se výše investic do čisté energetiky pohybují v mnoha stovkách miliard eur, cena za nečinnost by byla mnohem vyšší. Analýza Emberu zaměřená na střední a východní Evropu pak ukazuje, že „větší spolupráce a propojení mezi zeměmi je rozhodující pro uvolnění více než 100 gigawatt potenciálu větrných elektráren na moři, a pro snížení nákladů na elektřinu a zvýšení energetické bezpečnosti středo- a východoevropských zemí“. Zásadní jsou tak podle think-thanku veřejné investice do výroby čistých zdrojů a do jejich přeshraničního propojování.