Evropa využívá čím dál méně elektřiny z fosilních paliv. Stačit to ale nebude

Radek Kubala

Uhlí i plyn jsou v Evropě při výrobě elektřiny na setrvalém ústupu, zatímco obnovitelné zdroje lámou rekordy. Spolu s tím klesají emise. Energetická transformace v Evropě však nepostupuje dostatečně rychle, a budoucnost je tudíž nejistá.

Bezprecedentní sucha v Katalánsku. Máme-li zabránit fatálním důsledkům klimatické krize, musí být transformace naší energetiky rychlejší. Vyplývá to z dat. Foto Pau Barrena, AFP

Využívání fosilních paliv při výrobě elektřiny rychle klesá. Obnovitelná energie je naopak na rekordním vzestupu. Vítr poprvé překonal plyn. Z hlediska konce uhlí jsme v polovině. Transformace energetiky však musí být rychlejší. Tak by se v krátkosti dala shrnout nová studie think tanku Ember, která každoročně sleduje trendy na evropském trhu s elektřinou.

Studie, která vychází z dat od jednotlivých národních provozovatelů přenosových soustav, konkrétně dokládá, že jsme v loňském roce v celé Evropě snížili využívání uhlí a plynu pro výrobu elektřiny o necelých dvacet procent. Využívání uhlí pokleslo dokonce o rekordních šestadvacet procent, a to navzdory hlasům mnoha tuzemských komentátorů, kteří po vypuknutí války na Ukrajině oslavovali renesanci uhlí.

Ve skutečnosti jsme s koncem uhlí na evropském kontinentě na půli cesty, od roku 2016 totiž využívání nejšpinavějšího fosilního paliva kleslo takřka přesně o polovinu. Podobně i využívání plynu loni pokleslo čtvrtý rok v řadě, konkrétně o patnáct procent. Spolu s tím analytici zaznamenali i pokles emisí ze sektoru energetiky, a to přesně o devatenáct procent.

Jedná se o největší číslo ve snižování evropských emisí od roku 1990, překonává dokonce třináctiprocentní pokles emisí v sektoru energetiky, zaznamenaný v roce 2020 v době pandemie covidu-19. Analytici upozorňují také na to, že využívání obou fosilních paliv klesá souběžně, tudíž v sektoru elektřiny prozatím nedochází k výraznějšímu přepínání z uhlí na plyn.

Nástup čisté energie a energetická krize

×