Využívání fosilních paliv při výrobě elektřiny rychle klesá. Obnovitelná energie je naopak na rekordním vzestupu. Vítr poprvé překonal plyn. Z hlediska konce uhlí jsme v polovině. Transformace energetiky však musí být rychlejší. Tak by se v krátkosti dala shrnout nová studie think tanku Ember, která každoročně sleduje trendy na evropském trhu s elektřinou.

Studie, která vychází z dat od jednotlivých národních provozovatelů přenosových soustav, konkrétně dokládá, že jsme v loňském roce v celé Evropě snížili využívání uhlí a plynu pro výrobu elektřiny o necelých dvacet procent. Využívání uhlí pokleslo dokonce o rekordních šestadvacet procent, a to navzdory hlasům mnoha tuzemských komentátorů, kteří po vypuknutí války na Ukrajině oslavovali renesanci uhlí.

Ve skutečnosti jsme s koncem uhlí na evropském kontinentě na půli cesty, od roku 2016 totiž využívání nejšpinavějšího fosilního paliva kleslo takřka přesně o polovinu. Podobně i využívání plynu loni pokleslo čtvrtý rok v řadě, konkrétně o patnáct procent. Spolu s tím analytici zaznamenali i pokles emisí ze sektoru energetiky, a to přesně o devatenáct procent.

Jedná se o největší číslo ve snižování evropských emisí od roku 1990, překonává dokonce třináctiprocentní pokles emisí v sektoru energetiky, zaznamenaný v roce 2020 v době pandemie covidu-19. Analytici upozorňují také na to, že využívání obou fosilních paliv klesá souběžně, tudíž v sektoru elektřiny prozatím nedochází k výraznějšímu přepínání z uhlí na plyn.

Nástup čisté energie a energetická krize

Podle studie je hlavní příčinou rychlý nástup obnovitelných zdrojů, zejména slunečních a větrných. Obnovitelným zdrojům se daří, přičemž dokonce vítr poprvé v historii překonal plyn. Vítr se na výrobě elektřiny podílel z osmnácti procent, zatímco plyn ze sedmnácti. Společně se sluneční energií se pak jen tyto dva obnovitelné zdroje postaraly o více než čtvrtinu veškeré evropské elektřiny.

Výrazný byl také nárůst výroby vodních elektráren, které poskytly o patnáct procent větší produkci než v roce 2022, a to díky mírnějším projevům sucha v některých státech. Takřka zanedbatelnou mírou pak ústup fosilních paliv zapříčinila i vyšší výroba v jaderných elektrárnách, které loni poskytly oproti předminulému roku o necelá dvě procenta více elektřiny.

Klíčovým aspektem struktury evropské energetické produkce je pak pokles spotřeby, který je nutné dát do souvislosti s nárůstem energetické chudoby v době energetické krize. Právě pokles spotřeby energie by se měl v příštích letech zastavit, jelikož ceny energií již klesají blízko k úrovni zaznamenané před vypuknutím války na Ukrajině.

Celkově nejvíce klesala spotřeba energie na Slovensku a v Rumunsku, tedy ve státech silně postižených energetickou chudobou. Za nimi následují Finsko, Slovinsko a Rakousko. Spotřeba elektřiny rostla jen v Portugalsku, Irsku a na Kypru. Analytici ale také hovoří o pozitivním vlivu zvyšování energetické efektivity budov.

Příklady jednotlivých zemí

Studie vysvětluje změny v evropské energetice i na příkladu jednotlivých zemí. Trend nižšího využívání uhlí dává do souvislosti s významným úbytkem exportu uhlí ze zemí, jako je Bulharsko nebo Česká republika. Španělsko dokázalo díky nárůstu sluneční energie snížit své emise oproti předchozím letům až o čtvrtinu. Nizozemsko zase investicemi do elektřiny z větru snížilo emise o šestnáct procent.

Speciální kategorií je Německo, které loni dokázalo snížit emise z energetického sektoru o rekordních jednadvacet procent, a to díky kombinaci uzavírání uhelných elektráren a nárůstu obnovitelných zdrojů. Analytici Emberu však poukazují na fakt, že větrná energie u našich sousedů neroste takovým tempem, jak by bylo možné a potřebné. Jiní analytici zase připomínají, že německé snižování emisí brzy narazí na své limity, pokud tento stát nezačne řešit emise z dopravy, budov a zemědělství, stejně tak pokud podcení rozvoj distribučních sítí pro čistou energii.

Významné posuny lze vidět i v Polsku, kde využívání uhlí v elektřině kleslo na jednašedesát procent, což je pro evropského uhelného giganta rekordní minimum. Vítr a slunce našim východním sousedům dodaly jednadvacet procent veškeré elektřiny, což je pětiprocentní nárůst oproti roku 2022. Analytici Emberu, kteří k situaci v Polsku vydali speciální studii, si navíc od nové polské vlády slibují urychlení těchto trendů.