↗

Celé české teplárenství nutně potřebuje dekarbonizaci. Důležitou otázkou přitom je, kdo bude mít tuto transformaci pod kontrolou a zda prospěje planetě i běžným občanům, nebo spíše soukromým ziskům hrstky oligarchů. Foto Petr Štefek, WmC

Teplo v našich rukou, nejnovější publikace platformy Re-set, na místních i zahraničních příkladech dokládá, že demokratičtější kontrola teplárenství může přispět jak k řešení krize bydlení a energetické chudoby, tak k rychlejší dekarbonizaci teplárenského sektoru. Teplárenství je totiž v České republice mimo jiné významným zdrojem uhlíkových emisí.

Energetická chudoba je podle jedné z definic stav, kdy si domácnost buď nemůže dovolit vytápět své obydlí na dostatečnou teplotu, nebo jen za cenu omezení jiných nutných výdajů. V této situaci se podle dat ministerstva práce a sociálních věcí nachází přibližně 1,3 milionu obyvatel ČR. Ti jsou navíc z velké části i bez toho zranitelní, protože přibližně polovinu energeticky chudých tvoří senioři a děti.

S energetickou chudobou se úzce pojí obecnější bytová krize. Lidé v nájemním bydlení, kteří tvoří přibližně polovinu energeticky chudých, se mnohdy ocitají mezi dvěma mlýnskými kameny dlouhodobě se zvyšujících nájmů a vysokých cen energií.