Tomáš Jagoš: Můžeme mít nejlepší zákon o komunitní energetice v Evropě
Matěj MoravanskýČeská legislativa v oblasti energetiky brzy dozná velkých změn. Měla by umožnit sdílet elektřinu, vytvářet energetická společenství, a může konečně posunout vztah k obnovitelným zdrojům správným směrem. ČR má šanci stanout na čele Evropy.
V oblasti energetiky se v posledních měsících a letech stala řada převratných změn. Jednou z těch největších bude vznik takzvané komunitní energetiky. Legislativa, která právě čeká na projednání v parlamentu, totiž umožní lidem, obcím nebo podnikům vytvářet energetická družstva, v jejichž rámci budou moci sdílet vlastní elektřinu z převážně obnovitelných zdrojů.
O fenoménu komunitní energetiky a výhledech do budoucnosti, ve které nebude čistá a lokální energie zbožím, ale především službou, jsme hovořili s Tomášem Jagošem, expertem působícím v Unii komunitní energetiky (UKEN).
Tomáš Jagoš vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity se specializací na klimatologii polárních oblastí. Je expertem na komunitní energetiku Hnutí DUHA a v Unii komunitní energetiky. Zaměřuje se především na oblast obnovitelných zdrojů energie a legislativní práci.
O komunitní energetice se v poslední době mluví velmi často a očekávají se od ní velké věci. Jaký je ale její potenciál v České republice?
Zaměříme-li se na tvrdá data, máme k dispozici minimálně dvě potenciálové studie, které si kladou stejnou otázku. První studie z roku 2022 se soustředila na potenciál v obcích a bytových domech, nikoliv ještě na širší komunitní energetiku, a došla k závěru, že by takto bylo možné vyrobit asi 13 TWh elektřiny, což pro představu odpovídá osmdesáti procentům spotřeby elektřiny všech českých domácností.
Reálný potenciál komunitní energetiky je však ještě vyšší, pokud se neomezíme jen na obce nebo bytové domy a započítáme i energetická společenství a možnosti sdílení elektřiny. Čekáme sice ještě, až příslušný zákon projde parlamentem, ale první data k tomu již existují. Obsahuje je další studie, na jejíž oficiální zveřejnění ještě čekáme.
Je ovšem namístě podotknout, že zjišťování potenciálu je trochu ošidné. Komunitní energetika totiž není čistě jen záležitostí technických nebo fyzikálních parametrů, u kterých lze jednoznačně stanovit mantinely, jako se to dělá v případě výpočtu potenciálu větrné nebo solární energetiky. Do hry zde totiž vstupuje i sociální nebo až psychologický rozměr, který ovlivňuje, jestli se v daném místě najde hybatel, který založení komunity iniciuje.
Hypoteticky by totiž bylo možné, že bychom vyráběli veškerou energii na komunitní bázi. Prakticky se to ale nestane, například proto, že řadu elektráren vlastní soukromé společnosti, které nemají motivaci jít komunitní cestou.
Komunitní energetika má značný potenciál zejména pro domácnosti, obce nebo kraje. Stejně tak může hrát významnou roli pro malé a střední podniky nebo zemědělce. Ti všichni budou moci využívat vlastní zdroje energie a sdílet přebytky či další služby v rámci nějaké skupiny, komunity. Komunitní energetika však patrně nebude cestou například pro energeticky náročné průmyslové provozy. S největší pravděpodobností nebude ani tvořit dominantu z pohledu národního energetického mixu, ale může pokrýt klíčový díl spotřeby pro určité segmenty.
A co je taky důležité, úspěšný rozvoj komunitní energetiky může podnítit rozvoj obnovitelných zdrojů obecně, včetně velkých komerčních projektů. To je alespoň zkušenost ze zahraničí, kde se komunitní energetika úspěšně rozvíjí. Lidé si jednoduše vyzkoušejí, že s obnovitelnými zdroji není takový problém, a budou jejich rozvoji více nakloněni.
Takže v UKENU přemýšlíte i na úrovni systémové změny? Tedy tak, že by komunitní energetika byla základnou pro širší změnu ve veřejném mínění?
Jednoznačně. Neděláme to ale pro ty velké komerční projekty. Ty mají vlastní sdružení hájící jejich zájmy. Nám jde v první řadě o to, aby se k možnostem, jak šetřit na energiích skrze vlastní zdroje dostali obce a domácnosti a dělali to způsobem, který je šetrnější k životnímu prostředí a klimatu.