Ačkoliv se na východě Ukrajiny stále válčí a mnohá města a vesnice po celé zemi probouzejí sirény hlásící ruské raketové přepady, začíná se už mluvit o obnově válkou zdevastované země. Podle dat Kyjevského ekonomického institutu z letošního června bylo po celé Ukrajině zničeno na 163 tisíc bytových jednotek, přičemž jen škody na bytech a domech se odhadují na 54 miliard dolarů. Poškozená je ale i infrastruktura, továrny, turistická a kulturní zařízení nebo školy a školky.

Na obnovu Ukrajiny ostatně už vyčlenila prostředky i Evropská unie. Jen od počátku války poskytla Ukrajině 53 miliard eur, přičemž takřka 38 miliard šlo na finanční stabilizaci země a na sociální problémy spojené s ruskou invazí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Ukrajina se může spolehnout na plnou podporu EU. Jsme připraveni převzít vedoucí úlohu v mezinárodním úsilí o obnovu a pomoct znovu vybudovat demokratickou a prosperující zemi. To znamená, že investice půjdou ruku v ruce s reformami, které nasměrují Ukrajinu do EU.“ Součástí unijní pomoci je pak i podpora národních iniciativ, které se rozhodnou invazí zasažené zemi pomoci.

Jednou z takových iniciativ je i sbírka Slunce pro Ukrajinu, kterou organizuje Nesehnutí, které ve spolupráci s brněnskou firmou Solsol již zařídilo instalaci střešní solární elektrárny v Žytomyru. Elektrárna může pokrýt až třicet procent roční spotřeby místní nemocnice, která je spádová pro více než statisícovou Žytomyrskou oblast. „Chtěli jsme podpořit dobrou věc a zároveň spojit vlastní investiční zájmy s potřebou země, která je těžce zkoušená agresorem,“ říká zakladatel společnosti Solsol Radek Orság.

Místní o solární energii stojí

Starosta Žytomyru Sergej Suchomlyn projekt ocenil. „Elektřina ze solárních panelů přináší ekonomické benefity, je ekologicky šetrná a zvyšuje naši energetickou soběstačnost. Jsme připraveni jiným ukrajinským městům a obcím sdělit, že takové projekty jsou realizovatelné i u nich,“ uvedl Suchomlyn.

A právě zajištění bezpečných dodávek energie z místních zdrojů je to, co ukrajinské úřady k budování solárních elektráren vede. Dmytro Sakaliuk z ukrajinské organizace Ekoclub říká: „Cílem je ukázat, že obnovitelné zdroje jsou dostupné a že nám mohou pomoct k vítězství. Do konce roku chceme solárními panely vybavit deset zařízení kritické infrastruktury na různých místech Ukrajiny.“

Byla to právě organizace Ekoclub, která hned v prvních měsících války a bombardování začala ukrajinským nemocnicím pomáhat. Docházelo totiž k situacím, kdy byli lékaři nuceni operovat na sálech bez proudu jen za pomoci čelních svítilen. Jako jedno z řešení výpadků elektřiny a vytápění se pak ukázala právě instalace solárních panelů a tepelných čerpadel.

Poptávku po takových řešeních vyslyšelo i Nesehnutí. Podle spolupracovníka Nesehnutí Martina Hyťhy je fotovoltaika spolehlivým zdrojem při výpadcích sítě. „Jde ale také o ukázku moderních a udržitelných řešení, která ukazují, jak by měla vypadat poválečná obnova Ukrajiny. Obnovitelné zdroje navíc snižují závislost na nedemokratických režimech, jako je právě ten ruský,“ dodává Hyťha.

Po Žytomyru čeká instalace solárních elektráren i další ukrajinské nemocnice. Následujícím cílem kampaně Slunce pro Ukrajinu je získání prostředků na vybudování elektrárny na střeše nemocnice v patnáctitisícovém městě Ovruč.

Zelená a důstojná obnova Ukrajiny

Návrat Ukrajiny do její předválečné podoby je podle ekonomky Laurence Tubianové z Evropského klimatického fondu nemyslitelný. Místo toho je podle ní nutné Ukrajině umožnit budování „moderní infrastruktury obnovitelných zdrojů energie, která zajistí její soběstačnost“.

Tubianová také poukazuje na nedávné prohlášení ukrajinské občanské společnosti o zelené obnově Ukrajiny, které spolupodepsalo několik desítek ukrajinských občanských hnutí a iniciativ. Ty definují několik principů, které by budoucí snahy o obnovu válkou devastované země měly dodržet. Vedle využívání nízkoemisních technologií nebo zapojování místních komunit je jedním z předních principů změna orientace ukrajinské ekonomiky z vývozu zboží a surovin na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Takový krok je totiž důležitý pro budoucí důstojné zapojení ukrajinského hospodářství do širšího evropského a globálního rámce.