Očekávaný boom „mařičů energie“ je výsledkem liknavosti ministerstva průmyslu

Oldřich Sklenář

Mařiče energie znějí jako příslovečné topení pánu bohu do oken, a tak není divu, že vyvolávají ve společnosti značný rozruch. Na vině je současný systém trhu s elektřinou a dlouhodobá neschopnost ČR implementovat evropskou směrnici.

V době, kdy mělo ministerstvo průmyslu a obchodu pracovat na implementaci evropské směrnice, která by zajistila rozumné nakládání s přebytečnou energií, se řešila hlavně legislativa související s přípravou nové jaderné výstavby. Foto WmC

Minulý týden přinesl irozhlas zprávu o rostoucím počtu žádostí o připojení takzvaných mařičů energie do distribuční soustavy. Tato zařízení mají sloužit k přeměně elektřiny odebírané ze sítě na bezužitkové teplo vypouštěné do atmosféry. Cílem jejich provozovatelů má být zisk z prodeje této „služby“ v dobách záporných cen elektřiny.

Záporné ceny vznikají v okamžicích, kdy je výroba elektřiny vyšší než její spotřeba. Důvodem je skutečnost, že v určitých případech se provozovatelům elektráren nevyplatí snižovat výrobu, přestože pro ni v danou chvíli neexistuje využití. To se u nás týká hlavně provozovatelů starších fotovoltaických elektráren, jejichž výroba je podporována provozními dotacemi. Pokud jsou tyto dotace vyšší, než je ztráta za elektřinu prodávanou za záporné ceny, je pro ně taková výroba stále zisková.

Záporné ceny elektřiny jsou z hlediska trhu nežádoucí, neboť negativně ovlivňují investice do nových zdrojů elektřiny tím, že prodlužují jejich ekonomickou návratnost. Mnohé banky odmítají poskytovat úvěry na nové fotovoltaické projekty, pokud nemají zajištěný odbyt výroby jinak než prodejem na burze.

Nechtěné přebytky lze využít i smysluplně

×
Diskuse

Aby byla nadprodukce OZE využitá k nabíjení baterek nebo ke chlazení či ohřevu vody a ne jí z bůhdarma ohřívat vzduch, je nutnost.

Pokud má být podíl OZE na výrobě elektřiny podstatný, navrhovaná řešení těžko budou stačit. A přinejmenším ty "sušárny na dřevo" jsou dost halucinogenní možnost.

Ale je tady, myslím, jedno řešení. Pan Klusáček dal nedávno pod článkem Lex plyn odkaz na jednu dánskou teplárnu.

https://denikn.cz/959832/nedostatek-plynu-obyvatele-danskeho-toftlundu-netrapi-teplo-na-zimu-skladuji-v-giganticke-termosce/

Ono nejen že je to skvělé řešení samo o sobě, ale tyhle solární teplárny by přece mohly výborně sloužit jako absorbéry přebytečného proudu ze sítě, když je třeba. Jako mařáky, které nemaří, ale ohřívají vodu na zimu.

České teplárenství se teď chystá na přechod od uhlí. Nebylo by lepší, než na plyn či biomasu, přejít na solární? Panely jsou dnes levné a se solidním výkonem, schopnosti odizolovat tu "termosku" výborné, a vodě je jedno, že se ohřívá ve dne a v noci nic. Navíc to dává smysl --- v létě si energií ze sluníčka nahřejeme dost vody na celou zimu. Zcela bezemisně. Bingo.

Je to zcela nezávislý systém, který lze začít budovat hned. A v budoucnu se dá jednoduše použít pro stabilizaci sítě s výrazným podílem OZE.

Ano, řeší se tím jen část problému, jen situace s nadvýrobou, ale řeší účině.

Přiznám se, že jsem tím teď hodně nadšený a nemám odstup .... prostě mám intenzivní pocit, že solární teplárny jsou cestou budoucnosti a uděláme velikou chybu, jestli se po ní nevydáme a z uhlí přejdeme na plyn s výhledem na vodík a biomasu.