Lex OZE 3, zatím poslední novela energetického zákona, byla po dlouhém legislativním procesu schválena Parlamentem ČR a zveřejněna ve Sbírce zákonů, čímž se stává závaznou součástí našeho právního systému. Pozornost si zaslouží nejen samotný obsah novely a její očekávané dopady, ale také okolnosti jejího vzniku a proměny, kterými během legislativního procesu prošla.

Novela následovala po Lex OZE 1, jenž přinesl dílčí zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů, a přelomovém Lex OZE 2, který zavedl sdílení elektřiny a zakládání energetických společenství.

Novela Lex OZE 3 si kladla za cíl dvě klíčové věci: umožnit plnohodnotný vstup akumulace energie na trh a zavést možnost poskytování flexibility, tedy chytrého slaďování spotřeby s výrobou na základě ekonomické výhodnosti, a také pravidla pro agregaci flexibility pro její efektivnější využití. Díky těmto změnám se obnovitelné zdroje budou moci lépe a výhodněji využívat, což je prospěšné jak pro stát, tak pro veřejnost.