Životní prostředí doplatilo na rozpory uvnitř koalice a souboj rezortů

Jiří Koželouh, Eliška Vozníková

Vláda Petra Fialy splnila v oblasti životního prostředí jen zlomek původních slibů. Na vině ale nebyl jen odpor opozice, ale také vládní ODS, a zejména postoj ministerstva zemědělství v rukou KDU-ČSL.

Snahy ministra životního prostředí o nápravu celkového stavu krajiny narážely na odpor ministerstva zemědělství, podléhajícího lobbingu velkého agrobyznysu. Foto FB Marek Výborný

Vláda Petra Fialy sehrála pozitivní roli schválení Nařízení o obnově přírody na evropské úrovni a odstartovala přípravu Národního plánu obnovy přírody. Ministerstvu životního prostředí se podařilo prosadit vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok, což je bezesporu významný krok v ochraně přírody a krajiny.

Naopak vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je sice připravené ministerstvem životního prostředí a schválené vládou, avšak jeho prosazení brání poslanci ANO a SPD. Tím pravděpodobně spadnou pod stůl i další pozitivní změny, které návrh novely zákona o ochraně přírody obsahuje. Jde zejména o zlepšení ochrany a podmínek pro stromy a zeleň ve městech či zavedení obecné ochrany opylovačů.

S ozdravením lesů se nepočítá

Vláda v programovém prohlášení slíbila, že podpoří obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou a cílené, nikoli plošné, kácení. Novela zákona o lesích, připravená ministerstvem zemědělství, však tento závazek nenaplnila. Prodloužila sice lhůtu k zalesnění, aby se využilo přirozeného zmlazení, ale nedostatečně, pouze na pět let. Bylo přitom potřeba lhůty k zalesnění zcela zrušit a dát v tom volnost vlastníkům.

Novela v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády také zrušila povinnost soukromých vlastníků a obcí použít při obnově lesa alespoň minimální podíl listnáčů a jedlí. S výjimkou lužních lesů novela neobsahuje ani zmenšení maximální povolené velikosti úmyslné holoseče, což je nyní jeden hektar, a nenaplňuje tak závazek cíleného, nikoliv plošného kácení.

Ministr zemědělství také svým stanoviskem potopil pozměňovací návrh pirátské poslankyně Kláry Kocmanové k novele lesního zákona. Návrh měl zajistit, aby hospodaření v lesích ve státním vlastnictví sledovalo především „zajištění veřejně prospěšných funkcí lesů, zejména zadržení vody v krajině, ochranu půdy, stabilizaci klimatu, zvyšování biologické rozmanitosti, obrany státu a výchovy a vzdělávání“, což by umožnilo naplnit vládní slib, že Lesy ČR nebudou továrnou na dřevo.

Naopak závazek, že „budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody“ byl přijat formou pozměňovacího návrhu k novele zákona o lesích, byť opomíjí zvýšené náklady na péči o lesy v chráněných územích.

×