Eroze půdy a státu v časech klimatické změny

Kateřina Pazderů, Matěj Pomahač, Gabriela Svárovská

Ministerstvo zemědělství postupně vzdalo snahu omezit užívání pesticidů, obnovit biodiverzitu a teď ustoupilo agrární lobby v boji proti erozi. Potřebujeme proměnu zemědělské politiky: podporu farmářů, udržitelné hospodaření a ochranu půdy.

Ročně u nás zmizí na dvacet milionů tun orné půdy v důsledku eroze, krajina je sycena chemií a nadále ubývá druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů. Foto Umlis2, WmC

Čeští ministři zemědělství se tradičně věnují hlavně rozdávání dotací, zachování daňových výjimek na tichá vína či naposledy péči o oficiální status „české pivní kultury“. Zásadní problémy zemědělství však neřeší.

Ročně zmizí na dvacet milionů tun orné půdy v důsledku eroze, krajina je sycena chemií a nadále ubývá druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů. Vládní neschopnost ohrožuje zdravou krajinu, potravinovou bezpečnost a samy základy naší prosperity.

Dává smysl spojit zemědělské dotace s dodržováním pravidel hospodaření, která brání erozi? Jistěže. Aktuální návrh z dílny ministra Výborného však chce pokutovat farmáře až poté, co svým hospodařením erozi způsobí. Rozkolísané klima a problémy spojené se současným modelem hospodaření však vyžadují zcela jiný přístup, než je stávající regulace — efektivní poradenství přímo v terénu a cílenou podporu zemědělců mnoha drobnými opatřeními.

Kvalitní půda — kvalitní potraviny — zdravá společnost

Za posledních sto let zmizelo z české krajiny asi milion hektarů zemědělské půdy — vzala si ji města, průmyslová centra a dálnice, v poslední době pak obchodní centra a parkoviště. Zvyšuje se odtok vody z neprodyšně zastavěných lokalit a snižuje se schopnost zbývající půdy zadržovat vodu. Sucho se střídá s bleskovými povodněmi, které stále častěji přichází „shora z pole“ než „zdola od potoka“. Půdy degradují v důsledku celé řady vzájemně se podporujících faktorů: ztráty organické hmoty, okyselování, utužení, rozpadu půdní struktury a především právě vodní a větrné eroze.

Příčiny jsou všeobecně známé. Přechod na velkovýrobní způsob hospodaření, rozorání přirozených prvků a mezí, zornění svažitých pozemků či plošné odvodnění krajiny melioračními trubkami.

Po sametové revoluci poklesly v důsledku nárůstu dovozů stavy hospodářských zvířat v krajině, snížilo se množství organické hmoty navrácené do půdy ve formě hnoje a ustoupilo se z pestrých osevních postupů. Půdu utužují stále těžší stroje. Nadužívání průmyslových hnojiv podporuje biochemickou degradaci půdy. A k tomu působí klimatická změna: průměrné letní teploty jsou vyšší až o tři stupně Celsia, takže vzrůstá výpar a v pěstební sezóně chybí někdy až stovky milimetrů srážek. Naše krajina se pomalu mění v step.

×