Ekologicky obhospodařovaných ploch v EU přibývá. Na naplnění cílů to ale nestačí
Ivana MíškováZ potravinových systémů pochází téměř třetina světových emisí skleníkových plynů. Tempo růstu ekologického zemědělství EU ale nestačí na plnění klimatických cílů, obnovu přírody ani dostatečnou produkci zdravých potravin pro místní trh.
Plocha využívaná pro ekologické zemědělství v Evropské unii dosáhla v roce 2023 17,7 milionů hektarů, tedy téměř jedenáct procent z celkové zemědělské půdy. Meziročně to představuje nárust o necelá čtyři procenta.
Tato data sice potvrzují trend příklonu evropských farmářů k ekologicky šetrným formám hospodaření, přesto Unie stále není na dobré cestě ke splnění svého cíle. Dle klíčové součásti Green Dealu — strategie Farm to Fork — má být v EU do roku 2030 ekologicky obhospodařováno dvacet pět procent zemědělské půdy.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) k tématu ve své zprávě uvedla, že „průměrná roční míra přeměny by po roce 2020 musela být čtyřikrát vyšší, aby bylo možné dosáhnout cíle pro rok 2030“. Současné tempo by vedlo k dosažení pouze patnácti procent podílu ekologického zemědělství do konce desetiletí.
Mezi státy Evropské unie má nejvyšší podíl plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství Rakousko, a to 27,3 procenta. Následuje Estonsko (22,9 procenta), Portugalsko (21,7 procenta) a Itálie (18,7 procenta). Celkem šestnáct států EU dosáhlo na hranici deseti procent z celkového půdního fondu obhospodařovaného ekologicky, uvedl ve své zprávě Výzkumný ústav ekologického zemědělství (FiBL).