↗

Křivoklátsku — jako kdysi nejvýznamnějšímu českému loveckému hvozdu — se od středověku dostávalo zvýšené ochrany. Díky tomu se zde zachovaly mimořádně rozmanité nížinné lesy, které jinde v Evropě nemají obdobu. Foto WmC

Ochrana přírody, podpora ekologických organizací či drobných farmářů byly součástí tažení budoucí Fialovy vlády proti hegemonii Andreje Babiše v parlamentních volbách v roce 2021. Programové prohlášení slibovalo mnohé, po čtyřech letech je však jasné, že vláda selhala v lepší ochraně půdy, fakticky utnula klimatickou agendu, nezvládla připravit sociálně spravedlivý systém redistribuce výnosů z emisních povolenek, ani veřejností podporovaný systém zálohování PET lahví a plechovek. Nyní poslanci rezignují na lepší ochranu přírody a krajiny či stromů ve městech i na vyhlášení nového národního parku na Křivoklátsku.

Ve všech případech jde o důležitá a potřebná opatření, která měla silnou veřejnou podporu. Střídající se resortní ministři a ministryně je však nepovažovali za prioritu a nedokázali pro ně zajistit dostatek prostředků. Přípravy, řešení a vyjednávání navíc přenechali úřednictvu, a poskytli tak prostor pro kampaně mocných průmyslových oligopolů a lobbistických skupin — ať už jde o teplárenství, uhelnou energetiku či agrární, lesnickou, těžařskou nebo mysliveckou lobby. Výsledkem je nulový posun vpřed.

Systematický tlak občanské společnosti, ekologických organizací a zelené politiky dokázal prosadit alespoň částečnou regulaci ohňostrojů či vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Ty jsou nadějí, že lepší ekologická politika prosazující kvalitnější život je možná. Potřebuje však politickou reprezentaci, pro kterou bude ochrana přírody a kvalitního životního prostředí prioritou.

Programové prohlášení Fialovy vlády výslovně počítalo s „vyhlášením Národního parku Křivoklátsko“, stejně jako s přípravou Národního parku Soutok a Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Minulý týden ale šéf poslanců Marek Benda oznámil, že „park nakonec nebude“. Přitom již během května prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která se vznikem NP Křivoklátsko počítala, a celá věc byla připravena pro závěrečné hlasování.

Po intenzivním tlaku občanských organizací šéf Hnutí ANO Andrej Babiš přislíbil, že jeho poslanci nepodpoří problematické pozměňovací návrhy poslanců ODS, které by zásadně ohrozily ochranu přírody v národních parcích. Benda rozhodnutí odůvodnil tím, že projednání by zabralo několik dnů a považoval by ho za exhibici. Po mnohaletém procesu příprav tak chyběla pouze dostatečná vůle koaličních poslanců a poslankyň, aby překonali obstrukce opozice a destruktivní nápady vlastních kolegů.