Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu snížila ambice v oblasti ochrany klimatu a transformace české energetiky. Vyplývá to z nových verzí návrhů, které má k dispozici Hnutí DUHA, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a další ekologické organizace.

V nově navržených dokumentech uvádějí ministerstva nižší cíle při snižování emisí i ochraně klimatu jak pro rok 2030, tak rok 2050. „Snižování klimatických cílů je dalším ústupkem vlády, která se zalekla účelové dezinterpretace strategických dokumentů a jejich nepřesného spojování se zdražováním,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí klimatické kampaně české pobočky organizace Greenpeace Miriam Macurová.

O strategických dokumentech — především o Státní energetické koncepci a Politice ochrany klimatu — měla vláda hlasovat již v polovině července. K hlasování ale nedošlo kvůli neshodám uvnitř kabinetu, a jak uvedl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci, tak i kvůli mediální kampani, již před vládním zasedáním rozběhla některá média v čele s bulvárním deníkem Blesk a Mladou frontou DNES, vlastněná holdingovou společností Czech Media Invest ovládanou oligarchy Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem.

Snížení cílů ničemu nepomůže

V červencové verzi vládní Politiky ochrany klimatu navrhlo Ministerstvo životního prostředí snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 59 procent ve srovnání s rokem 1990. V nové verzi je cíl snížen na 55 procent.

Modelový dekarbonizační scénář vypracovaný současně s návrhem Politiky ochrany klimatu ukázal, že do roku 2030 je možné snížit emise až o 68 procent. Jak původní vyšší, tak nynější návrh přitom zaostávají za možnostmi české klimatické politiky.

Nový návrh rovněž relativizuje konečný cíl snižování emisí, a to dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Jde o stav, kdy vypouštíme jen takové množství emisí, které se bude dařit zachytávat a ukládat, například důslednou ochranou starých lesů. Místo závazku k dosažení takového stavu hovoří pozměněná verze Politiky ochrany klimatu o „směřování k dosažení klimatické neutrality.“

Podle dopadové studie sítě ekologických organizací CAN Europe může mít rychlejší dekarbonizace pozitivní dopad na českou ekonomiku i životní prostředí. Studie vyčíslila finanční přínos aktivnější klimatické politiky na přibližně 439 miliard korun do roku 2030, přičemž hlavní část těchto prostředků může získat státní rozpočet nebo energetický sektor. „Rychlá klimatická opatření by měla také zásadní pozitivní vliv i na výdaje spojené se zdravím obyvatel, v přepočtu 47 miliard korun,“ uvádějí spoluautoři studie z Centra pro dopravu a energetiku.

„Přínosy rychlejší dekarbonizace pro českou ekonomiku jasně převažují nad náklady. Oddalování dekarbonizace a nekoncepční snižování emisních cílů českému hospodářství nijak neprospěje,“ komentoval krok ministerstev expert na klimatickou politiku Štěpán Vizi.

Vedle nedostatečných cílů při snižování emisí jsou podle ekologických organizací velkým nedostatkem také nedostatečné plány na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vládní plány podle energetického experta Hnutí DUHA Jiřího Koželouha „od začátku nedostatečně využívají potenciál výroby elektřiny z čistých obnovitelných zdrojů a ignorují doporučení Evropské komise na jeho zvýšení“.

Koželouh dodává, že „řešením obav z ekonomických dopadů není zpomalit snižování závislosti na drahých fosilních palivech, ale nastavit jej tak, aby na úspory energií a obnovitelné zdroje dosáhli všichni, zejména chudší domácnosti. K tomu je v první řadě potřeba schválit strategie, které nastaví směr modernizace ekonomiky.“

Ministerstvo změnu popírá

Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí však změnu navržených dokumentů v odpovědi na otázky Deníku Referendum popřela: „Zůstáváme na navržených ambicích a směřujeme ke klimatické neutralitě v roce 2050. Jde o technickou úpravu, materiál byl pouze upraven tak, aby odpovídal tomu, co požaduje Evropská unie.“ Česká republika tak bude ve svých závazcích na minimu klimatických opatřeních přijatých Evropskou unií.

Ekologické organizace s minimálními závazky nesouhlasí. „Od nových klimatických a energetických strategií oprávněně očekáváme, že zajistí dekarbonizaci českého hospodářství, sníží naši energetickou závislost na dovážených palivech, posílí energetickou bezpečnost a nepovedou k energetické chudobě. Namísto toho vidíme snižování cílů pro emise skleníkových plynů, nízké ambice v obnovitelných zdrojích a naopak plány na rozvoj drahých jaderných reaktorů v míře, která překonává i komunistickou Štrougalovu vládu,“ reagoval na změny ve strategických dokumentech energetický expert Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Na otázku, kdy bude vláda hlasovat o Státní energetické koncepci a Politice ochrany klimatu mluvčí ministerstva životního prostředí odpověděla: „Předpokládáme, že strategické dokumenty by mohly být schváleny během podzimu.“