Banky stále vkládají stovky miliard do fosilních paliv. Po roce to opět připomněla studie Banking on Climate Chaos, kterou každoročně vydává organizace BankTrack spolu s desítkami organizací z celého světa. Poprvé od podpisu Pařížské dohody ovšem výrazněji kleslo množství celkových financí utopených v uhlí, ropě a plynu. Je to způsobené tím, že banky skutečně přestávají uhlí podporovat.

Celkově od roku 2016, tedy od podpisu Pařížské dohody, podpořilo šedesát největších světových bank fosilní průmysl částkou přesahující pět a půl bilionu dolarů. V loňském roce tyto banky zafinancovaly fosilní byznys částkou šest set sedmdesát miliard dolarů. Ačkoliv se oproti předminulému roku jedná o pokles ve výši sto třiceti miliard, stále jde o extrémně vysokou částku.

Stačí si totiž připomenout nedávno vydanou zprávu Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, která naléhavě volá po co nejrychlejším opuštění uhlí, ropy a plynu. Pumpovat v této době stovky miliard do fosilních paliv je nejen nemorální, ale pro všechny lidi na planetě doslova ohrožující.

Mezi největší celosvětové podporovatele fosilního průmyslu patří americké banky. Celému žebříčku vévodí JP Morgan Chase, Citibank a Wells Fargo. V první desítce mají Spojené státy hned pět bank, dvě jsou pak z Kanady a Japonska a jedna z Evropy. Mezi evropskými bankami jasně vévodí britská banka Barclays, následovaná francouzskou BNP Paribas a opět britskou HSBC.

Pro náš kontext je důležité, že pětici evropských bank nejvíce podporujících fosilní paliva uzavírá francouzská Société Générale, jejíž dceřiná firma Komerční banka operuje i v České republice. Tato banka loni zafinancovala fosilní firmy částkou jedenáct miliard dolarů. Přitom je to právě Komerční banka, která v minulosti vedla kampaň za ochranu klimatu, mnohdy s až bizarním vyzněním. V první čtyřicítce nejšpinavějších bank se však umístila i UniCredit bank, která rovněž hojně spolupracuje s EPH.

Komerční banka je jedním z největších bankovních podporovatelů firmy EPH, jak jsme odhalili v našem reportu věnovaném firmě patřící Danielovi Křetínskému. I proto jsme v posledním týdnu společně s koalicí Zastavme špinavé prachy vyzvali veřejnost, aby vedení Komerční banky posílala emaily s požadavkem ukončení této spolupráce.

Cesta k ochraně klimatu nevede skrze greenwashingové kampaně, ale přes skutečné kroky, jako je například právě ukončení spolupráce s fosilní oligarchií.

Od uhlí k plynu a ropě

Zajímavým zjištěním však je, že snižování financování uhelného sektoru vykrývá nárůst v sektoru ropy a plynu. Banky následují celosvětový trend přechodu od uhlí k plynu a rozvoj ropné infrastruktury, o což fosilní průmysl usiluje v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Plyn přitom není přechodové palivo, ale jeden z hlavních viníků klimatické krize.

Studie Banking On Climate Chaos tak potvrzuje trendy, které již dříve v kontextu Evropy popsala například organizace Reclaim Finance. Pokud se na data podíváme z hlediska jednotlivých sektorů, zjistíme, že uhelné projekty jsou ve velkém podporovány výhradně bankami z Číny. Většina evropských, amerických i asijských bankovních domů již uhlí opustila a nyní sponzorují rozvojové projekty ropných a plynových firem.

Přesuny kapitálu bank tak dokládají trend, který pozorujeme už delší dobu. Uhlí nezažívá a ani nezažije renesanci, i přes lokální specifika je tento průmysl na ústupu. Fosilní firmy nyní plánují investovat do stavby nových LNG terminálů či plynovodů a banky z celého světa jim při tom zatím chtějí asistovat. Našim cílem musí být jim v tom zabránit. Součástí toho je i vytváření tlaku, který banky přesvědčí, že po uhlí potřebujeme co nejrychleji skoncovat také s plynem a ropou.