Ruská agrese na Ukrajině přiměla evropské země, aby co nejrychleji omezily svou závislost na ruských fosilních palivech. To se ovšem neobejde bez prudkého snížení spotřeby energie. Letos v červenci představila Francie svůj strategický plán, jehož čtyři pilíře tvoří energetické úspory, zvyšování energetické účinnosti, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a podpora jaderné energetiky.

„Společně se musíme zamyslet nad úsporami… Připravíme plán, který povede k nižší spotřebě,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při svém červencovém projevu, v němž reagoval na vzrůstající obavy o energetickou stabilitu země. Jeho vláda si vytyčila cíl snížit do roku 2024 spotřebu energie o 10 % oproti roku 2019.

V rámci úsporného balíčku Francie plánuje urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, a to legislativními úpravami, které zjednoduší proces výstavby a zavádění nových větrných či solárních elektráren. Země tak chce napravit svůj nesplněný závazek, že do roku 2020 zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů na 23 %. Jako jediná země Evropské unie tehdy svého strategického cíle nedosáhla.

Francouzský kabinet se rovněž rozhodl podpořit vývoj a výstavbu jaderných reaktorů, které v zemi produkují přibližně dvě třetiny elektrické energie. Macron již dříve prohlásil, že Francie se v oblasti inovací v tomto odvětví dostane na vrchol.

Jaderná energie jako bezpečnostní riziko

Uran používaný k výrobě jaderného paliva pochází převážně ze zemí, v nichž vládnou poloautoritářské režimy nebo které se potýkají se složitými hospodářskými a politickými obtížemi. Asi devět desetin uranu dovezeného do Francie se těží v Nigeru, Kazachstánu a Uzbekistánu. Dvě posledně jmenované země mají velmi těsné vztahy s Ruskou federací.

Role záporožské elektrárny v současných rusko-ukrajinských bojích poukázala na bezpečnostní hrozbu, kterou se může jaderná elektrárna stát v době války. Nemusí se nutně jednat o katastrofický scénář výbuchu a úniku radiace. Významné energetické zdroje jsou velmi často strategickým vojenským cílem. Jejich ovládnutím lze protistranu vydírat a omezit dodávky energie do sítě, což dolehne na domácnosti i hospodářství.

Jaderné elektrárny v době extrémního sucha a horka

Dalším argument proti jaderné energetice představují nezvykle vysoké teploty a mimořádné sucho, způsobené klimatickou změnou. Voda se v některých francouzských oblastech stává vzácným zdrojem. Sucho ovlivňuje průmyslovou výrobu, turismus a energetiku. Asi ve stovce obcí letos v létě přestala téct z kohoutků voda.

Chladicí věže jaderných elektráren využívají značné množství vody. Jestliže je průtok v tocích nedostatečný, je nutné omezit výrobu v jaderných blocích nebo je úplně odstavit. Toto léto byla již čtyřem jaderným elektrárnám udělena výjimka ze zákona, který stanovuje nejvyšší povolenou teplotu vody vypouštěné z chladicích zařízení. Nadměrně ohřátá voda přitom negativně ovlivňuje říční ekosystém a urychluje výpar vody v ní.

Výše uvedené argumenty v posledních měsících nabyly na významu a musí být zohledněny v diskuzi o úsporném plánu a veřejných investicích do jaderné energetiky. Je výstavba a vývoj nových reaktorů skutečně tím nejzodpovědnějším řešením pro zajištění stability a bezpečnosti francouzské energetiky, nebo je to jen vytloukání klínu klínem?