Nejen v Itálii ale i v Bulharsku letos nakonec vnitropolitická krize vyústila v neopravitelný rozpad vládnoucí koalice. Obě země již ohlásily termíny předčasných voleb: Itálie 25. září, Bulharsko 2. října. V obou přitom zároveň hrozí, že novou vládu budou sestavovat strany s větším pochopením pro zájmy režimu Vladimira Putina v Rusku. Ten aktuálně již šestým měsícem pokračuje ve vojenské agresi vůči sousední Ukrajině.

V Itálii je situace o něco přehlednější. Průzkumy vede dnes postfašistická a nacionálně-konzervativní strana Fratelli d'Italia, jejíž vztah k putinskému Rusku zase tak vřelý není. Odlišuje se tím — vedle jiného — od další hlavní krajněpravicové formace v zemi — okamurovské Ligy Mattea Salviniho.

Vládu by nicméně sestavovala Fratelli d'Italia nejspíše právě s Ligou a také s Forzou Italia stále aktivního Silvia Berlusconiho, dnes šestaosmdesátiletého. A jak připomíná například analytik Dario Cristiani ve Foreign Policy, podpora Ukrajiny slábne již nyní jak mezi italskými businessmany, tak i mezi řadovými občany.

„Osobně bych to na nějakou halasnou změnu (zahraniční politiky vůči Rusku a Ukrajině) neviděl (…) Obecná únava z války by ale mohla být v rozhodování nového kabinetu faktorem s větší vahou než u dosavadní vlády, uvádí Cristiani doslova.

Bulharský rozpad

V Bulharsku je pravděpodobnost výraznější změny politiky vyšší. V tradičně proruské zemi vládla od loňského prosince proreformní koalice v čele s Kirilem Petkovem, zřejmě nejvíce prozápadním premiérem, jakého Bulharsko kdy mělo. Pestré spojenectví jeho formace Budeme pokračovat ve změně s postkomunistickými socialisty, s prounijním blokem Demokratické Bulharsko a s protestní stranou Je takový národ kolem zpěváka a televizní osobnosti Slaviho Trifonova se přitom rozpadlo i právě na otázce přístupu k Rusku.

Činitelem se zde stala Trifonovova strana, která sice opustila koaliční řady oficiálně s jinými odůvodněními — „selháním vládní hospodářské politiky“ počínaje a otázkou blokace členství Severní Makedonie v EU konče —, dle většiny pozorovatelů ale vše bylo trochu jinak.

S Trifonovovem měl věc dohodnout Bojko Borisov, hlava nejsilnější opoziční formace GERB a do roku 2021 premiér, který měl k ruským zájmům vždycky blízko. Sesazený premiér Petkov propojil Borisova v tematickém parlamentním projevu přímo s ruskou ambasádou — dle Petkova mu při rozkladu koalice asistovali proslulý mediální oligarcha Deljan Peevskij a ruská velvyslankyně Eleonora Mitrofanovová.

Proruské formace posilují

Kdo v Bulharsku sestaví novou vládu, je velkou otázkou. V minulém roce to nedokázal dlouho nikdo, a tak se musely parlamentní volby dvakrát opakovat. V posledních průzkumech nicméně posilují i silně proruské konzervativní až krajněpravicové strany včetně nové formace Balgarski vazchod bývalého ministra obrany Stefana Janeva. Ten byl na jaře vyhozen z Petkovovy vlády přímo pro to, že přebíral ohledně invaze na Ukrajinu kremelskou rétoriku. Posun v zahraniční politice země po volbách je tak pravděpodobnější.

„Analytikové předpovídají, že s novým bulharským kabinetem přijde politika, jež bude k Rusku minimálně neutrálnější,“ konstatuje suše deník Guardian.

V rámci EU se bude letos na podzim volit parlament ještě 11. září ve Švédsku a 1. října v Lotyšsku. Zde se však obdobné posuny neočekávají. Z globálně-politického hlediska mohou válku na Ukrajině ovlivnit výrazněji také prezidentské volby v Brazílii 2. října a 30. října a volby do Kongresu USA. Ty se konají v úterý 8. listopadu.