Nejen v Itálii ale i v Bulharsku letos nakonec vnitropolitická krize vyústila v neopravitelný rozpad vládnoucí koalice. Obě země již ohlásily termíny předčasných voleb: Itálie 25. září, Bulharsko 2. října. V obou přitom zároveň hrozí, že novou vládu budou sestavovat strany s větším pochopením pro zájmy režimu Vladimira Putina v Rusku. Ten aktuálně již šestým měsícem pokračuje ve vojenské agresi vůči sousední Ukrajině.

V Itálii je situace o něco přehlednější. Průzkumy vede dnes postfašistická a nacionálně-konzervativní strana Fratelli d'Italia, jejíž vztah k putinskému Rusku zase tak vřelý není. Odlišuje se tím — vedle jiného — od další hlavní krajněpravicové formace v zemi — okamurovské Ligy Mattea Salviniho.

Vládu by nicméně sestavovala Fratelli d'Italia nejspíše právě s Ligou a také s Forzou Italia stále aktivního Silvia Berlusconiho, dnes šestaosmdesátiletého. A jak připomíná například analytik Dario Cristiani ve Foreign Policy, podpora Ukrajiny slábne již nyní jak mezi italskými businessmany, tak i mezi řadovými občany.

„Osobně bych to na nějakou halasnou změnu (zahraniční politiky vůči Rusku a Ukrajině) neviděl (…) Obecná únava z války by ale mohla být v rozhodování nového kabinetu faktorem s větší vahou než u dosavadní vlády, uvádí Cristiani doslova.

Bulharský rozpad

V Bulharsku je pravděpodobnost výraznější změny politiky vyšší. V tradičně proruské zemi vládla od loňského prosince proreformní koalice v čele s Kirilem Petkovem, zřejmě nejvíce prozápadním premiérem, jakého Bulharsko kdy mělo. Pestré spojenectví jeho formace Budeme pokračovat ve změně s postkomunistickými socialisty, s prounijním blokem Demokratické Bulharsko a s protestní stranou Je takový národ kolem zpěváka a televizní osobnosti Slaviho Trifonova se přitom rozpadlo i právě na otázce přístupu k Rusku.