↗

Uniklé nahrávky členů strany Pokračujeme ve změně a přímo jejího předsedy Kirila Petkova mohou ještě do vyjednávání o bulharské vládě výrazně zasáhnout. Foto Nikolaj Dojčinov, AFP

Dne 22. května se objevila nečekaná zpráva o koaliční dohodě dvou nejúspěšnějších volebních bloků — GERB expremiéra Bojko Borisova a Pokračujeme ve změně Kirila Petkova. V politicky polarizované zemi to přitom i po pátých volbách za poslední dva roky vypadalo, že se nekonečný volební kolotoč jen tak nezastaví. Podle politických představitelů obou stran museli všichni učinit mnoho ústupků.

Konkurenční volební bloky se dohodly na tom, že kabinet bude mít program na osmnáct měsíců, přičemž během prvních devíti měsíců bude premiérem čtyřnásobný exministr školství a představitel Pokračujeme ve změně Nikolaj Denkov. Za dalších devět měsíců by ho pak měla nahradit bývalá eurokomisařka Marija Gabrielová za GERB. Vedle premiérské funkce si oba politici vymění také vicepremiérskou funkci. O nové vládě by měl jednokomorový parlament podle webu Euractiv hlasovat nejpozději ve středu 7. června.

Během osmnáctiměsíčního období by koaliční vláda chtěla prosadit změnu ústavy i zákonů tak, aby přiblížila Bulharsko vstupu do schengenského prostoru, schválila rozpočet a umožnila čerpání unijních fondů.

V současnosti v Bulharsku vládne přechodný kabinet jmenovaný prezidentem Rumenem Radevem, který ale nemá oporu mezi parlamentními stranami. Země tak nemá schválený státní rozpočet a vázne také řada důležitých legislativních změn, které například vyžaduje Brusel pro čerpání unijních fondů. Vládu s podporou parlamentu mělo Bulharsko naposledy v červnu loňského roku, kdy parlament vyslovil nedůvěru kabinetu premiéra Kirila Petkova a jeho Pokračujeme ve změně.

Vršící se skandály

V posledních dnech se objevilo několik zpráv, které mohly a mohou zákulisní jednání o vzniku budoucí vlády zkomplikovat. Server BNE Intellinews informoval o uniklých nahrávkách členů Pokračujeme ve změně, kde se velmi kriticky vyjadřují na adresu vedení GERB. V nahrávkách zazněly zmínky o výměně šéfů bezpečnostních a zpravodajských služeb, které by měly být „prověřeny na velvyslanectví“, ovšem bez upřesnění, o jaké velvyslanectví jde. V nahrávce také zaznějí slova Petkova, že dohoda s GERB by „očistila“ jejího předsedu Bojko Borisova, kterého doprovází pošramocená pověst korupčních skandálů.

Některé hlasy vznášejí podezření, že Radostin Vasilev, relativně nový člen Pokračujeme ve změně, který nahrávky publikoval, je zveřejnil, aby zmařil jednání mezi reformistickým blokem a GERB. Kiril Petkov naznačil, že cílem nahrávky bylo zabránit regulérní vládě v reformě bezpečnostních služeb.

Borisov původně prohlásil, že nahrávka nebude mít na dohodu vliv, ale o den později se přesto jeho strana rozhodla jednání zmrazit. Gabrielová na tiskové konferenci uvedla, že nemůže akceptovat budování demokracie pomocí lží. Bývalá eurokomisařka pak obvinila Pokračujeme ve změně z toho, že nejedná v souladu s demokratickými zvyklostmi.

Balkan Insight pak před několika dny přinesl zprávu o tom, že expremiér Borisov je vyšetřován kvůli obvinění z praní špinavých peněz v kauze takzvané Barcelonagate. Podle prokuratury nyní existují usvědčující důkazy, že bulharský premiér po většinu období od roku 2009 do roku 2021 poskytoval třetím osobám finanční prostředky — získané z trestné činnosti — na nákup a pronájem nemovitostí v zahraničí.

Současná aktivizace prokuratury pod vedením kontroverzního Ivana Geševa, kterého do funkce jmenoval sám Bojko Borisov je součástí širší hry o reformu soudnictví v Bulharsku. Kvůli snahám o vytvoření koalice s reformistickým blokem Pokračujeme ve změně a Demokratického Bulharska se Borisov přiklonil k plánům na reformu soudnictví, která by znamenala i sesazení Geševa z postu generálního prokurátora. Právě o jeho odvolání odpůrci GERB — ve snaze na poukázání na deficit právního státu — dlouhodobě usilovali.

Geševova prokuratura byla doposud pasivní vůči obviněním, kterým Borisov čelil. Až s Borisovovým pragmatickým obratem obrátil i Gešev. V bulharských médiích se přitom kauza Barcelonagate objevuje už od roku 2016. Podle Borisova má současný postup prokuratury za cíl zabránit vzniku společné vlády. Balkan Insight zmiňuje, že v souvislosti s Barcelonagate by mohla padnout další jména z bulharské politické scény.

Spojení GERB s reformistickým blokem je čistě pragmatický krok, jak zemi úspěšně dovést do Schengenu a zároveň zamezit růstu krajní prokremlské pravice a prezidenta, který má rovněž rozsáhlé vazby na Moskvu. Ke spojení došlo navzdory rokům polarizace mezi politickými představiteli GERB a opozicí. Polarizovaná je i bulharská společnost, kterou předchozí vlády, ať už v podobě úřednických vlád prezidenta Radeva nebo dlouholeté vlády plné korupčních skandálů Bojko Borisova výrazně mobilizovala. GERB si přesto dokázal zachovat stabilní podporu velké části společnosti, která je rozprostřena napříč bulharskými regiony.