Silně polarizované Bulharsko půjde 2. dubna k pátým volbám za poslední dva roky. Po pádu vlády vedené proevropským centristou Kirilem Petkovem se v zemi nedaří sestavit vláda s parlamentní většinou. Politická nestabilita přitom soustřeďuje stále větší politický vliv do rukou prezidenta Rumena Radeva, který je znám svými dlouhodobými vazbami na Putinovo Rusko. V zemi se opět tvoří volební aliance nebo se naopak strany dále štěpí.

Počátkem února prezident Rumen Radev jmenoval novou úřednickou vládu, v jejímž čele zůstává staronový úřednický premiér Galab Donev. Jedinou kosmetickou změnou přitom byla výměna na postu ministra kultury. Řada stran kritizuje rostoucí vliv prezidenta v zemi a varuje, že je v rozporu s parlamentní demokracií. Stejně jako parlamentaristické Rakousko, Slovensko nebo Česká republika totiž Bulharsko volí svého prezidenta přímo.

Letos proběhnou vedle parlamentních voleb ještě volby starostů, které prověří, jak moc si pravicový GERB nadále udržuje podporu napříč regiony. Strana kontroverzního expremiéra Bojko Borisova si navzdory dvěma prohrám během posledních dvou let nadále drží pozici nejsilnější politické síly v Bulharsku.

Nadále ve volebním patu

Dominantní pozicí GERBu by ale mohla otřást nově zformovaná koalice, kterou vytvořila centristická strana Pokračujeme ve změně expremiéra Kirila Petkova a středopravicové Demokratické Bulharsko. Rozdíl volebních preferencí mezi GERB a touto koalicí je podle jednoho z nejnovějších průzkumů na úrovni statistické chyby.

Koalice Pokračujeme ve změně a Demokratického Bulharska se profiluje výrazně proatlantickou, proevropskou a protikorupční rétorikou. Nutno dodat, že protikorupční rétorika je v Bulharsku, zemi s jednou z daleka nejvyšší míry korupce v Evropě, už zavedenou politickou konstantou.