↗

Polsko obehnalo svou hranici s Běloruskem zatím jen provizorními ploty a žiletkovým drátem. Nyní v prosinci se ale má začít stavět stálá bariéra. Podobně opevnit svoji hranici plánují také Litva a Lotyšsko. Foto Jaap Arriens, AFP

Na přirovnávání k Berlínské zdi to ještě není, přesto jde o nesporný trend: valů, zdí a plotů s žiletkovým drátem na vnějších hranicích EU přibývá. Světová média se tématu věnovala znovu v minulých týdnech v souvislosti s krizí na bělorusko-polské hranici. S pozvolným opevňováním vnějších hranic se ale nepřestalo v podstatě už od velké uprchlické krize v letech 2015—2016.

„[Donald Trump] není jediný, kdo chce na hranicích stavět zdi […] V Evropě bylo od začátku migrační krize vztyčeno na 800 mil různých hraničních zábran […] Celkově jde o přibližně 40 procent délky Trumpovy plánované zdi na mexické hranici, která má dle prezidenta dohromady měřit 2000 mil. Na 700 mil různých zábran je na hranici USA s Mexikem už postaveno,“ upozorňoval již na jaře 2018 Kim Hjelmgaard v USA Today.

Také dle souhrnné zprávy holandského Transnational Institute (TNI) stálo už na podzim 2019 na různých hranicích států EU přes tisíc kilometrů plotů a zdí. Vedle těch slavných jako mezi Maďarskem a Srbskem či kolem španělských enkláv Ceuta a Melilla v Africe, obepnuly bytelné zábrany například i francouzské Calais nebo hranici Bulharska s Tureckem.

Náklady na zbudované zdi a ploty vyčíslil TNI na bezmála miliardu eur z rozpočtů jednotlivých států. Další více než miliarda byla pak odvedena do Fondu pro vnější hranici v rámci EU a dvakrát tak velká částka do Fondu pro vnitřní bezpečnost — to vše do roku 2019.

Zajímavostí je, že na opatřeních profitovala výrazněji nad jiné jedna konkrétní firma — španělská European Security Fencing. Podle TNI dodávala dráty na všechny zmíněné bariéry plus svého času na provizorní plot mezi Rakouskem a Slovinskem.