Na přirovnávání k Berlínské zdi to ještě není, přesto jde o nesporný trend: valů, zdí a plotů s žiletkovým drátem na vnějších hranicích EU přibývá. Světová média se tématu věnovala znovu v minulých týdnech v souvislosti s krizí na bělorusko-polské hranici. S pozvolným opevňováním vnějších hranic se ale nepřestalo v podstatě už od velké uprchlické krize v letech 2015—2016.

„[Donald Trump] není jediný, kdo chce na hranicích stavět zdi […] V Evropě bylo od začátku migrační krize vztyčeno na 800 mil různých hraničních zábran […] Celkově jde o přibližně 40 procent délky Trumpovy plánované zdi na mexické hranici, která má dle prezidenta dohromady měřit 2000 mil. Na 700 mil různých zábran je na hranici USA s Mexikem už postaveno,“ upozorňoval již na jaře 2018 Kim Hjelmgaard v USA Today.

Také dle souhrnné zprávy holandského Transnational Institute (TNI) stálo už na podzim 2019 na různých hranicích států EU přes tisíc kilometrů plotů a zdí. Vedle těch slavných jako mezi Maďarskem a Srbskem či kolem španělských enkláv Ceuta a Melilla v Africe, obepnuly bytelné zábrany například i francouzské Calais nebo hranici Bulharska s Tureckem.

Náklady na zbudované zdi a ploty vyčíslil TNI na bezmála miliardu eur z rozpočtů jednotlivých států. Další více než miliarda byla pak odvedena do Fondu pro vnější hranici v rámci EU a dvakrát tak velká částka do Fondu pro vnitřní bezpečnost — to vše do roku 2019.

Zajímavostí je, že na opatřeních profitovala výrazněji nad jiné jedna konkrétní firma — španělská European Security Fencing. Podle TNI dodávala dráty na všechny zmíněné bariéry plus svého času na provizorní plot mezi Rakouskem a Slovinskem.

V citovaných statistikách přitom ještě nefigurují ani poslední zesílení bulharského a řeckého plotu, ani nejnovější hraniční přírůstky — polské, litevské a lotyšské ploty na hranici s Běloruskem.

„Nějakou výraznější fyzickou bariéru má na svých hranicích už více než polovina států EU […] Stávající bariéry jako na hranicích Bulharska, Řecka a Turecka, jsou navíc rozšiřovány,“ shrnuje datová novinářka Katharina Buchholzová z webu Statista.com.

Debata nad důsledky

Zastánci oplocování a zadrátovávání hranic argumentují nejčastěji bezpečnostními důvody či nezbytností čelit ilegální migraci. Té ploty skutečně brání, ovšem spíše jen lokálně.

„Když jsme zde postavili bariéru, situace na tomto úseku se zlepšila. Migranti se pak přesunuli na jiný úsek,“ přibližuje velitel litevské pohraniční stráže Virgilius Raugale v reportáží France 24.

Aby se docílilo kýženého efektu plošně, je nutné zadrátovat celou či takřka celou hranici. I zde je přitom účinnost leckdy rozporována, pokud se bere v potaz dlouhodobé hledisko.

„V dlouhodobějším měřítku je účinnost bariér -- tedy otázka, zda opravdu brání neregulérním přechodům hranic -- přinejlepším sporná. Evidentní je, že zdi a ploty přesměrovávají lidi na nebezpečnější trasy […] k nebezpečnějším způsobům migrace,“ konstatuje Human Rights Watch v tematickém vyjádření.