Jarosław Kaczyński (PiS) v rozhovoru s polskou tiskovou agenturou PAP 21. června ráno prohlásil, že už není vicepremiérem pro bezpečnost. Učinil tak přitom nezvykle lapidárně: „Ve vládě už nejsem. Premiér Mateusz Morawiecki a pokud vím i prezident Andrzej Duda moji rezignaci přijali. Mým nástupcem ve funkci místopředsedy vlády bude šéf ministerstva obrany Mariusz Błaszczak.“

Předseda nejsilnější strany Právo a spravedlnosti touto podivnou depeší, která nahradila očekávatelnou tiskovou konferenci za účasti premiéra, ukázal nerespektování politických zvyklostí i pohrdání prezidentem Andrzejem Dudou — a také to, že právě on je reálným vládcem Polska, který vstupuje do vlády a vystupuje z ní, kdy se mu to hodí.

Odchod Kaczyńského z vlády přitom není zcela neočekávaný. Už na počátku měsíce totiž prohlásil, že se chce více věnovat vnitřní politice. Opozice Kaczyńského odchod kritizuje. Bezpečnostní situace Polska podle ní není vůbec lepší než v době, kdy do úřadu nastoupil.

Příští volby

Kaczyński prohlásil, že se nyní chce soustředit na parlamentní volby, které proběhnou příští rok na podzim. A kritizuje stav strany, především v regionech. Podle něj má PiS slabé a neaktivní struktury. Proto má proběhnout reorganizace stranického aparátu, vzniknout 94 plnomocníků pro nové regiony (podobné stovce senátních obvodů) a také Akademie pro školení straníků.

Právo a spravedlnost sice v předvolebních průzkumech nadále vede, ani s krajně pravicovou Konfederací by však nemělo většinu. Zbytek opozičních stran koalici s PiS, které má v posledním průzkumu 35 %, odmítá. Občanská platforma s 24 %, Polsko 2050 s 9,5 %, Nová levice s 8 % a na hraně volebního prahu balancující (nyní 5,5 %) Polská strana lidová přemýšlejí, v jakém formátu a v kolika koalicích jít do voleb a stávající vládu nahradit.

Nástupnictví

Jarosław Kaczyński se vicepremiérem stal na podzim loňského roku po koaliční krizi. V rámci své funkce předsedal vládnímu bezpečnostnímu výboru, jehož členy jsou ministři obrany, vnitra, spravedlnosti, zahraničí a koordinátor tajných služeb. Během plnění úřadu Kaczyńským byl přijat plán modernizace i zvýšení počtu vojáků polských ozbrojených sil.

Důvodem toho, proč se Kaczyński stal vicepremiérem pro bezpečnost, byly spory v koalici, především s menší stranou Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. Kaczyński pak ve vládě působil jako ochranný deštník pro Morawieckého, kterému čím dál více umetá cestu k nástupnictví. Morawiecki má však v pravicovém táboře řadu konkurentů, kteří mu už nyní házejí klacky pod nohy.

Mezi ně patří právě Zbigniew Ziobro, který škodí Morawieckému, kde může, a hlavně pak ve vztahu k Evropské unii. Ziobro by chtěl Morawieckého v premiérském křesle nahradit už nyní a po Kaczyńského odchodu z politiky nebo smrti pak stanout v čele PiSu, kam by se rád vrátil.

Trvalá kontrola

Nyní však do hry vstupuje další člověk, ministr obrany Mariusz Błaszczak, který právě povýšil a zároveň je jedním z Kaczyńského nejbližších a nejvěrnější spolupracovníků. V poslední době je poměrně úspěšný v modernizaci armády a je dobře vnímaný ze strany USA. A tak se v polských médiích spekuluje ještě o jednom scénáři — Mariusz Błaszczak by se stal předsedou strany a Mateusz Morawiecki v roce 2025 kandidátem PiSu na prezidenta (Andrzej Duda po dvou obdobích už nemůže obhajovat).

Důvod, na jehož základě Kaczyńský vystoupil z vlády, je stejný jako ten, proč se na podzim stal vicepremiérem — jde mu o moc a o kontrolu nad směřováním strany i v době, kdy už sám rozhodovat nebude.