Jarosław Kaczyński (PiS) v rozhovoru s polskou tiskovou agenturou PAP 21. června ráno prohlásil, že už není vicepremiérem pro bezpečnost. Učinil tak přitom nezvykle lapidárně: „Ve vládě už nejsem. Premiér Mateusz Morawiecki a pokud vím i prezident Andrzej Duda moji rezignaci přijali. Mým nástupcem ve funkci místopředsedy vlády bude šéf ministerstva obrany Mariusz Błaszczak.“

Předseda nejsilnější strany Právo a spravedlnosti touto podivnou depeší, která nahradila očekávatelnou tiskovou konferenci za účasti premiéra, ukázal nerespektování politických zvyklostí i pohrdání prezidentem Andrzejem Dudou — a také to, že právě on je reálným vládcem Polska, který vstupuje do vlády a vystupuje z ní, kdy se mu to hodí.

Odchod Kaczyńského z vlády přitom není zcela neočekávaný. Už na počátku měsíce totiž prohlásil, že se chce více věnovat vnitřní politice. Opozice Kaczyńského odchod kritizuje. Bezpečnostní situace Polska podle ní není vůbec lepší než v době, kdy do úřadu nastoupil.

Příští volby

Kaczyński prohlásil, že se nyní chce soustředit na parlamentní volby, které proběhnou příští rok na podzim. A kritizuje stav strany, především v regionech. Podle něj má PiS slabé a neaktivní struktury. Proto má proběhnout reorganizace stranického aparátu, vzniknout 94 plnomocníků pro nové regiony (podobné stovce senátních obvodů) a také Akademie pro školení straníků.

Právo a spravedlnost sice v předvolebních průzkumech nadále vede, ani s krajně pravicovou Konfederací by však nemělo většinu. Zbytek opozičních stran koalici s PiS, které má v posledním průzkumu 35 %, odmítá. Občanská platforma s 24 %, Polsko 2050 s 9,5 %, Nová levice s 8 % a na hraně volebního prahu balancující (nyní 5,5 %) Polská strana lidová přemýšlejí, v jakém formátu a v kolika koalicích jít do voleb a stávající vládu nahradit.

Nástupnictví