V posledních měsících se v Evropě i v USA začíná formovat nebezpečná aliance mezi popírači klimatických změn a krajně pravicovými politickými silami. Spojení, které se projevuje nejen v Evropském parlamentu, ale i na národních úrovních, může mít vážné důsledky pro klimatické směřování Evropské unie, ale i pro evropskou ekonomiku.

Heartland Institute, který je ve Spojených státech dlouhodobě jedním z hlavních hlasů popíračů klimatických změn, navázal užší spolupráci s krajně pravicovými skupinami v Evropě. V Británii se k propagaci antiklimatických postojů připojili prominentní politici jako bývalá konzervativní premiérka Liz Trussová a ultrakonzervativní politik Nigel Farage. Nezůstalo však jen u Velké Británie. Také na evropské pevnině hledají politické subjekty, jako je Heartland Institute, podporu pro odpor vůči zelené transformaci.

V případě Rakouska je to například aktivita europoslance Haralda Vilimskyho ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), známé svým odporem vůči politice na ochranu klimatu a zpochybňováním vědeckých důkazů o klimatických změnách. FPÖ se stala klíčovým uzlem v širší síti, která se snaží zablokovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Konec větrných elektráren

Jedním z hlavních cílů krajně pravicových skupin je zablokovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné energie. V Německu se krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) snaží zastavit výstavbu větrných parků, nebo dokonce zrušit už existující. To by mělo negativní důsledky nejen na životní prostředí, ale i na ekonomiku. Zastavení výstavby větrných elektráren by otřáslo snahami o energetickou soběstačnost a způsobilo výrazný růst cen energie.

V posledních pěti letech ušetřily obnovitelné zdroje energie Evropě miliardy eur. Podle zprávy nezávislého energetického think tanku Ember Energy, zkoumající vývoj evropské energetiky, by pokračující rozvoj obnovitelných zdrojů mohl přinést ještě větší úspory a stabilizaci cen energií pro spotřebitele.

Jen v Německu ušetřily obnovitelné zdroje v uplynulých pěti letech 12,5 miliardy eur (asi 310 miliard korun), které by jinak musely být vynaloženy na nákup fosilních zdrojů. Vzhledem k propojenosti německého trhu se sousedními státy si lze snadno představit, jak výrazný dopad by měl výpadek těchto zdrojů elektřiny na peněženku českého spotřebitele.

Bohužel, ceny fosilních paliv jsou kolísavé a Evropa v jejich produkci navíc není soběstačná a musí je dovážet. Svou závislost na agresivním ruském režimu jsme v tomto směru pouze nahradili závislostí na nepředvídatelné administrativě Donalda Trumpa.

Rostoucí poptávka po energiích bude v globálním měřítku patrně tlačit ceny nahoru, takže kladný dopad obnovitelných zdrojů je o to více žádoucí. Zatímco se Evropa snaží dekarbonizovat svou ekonomiku a přecházet na čisté zdroje, kroky, které prosazují krajně pravicové strany, by tento proces zpomalily, evropským spotřebitelům přinesly zbytečné náklady a z našeho kontinentu udělaly hřiště pro geopolitické hry jiných mocností.

Tlak proti klimatické transformaci

Z českého pohledu je důležité, že součástí skupiny Evropských konzervativců a reformistů je i ODS, a podílí se tak na zpochybňování klimatických vědeckých důkazů, potažmo politiky na ochranu klimatu.

Spolupráce Evropských konzervativců a reformistů s dalšími krajně pravicovými frakcemi v rámci Evropské unie, jako je platforma Patrioti pro Evropu, již založilo Babišovo ANO, Orbánův Fidesz a rakouská FPÖ, jen dále posiluje vliv protiklimatických skupin na politické rozhodování v Evropě.

Ačkoli síť krajně pravicových politických sil, usilujících o oslabení evropských klimatických cílů, čelí silnému odporu, podaří-li se jí získat širší podporu v Evropském parlamentu zvláště mezi konzervativními evropskými lidovci, může mít zásadní vliv na směřování unijní politiky.

Globální aliance popíračů klimatu a krajní pravice představuje vážnou hrozbu pro ambiciózní klimatické politiky Evropské unie. Pokud budou tyto síly pokračovat v propagaci svých antiklimatických cílů, může to zpomalit přechod na udržitelné a zelené technologie, což bude mít nejen ekologické, ale i ekonomické dopady na evropské spotřebitele. Evropská unie musí pokračovat v boji proti těmto dezinformacím a prosazovat takovou politiku, která bude na jedné straně sociálně ohleduplná a současně podpoří čisté zdroje energie, stabilitu cen a dlouhodobý hospodářský růst.