Nebezpečná aliance amerických popíračů změny klimatu a evropské krajní pravice
Mikuláš PeksaAmerický think tank, známý svými dlouholetými snahami o zpochybnění vědeckého konsensu o změně klimatu, spolupracuje s evropskými krajně pravicovými stranami. Důsledky pro zelenou transformaci i pro evropské spotřebitele mohou být fatální.
V posledních měsících se v Evropě i v USA začíná formovat nebezpečná aliance mezi popírači klimatických změn a krajně pravicovými politickými silami. Spojení, které se projevuje nejen v Evropském parlamentu, ale i na národních úrovních, může mít vážné důsledky pro klimatické směřování Evropské unie, ale i pro evropskou ekonomiku.
Heartland Institute, který je ve Spojených státech dlouhodobě jedním z hlavních hlasů popíračů klimatických změn, navázal užší spolupráci s krajně pravicovými skupinami v Evropě. V Británii se k propagaci antiklimatických postojů připojili prominentní politici jako bývalá konzervativní premiérka Liz Trussová a ultrakonzervativní politik Nigel Farage. Nezůstalo však jen u Velké Británie. Také na evropské pevnině hledají politické subjekty, jako je Heartland Institute, podporu pro odpor vůči zelené transformaci.
V případě Rakouska je to například aktivita europoslance Haralda Vilimskyho ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), známé svým odporem vůči politice na ochranu klimatu a zpochybňováním vědeckých důkazů o klimatických změnách. FPÖ se stala klíčovým uzlem v širší síti, která se snaží zablokovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Mne na tom nejvíc děsí vyložená tupost těch postojů.
Na SeznamZpravy.cz vydal Miloš Čermák komentář nazvaný Amerika píše budoucnost, EU pro ni dodá „regulační rámec“.
Už nadpis uvozuje, jak to autor vidí. Ta budoucnost, kterou Amerika píše, je že ve všech smyslech zarazí americkou vlajku na Mars. To je to vzepětí, které pohání Ameriku nezadržitelně do budoucnosti. Smělý cíl, který vzedme tvůrčí podnikavost národa a učiní ho největším z největších bla bla bla. Tak jako když poprvé dobyli Měsíc.
Kdežto Evropa se svými regulacemi a gryndýlem, kterým si sama podřezává žíly, je nevyhnutelně odsouzena z potupnému hnití a zániku...
A tuhle písničku evropští konzervativci piští od rána do večera, otevřete třeba Neviditelného psa a ta stoka nenávisti vás zaleje jako tsunami...
Ale svět už je přece jiný. Mars je akorát planetou Smrti, nic dobrého tam lidi nečeká, celá ta idea je prostě jen do giganticka vyšponovaný konzum --- tohle jsou přesně ti Američané, kteří během několika let dokázali zmasakrovat milionová stáda bizonů na prériích. Tohle je přesně to nenažrané extenzivní šílenství, které si tato planeta už nemůže dovolit.
A Green Deal, přes všechny své chyby, je právě ta cesta, ta výzva, která bere v úvahu nevyhnutelné --- my prostě MUSÍME nalézt udržitelný způsob existence lidstva na této planetě. Green Deal je ušlechtilý pokus, měli bychom na něj být hrdí jako Evropané a k tomuto cíli napnou všechny síly....
***
Bojím se, že nás ta temná vyhypovaná stoka všechny semele.
Ergo kladívko, už zůstala jen jediná strana, kterou je v Česku asi možno volit. Piráti.
Je, pane Morbicere, člověk (přirozenou) součástí přírody, nebo není její přirozenou součástí? Proč by antropogenní činnost měla být něco jiného než „bobří hráz“? Nebo je člověk něco víc než (přirozená) součást přírody?
Přirozená nebo nepřirozená součást přírody?
Co já vím, rozhodně člověk je součást přírody, bez ní by nebyl. Na drhou stranu je velice speciální součástí přírody, může např létat i když nemá křídla. Bobr nikdy nevzlétne.
Mimochodem Donald obnovuje svůj projekt hvězdných válek, takže se můžeme "těšit" na militarizaci vesmíru...
Jestliže, pane Morbicere, člověk je součástí přírody a nestojí tedy povýšeně nad ní, pak antropogenní emise skleníkových plynů jsou prostě přírodními procesy a člověk (stejně jako všechny jiné živé organismy) svojí činností životní prostředí mění.
Emise skleníkových plynů jsou kulturní procesy pane Nusharte. Kulturní. Ta vaše přímá úměra takhle nefunguje. Jde o dialektický vztah -- člověk je přirozená součást přírody, ale zároveň se z ní vyděluje. Je jiný než zvířata. Myslí. Létá bez křídel. Ekosystém tohoto vydělení je kultura v tom nejširším smyslu. Oproti minulosti nyní máme schopnost měnit Zemi na globální, planetární úrovni. Říká se tomu antropocén. A i když nic jiného než Zemi nemáme a biliony kilometrů jakýmkoliv směrem je pouze krutý, smrtící vesmír, bereme si příliš, abychom mrhali. Vymírají živočišné i rostlinné druhy, znečištění a kontaminace překračují myslitelné hranice, začíná klimatická změna způsobena našimi činy...
P.S. Omluva, ne přímá úměra, ale implikace.
***
Vlastně všem popíračům velmi závidím. Klimatická změna se zkrátka děje sama od sebe, grýndýl je proti zdravému rozumu ............ mají klid na duši.
„Popírač“ je označení pro člověka, který popírá můj názor. Diskuse je nejen samozřejmým střetem názorů, kde diskutující jsou ze samotné logiky této diskuse vůči sobě navzájem zcela samozřejmými popírači, ale je to také syntéza názorů, kdy rozpor dvou tvrzení je uveden ve vzájemný soulad tvrzením třetím.
V současnosti se slovo popírač hojně používá na základě pocitu, že oponent je prostě nepřítel, aniž by přitom mluvčímu bylo zcela zřejmé, že tvrzení oponenta je skutečně v rozporu s tvrzením mluvčího.
Ano, člověk je přirozená součást přírody, ale zároveň se od těch omezení, která jsou mu přírodou daná, snaží osvobodit. Nebyl by člověkem, kdyby to nedělal. Otázka, pane Morbicere, zní, jestli jsou člověku touto samotnou přírodou dány takové předpoklady, aby byl schopen uvědomit si následky své přirozené snahy po osvobození (od přírodou mu daných omezení), aby byl dokonce schopen uvědomit si i následky svých pozdějších protiopatření, kterými se snaží stav napravit.
Stručně řečeno, pane Morbicere, jde mi o to, jestli je člověk schopen uvědomit si následky toho, čemu my odvážně říkáme „rozumová činnost“, nebo je lidská kultura [vzhledem k tomu, že člověk prostě nemá předpoklady, aby byl schopen uvědomit si následky své „rozumové“ činnosti a už vůbec není schopen ji mezikulturně koordinovat]... nebo je lidská kultura v tomto ohledu podobna spíše kultuře bakteriální?
(Postoje některých ochránců klimatu, kteří lidstvo na planetě Zemi vnímají jako „škodlivou bakteriální infekci“ jsou mi samozřejmě naprosto cizí a nesouhlasím s nimi. Rovněž i například snahám filozofa Josefa Šmajse o přiznání subjektivity planetě Zemi v tomto kontextu nijak netleskám.)
Teď tedy, pane Morbicere, můžeme konečně přejít k tomu „popíračství“...