Na západní Ukrajině visí na každém rohu inzeráty nabízející polské vízum. Na sloupech veřejného osvětlení, na autobusovém a vlakovém nádraží, dokonce i na administrativních budovách. Důvod je nasnadě. Pomineme-li kulturní a jazykovou blízkost Ukrajinců a Poláků, což mnohým Ukrajicům práci v Polsku usnadňuje a přibližuje, polská imigrační politika je vůči Ukrajincům značně vstřícná.

V roce 2015 vydalo Polsko 456 085 turistických (schengenských) víz. Jedná se sice o krátkodobá turistická víza (do devadesáti dnů), dnes již však není žádným tajemstvím, že na schengenské vízum nelegálně pracují ukrajinští migranti. Výhodou tohoto typu víza je jeho nižší cena u zprostředkovatelských agentur a možnost cestování do všech států Evropské unie.

Hypotetickou otázkou, která vyvstane v hlavách řady Čechů, je prostá: Pokud chtějí Ukrajinci pracovat, proč nepřijedou na legální pracovní vízum? A pokud chtějí pracovat v České republice, proč si nezařídí české pracovní vízum? Odpověď je jednoduchá: protože české pracovní vízum je jednoduše nemožné získat. Vlastně to není má odpověď, takto by odpověděla naprostá většina Ukrajinců.

Již dříve jsem na stránkách DR popsal, proč Ukrajinci prakticky nemají šanci získat české pracovní vízum a jaké peripetie by museli podstoupit, aby je  dostali. K získání českého pracovního víza by tito lidé museli mít na výpisu z banky částku 41 800 Kč na tři měsíce pobytu, což je přibližně desetinásobek průměrného ukrajinského platu (přibližně sto padesát eur, tedy 4050 korun, přičemž ceny jsou srovnatelné s cenami u nás).

Reálný výdělek v České republice by po třech měsících práce od rána do večera mohl činit přibližně sto tisíc korun. Kdo by chtěl dát svůj téměř roční výdělek na legální získání českého pracovního víza při vidině nezáviděníhodné manuální práce „od nevidím do nevidím“, možné ztráty stabilní pracovní pozice a sociálních i rodinných vazeb?