Rada Českého rozhlasu zveřejnila čtyři nezávislé analýzy vysílání, první se věnuje „ukrajinské krizi“ ve vysílání Českého rozhlasu, druhá mediální prezentací tématu migrační vlny, třetí vybraným pořadům ČRo Dvojka a čtvrtá kauze Agrotec.

Ukrajinská krize

Materiál analyzující vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus o tzv. ukrajinské krizi v období od začátku loňského ledna do konce října konstatuje, že obě stanice přistoupily vyváženě k hlavním aktérům konfliktu, jimiž byly Rusko a Ukrajina.

„Výsledky předkládané analýzy tedy ukazují, že Český rozhlas při pokrývání tématu ukrajinské krize ve sledovaném období nepostupoval v rozporu se svými povinnostmi veřejnoprávního média,“ uvádí se v dokumentu.

Analýza valence příspěvků vůči jednotlivým aktérům nicméně prokázala, že část příspěvků reprezentujících Rusko vykazuje vůči tomuto subjektu negativní valenci. „Vůči ukrajinské straně jsme podobnou míru negativní valence nezaznamenali,“ píší autoři analýzy a dodávají, že s ohledem k asymetrické roli obou aktérů v konfliktu a ke konkrétním krokům Ruska během ukrajinské krize podle nich nelze tuto hodnotící valenci považovat za porušení vyváženosti.

Kvalitativní analýza pak nalezla ve zkoumaných pořadech dílčí pochybení kmenových žurnalistů ČRo, především se jedná o nejasné zdrojování a kontextualizaci informací. Tato pochybení ovšem nedosáhla četnosti ani intenzity, na základě kterých by bylo možno hovořit o porušení principu objektivity a vyváženého informování posluchačů v celku analyzovaných vysílání daných pořadů.

Za problematickou stránku analyzovaných pořadů dokument označuje identifikaci protiruského diskurzu, který má tendenci prostřednictvím zejména nepřesně zdrojovaných informací vytvářet negativní obraz Ruska.

„V celku všech analyzovaných vysílání, příspěvků a promluv,“ tvrdí autoři, „má ovšem tento diskurz pouze marginální výskyt a nelze jej považovat za narušení objektivity a vyváženosti.

Migrace

Materiál, který na necelých devadesáti stranách rozebírá téma migrace ve vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus uvádí, že obsah zkoumaných relací na obou stanicích vykazuje disproporce v reprezentaci tématu migrace, a to co do aspektů, atributů i kontextů zveřejňovaných událostí.

„Tyto disproporce lze označit za nejsignifikantnější princip strukturující informování o tématu migrace v rámci všech zkoumaných relací. Provedená analýza ukázala, že z širokého spektra potenciálně reprezentovatelných aspektů/atributů/kontextů události jsou v rámci zkoumaného období výrazně nadreprezentovány události s negativní zpravodajskou hodnotou, přičemž míra jejich nadreprezentace vzrůstá s jejich geografickou (či kulturní) blízkostí,“ píše se v analýze.