Ve středu odpoledne rozhodne Rada Českého rozhlasu o jméně nového generálního ředitele. V prosinci radní zúžili počet kandidátů z původních šestadvaceti na pětici finalistů.

Do užšího výběru se dostali děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení IT Michael Kralert, novinář a právník Tomáš Němeček, ředitel divize Euro a E15 Mladé fronty Tomáš Skřivánek a náměstek ředitele Českého Rozhlasu René Zavoral.

Jednání Rady ČRo začíná ve 14:00, jeho součástí budou veřejná slyšení všech pěti kandidátů na post generálního ředitele. Každý z nich bude mít třicet minut na představení své vize fungování veřejnoprávního rozhlasu, z toho patnáct minut na prezentaci svého projektu, zbytek bude vyhrazen na dotazy radních.

Rada ČRo je devítičlenná, ke zvolení generálního ředitele je potřeba obdržet šest hlasů, tedy dvě třetiny. Volba generálního ředitele proběhne v čase, kdy předseda ČRo Petr Šafařík čelí kritice především z řad politiků hnutí ANO.

Mezi údajnou korespondencí premiéra Bohuslava Sobotky, kterou zveřejnil neonacistický server White Media, je totiž také několik dopisů právě od Šafaříka. Předseda Rady ČRo je nicméně označil za podvrh.

Oproti minulosti Rada ČRo zveřejnila na svém webu kandidátské projekty všech uchazečů. Zveřejňujeme proto vše podstatné z projektů pěti finalistů.

Jakub Končelík: ČRo neexistuje proto, aby generoval zisk

Děkan Fakulty sociálních věd UK v Praze považuje Český rozhlas za zdravou instituci, jeho hospodaření za bezproblémové, ČRo má podle něj stabilizované příjmy a čelí minimálním rizikům. „Rozhlas je největší a nejzářivější médium českých dějin,“ píše.

Radií je prý mnoho, Český rozhlas ale jediný. Hned v úvodu svého projektu nicméně upozorňuje, že si jednotlivé stanice ČRo vzájemně konkurují, podle něj je programová skladba nepřehledná a zacílení nepromyšlené.

Končelík by na pozici generálního ředitele zřídil Dramaturgickou radu, která by řešila obsahovou strategii všech stanic. „Obsah jednotlivých stanic,“ tvrdí Končelík, „musí jednak ladit s jejich primárním vymezením a jednak odbourat vzájemné cizopasení a překryvy.“

Zároveň podle něj musí být každá stanice plnohodnotným rozhlasem, stanicí, kterou lze poslouchat jako celek. Prosazoval by názorovou a investigativní práci, obnovil by tradiční formáty, především reportáže.

Sledovanost či poslechovost by odsunul z centra pozornosti, primárním cílem je, tvrdí Končelík, služba veřejnosti. Za nejdůležitější úkol nového vedení pak považuje péči o zaměstnance.

„Pojďme dát větší, ale jasně definovaný prostor práci rozhlasáků. Právě oni jsou rozhlasem. Managment existuje jen a pouze proto, aby rozhlasákům stavěl i hájil podmínky, ne proto, aby jim organizoval a hlídal řemeslo,“ píše Končelík o několik stránek dále.

ČRo by podle něj měl klást důraz na kvalitu a pestrost formátů i obsahu a především důraz na osobnosti za mikrofonem. „Nehledejme jen celebrity a profesionální mluvící hlavy, co jsou slyšet všude vůkol, ale skutečné osobnosti života, osobnosti tématu,“ pokračuje.

Kapitolu o hospodaření otevírá tvrzením, že Český rozhlas podle něj neexistuje proto, aby generoval zisk. Navrhuje sestavovat rozpočet s mírnou rezervou a hospodařit tak, jako by byl rozhlas rodinou: „Nevystavit jej otřesům, nezadlužovat, ale zároveň umožnit zaměstnancům žít důstojně a hrdě.“ Končelík by chtěl posílit regionální studia a na vedoucí pozice by hledal kandidáty spíše uvnitř rozhlasu.

Michael Kralert: Programová asymetrie a přezaměstnanost

Ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení IT ve svém projektu současnou situaci Českého rozhlasu popisuje značně kritickým tónem. Podle něj se nachází v neutěšeném stavu, jehož příčiny spatřuje v programové asymetrii, složitém systému řízení a netransparentním hospodaření.