Český rozhlas Plus: extremisté, podvodník a nekompetentní moderátoři
František KostlánVeřejnoprávní média se ve vypjaté společenské atmosféře dopouštějí fatálních chyb, ať už při práci moderátorů nebo volbou pozvaných hostů. František Kostlán připomíná několik nepřístojností na vlnách Českého rozhlasu Plus.
Moderátoři, kteří neumějí moderovat, jednostranně vedené diskuse, pravicoví extremisté a podvodník, násilník a patologický lhář jako hosté ve studiu. Kde je něco takového k nalezení? Ve veřejnoprávním Českém rozhlase Plus, v pořadu Názory a argumenty.
ČRo Plus se v tomto pořadu přestává chovat jako veřejnoprávní médium a stává se z něho ideologicky podjatá stanice, která zve pravicové extremisty do studia, a to i v tom případě, kdy jde o prokázané podvodníky. Radko Kubičko z této redakce byl přitom předem upozorněn, že pozvaný Václav Prokůpek kandidoval za extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a je víckrát usvědčeným podvodníkem a lhářem. Toto upozornění ovšem redaktorům Názorů a argumentů nestálo za to, aby si dali jeho příjmení do vyhledavače. Za pár minut by si tak ověřili, jak se věc má.
Nebo naopak pozvali tohoto člověka proto, že se dříve hlásil k pravicovému extremismu? S nadsázkou by se totiž dalo říci, že kdo není alespoň populistický radikál, ten k mikrofonu tohoto pořadu smí jen výjimečně. A naopak: kdo nepodlehl hysterii, nenávisti k uprchlíkům či panickému strachu, je předem znevýhodněn, pokud je vůbec pozván.
V minulém sloupku jsem kritizoval moderátora Radka Kubička za vedení diskuse a pozvání jednoho z pravicových extremistů do studia. Do „diskuse“ si Kubičko na jednoho člověka, který o věcech přemýšlí a zná je do hloubky, pozval tři agresivní křiklouny. Ti svého spoludiskutéra za vydatné Kubičkovy pomoci po celý pořad s gustem kamenovali.
Evidentně šlo o to, ukázat posluchačům, že slušný a přemýšlivý se rovná naivnímu či rovnou hloupému. Podobně to bylo a je s dalšími extremisty či populisty ve studiu, počínaje „bezpečnostním analytikem“ Martinem Kollerem a komentátorem Petrem Žantovským konče. Připomeňme ještě, že právě tato redakce cenzurovala (neodvysílala) glosu spisovatele a bývalého politického vězně Jiřího Stránského — i to je informace vypovídající o stavu této redakce.
Příběh podvodníka
O Václavu Prokůpkovi by šla napsat kniha, na internetu se o jeho podvodech, patologickém lhářství a násilnictví již dlouho píšou celá pojednání. Pořad Reportéři ČT o něm natočil výstižnou ne zrovna oslavnou reportáž, v níž ho položila na lopatky konfrontace s fakty a svědectvími.
I autor tohoto sloupku byl nucen se touto osobou několikrát zabývat. Byl to Prokůpek, který prostřednictvím rasistické bulvární žumpy zvané Parlamentní listy nechtěně pozměnil českou mediální scénu. Vymyslel si historku, že Romové v Ústí nad Labem založili politickou stranu a okradl je při tom jejich pokladník. S kolegy ze serveru Romea.cz Zdeňkem Ryšavým a Patrikem Bangou se nám podařilo prokázat, že článek o pokladníkovi je novinářská kachna. Prokůpkovo dílko však před tím z Parlamentních listů převzala téměř všechna média, a to bez jakéhokoli ověřování. Po zjištění, že šlo o smyšlenku, se některé redakce omluvily a změnily „politiku“ přebírání článků.
Prokůpek v Parlamentních listech publikoval, aniž by jej kdokoli z redakce viděl, nejspíš proto, že jim názorově vyhovoval, kandidoval totiž v roce 2010 za DSSS. V této redakci působilo či působí více takto názorově zaměřených „novinářů“.
Na pár řádcích nelze vystihnout Prokůpkovu osobnost ani zpola. Ve zkratce ji vystihl psychiatr v soudním řízení: Prokůpek trpí poruchou osobnosti s narcistními sklony. To když stál náš hrdina před soudem za násilí na poslanci Vladislavu Vilímcovi z ODS. Plzeňský soud ho potrestal podmínkou čtyři měsíce s odkladem na rok a půl. Před soudem stál i za zbití důchodce v Mirošově na Rokycansku. Jako násilník byl tedy i souzen.
Vydával se také za advokáta a pod různými záminkami lákal z lidí peníze. Byl tak drzý, že svým klientům namlouval, že je bývalý manžel Lucie Talmanové, která žije s premiérem Mirkem Topolánkem. Tomáš Kapler, specialista v oblasti internetového marketingu, zveřejnil na serveru Lupa.cz článek o „novinářské činnosti“ dotyčného, v němž prokázal, že Prokůpek vydával cizí texty za své. Přivlastnil si také pět vysokoškolských titulů z několika škol. O jeho dalším chování můžete číst v mnoha článcích.
Jak nemá postupovat moderátor
Pořad Názory a argumenty však přijal Prokůpka s otevřenou náručí. Ani pořad, v němž tento podvodník figuroval jako státotvorný politik (šlo o debatu představitelů neparlamentních stran), nebyl diskusí. Moderátor Tomáš Procházka držel redakční politiku a dělal vše přesně opačně, než by měl moderátor dělat: sděloval své osobní názory v rámci dotazů, směřoval celý pořad tam, kam „podle plánu měl směřovat“, tedy k populisticky radikálnímu pohledu na Evropskou unii, Angelu Merkelovou a uprchlíky. Tento pořad doporučuji k poslechu zvláště studentům žurnalistiky - když budou dělat vše obráceně než Procházka, stanou se z nich dobří moderátoři diskusních pořadů.
Nekritizuji Český rozhlas Plus jako celek. Působí v něm naštěstí i skvělí novináři, komentátoři a moderátoři, kteří u nás patří k nejlepším. Jmenovat je nebudu, nechci jim podepsat „úmrtní list“. Kubičko s Procházkou (a někteří další, o nichž se zmíním někdy příště) dělají ostudu i jim, nejen Českému rozhlasu jako celku. Infekce, kterou do české společnosti zanesla nenávist k jinakosti, prosakuje i do veřejnoprávních médií - Česká televize na tom není o mnoho lépe než Český rozhlas.
Velkou otázkou ovšem je, proč k tomu demokraté mlčí, proč televizní a rozhlasové rady pokládají diletantismus či jednostranně šířenou ideologii nenávisti za „normální“.