Norská vláda přijala celkem drsná azylová opatření. Zaprvé zamezují slučování rodin do doby, než běženec v Norsku odpracuje (či odstuduje) čtyři roky. Zadruhé azylanti nebudou disponovat hotovostí, nýbrž „debetními kartami“, což má zamezit přeposílání peněz do zahraničí. Zatřetí uprchlíci s vízem či pracovním povolením z Ruska azyl nedostanou. A začtvrté děti bez doprovodu budou chráněny do svých osmnácti let věku, načež budou, již coby dospělé osoby, podrobeny novému azylovému hodnocení.

Norská konzervativní vláda tak svým balíkem zákonů fakticky zazdila azylanty směřující do Norska. Po zavření švédských hranic by bez těchto zákonů šel všechen nápor na Norsko — a očekávalo se až sto tisíc běženců.

Takto se bude Norsko držet kvót, tedy pětadvacet tisíc azylů průměrně na rok. Česká televize tedy informuje nesprávně, když tvrdí, že se „Norsko zavřelo před světem“ — Norsko totiž své kvóty naplní. Norská vládní loď navíc už nějaký čas zachraňuje životy migrujících ve Středozemním moři. Nově bude navíc fungovat mechanismus přímého vyhledávání azylantů v uprchlických táborech. Je složitý, ale měl by dosáhnout až na třicet tisíc lidí.

Rozhodně se to ale nevyplatí nikomu, kde má šanci se dostat do Německa. Další potenciální zájemce o norský azyl odradí zmiňované debetní karty nebo fakticky znemožněné slučování rodin po první čtyři roky pobytu. Smutným důsledkem bude více utonutých žen a dětí, které se budou muset vydat na cestu také.