Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a nakonec i Makedonie uzavřely v minulém týdnu hranice pro všechny uprchlíky a další migranty s výjimkou těch, kteří mohou doklady prokázat, že utíkají z Iráku, Sýrie nebo Afghánistánu — tedy ze zemí, v nichž probíhá plnohodnotná válka.

Řetězec uzávěr začalo Slovinsko, které nejprve oplotilo hranici s Chorvatskem, a poté vrátilo na chorvatskou stranu první více než stočlennou skupinu. Následovalo Chorvatsko a po něm další státy.

„Musíme chránit naši zemi, a proto zavádíme reciproční opatření vůči lidem, které odmítají Slovinsko a Chorvatsko pouštět na svá území,“ uvedl pro server Balkan Insight minulý čtvrtek Aleksandar Vulin, srbský ministr pro uprchlíky.

Počet uprchlíků přicházejících do schengenského prostoru se po zavedení opatření výrazně snížil. Slovinsko uvádí v posledním týdnu tři až čtyři tisíce přijatých každý den, zatímco v říjnu šlo v průměru o šest tisíc denně. Na řecko-makedonských hranicích se ale zároveň hromadí lidé z Íránu, Pákistánu, Bangladéše či afrických zemí, kteří nemohou ani dál, ani nemají dost peněz na návrat.

„Nejsme žádní teroristé. Zastřelte nás, nebo zachraňte. Zpátky se nevrátíme,“ skandovala dle agentury Reuters asi tisícihlavá skupina Íránců a Bangladéšanů, kteří v pondělí zablokovali železnici právě na řecko-makedonské hranici.

Podle zpravodajů z velkých agentur zůstávalo v pondělí na řecké straně hlavního přechodu Bogorodica-Evzonoi (Gevgelija) 3200 lidí. Blíže neupřesněný počet drží protestní hladovku.

Otázka práva a co bude dále

Znalci upozorňují, že status uprchlíka nelze vázat automaticky na státní příslušnost a že právo požádat o azyl by měl mít teoreticky každý — pronásledovaný člověk může být třeba i z Maroka nebo Bangladéše, o Íránu, Kongu či Libérii nemluvě.

Většina pozorovatelů ovšem též připomíná, že každý stát má zároveň právo suverénně spravovat svoje hranice a že po pařížských útocích se určité omezení pohybu uprchlíků očekávalo.

Nyní je otázkou, co bude dále. Jednání s Tureckem stále pokračují a Řecko samotné kapacitu na hlídání hranice nemá. Peníze a pohraničníci slíbení ostatními zeměmi schengenu přitom ještě nedorazily.

Jedna část pozorovatelů předpokládá, že uprchlíků bude i do Řecka přicházet nyní méně — jednak kvůli zimě a jednak kvůli náladám, které v Evropě panují po pařížských útocích. Druhá část se naopak obává, že utečenců a dalších migrantů výrazněji neubude a země na takzvané balkánské cestě se začnou zavírat ještě více.

I Makedonie přitom už v současnosti staví na jižní hranici drátěný plot. Server Balkan Insight připomíná, že evropské země oplotily letos dohromady 235 kilometrů svých hranic, na což vynaložily 175 milionů eur (přibližně 4,7 miliardy korun).

Další informace:

The Guardian Greek concerns mount over refugees as Balkan countries restrict entry

Reuters Stranded migrants block railway, call hunger strike

Balkan Insight Refugees Fear Being Trapped in Balkans

Balkan Insight Migrants Protest After Macedonia Shuts Them Out

Balkan Insight Balkan Countries to Bar ‘Economic’ Migrants

eKathimerini No protection status for Afghan migrants