Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a nakonec i Makedonie uzavřely v minulém týdnu hranice pro všechny uprchlíky a další migranty s výjimkou těch, kteří mohou doklady prokázat, že utíkají z Iráku, Sýrie nebo Afghánistánu — tedy ze zemí, v nichž probíhá plnohodnotná válka.

Řetězec uzávěr začalo Slovinsko, které nejprve oplotilo hranici s Chorvatskem, a poté vrátilo na chorvatskou stranu první více než stočlennou skupinu. Následovalo Chorvatsko a po něm další státy.

„Musíme chránit naši zemi, a proto zavádíme reciproční opatření vůči lidem, které odmítají Slovinsko a Chorvatsko pouštět na svá území,“ uvedl pro server Balkan Insight minulý čtvrtek Aleksandar Vulin, srbský ministr pro uprchlíky.

Počet uprchlíků přicházejících do schengenského prostoru se po zavedení opatření výrazně snížil. Slovinsko uvádí v posledním týdnu tři až čtyři tisíce přijatých každý den, zatímco v říjnu šlo v průměru o šest tisíc denně. Na řecko-makedonských hranicích se ale zároveň hromadí lidé z Íránu, Pákistánu, Bangladéše či afrických zemí, kteří nemohou ani dál, ani nemají dost peněz na návrat.

„Nejsme žádní teroristé. Zastřelte nás, nebo zachraňte. Zpátky se nevrátíme,“ skandovala dle agentury Reuters asi tisícihlavá skupina Íránců a Bangladéšanů, kteří v pondělí zablokovali železnici právě na řecko-makedonské hranici.