Neúplný, provizorní, závislý na ochotě členských států, konečně ale komplexní a relativně jasný — takový je dle zpravodajů velkých agentur rámcový plán EU na zvládnutí uprchlické krize, který vykrystalizoval ze summitů, schůzek a dalšího unijního dění v posledním měsíci.

Jádrem plánu jsou závěry setkání hlav států a vlád v rámci Evropské rady na konci září, konkrétně:

1. posílení ostrahy vnějších hranic pracovníky unijní agentury Frontex, zřízení hotspotů na východě Řecka a jihu Itálie k registraci migrujících,
2. přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z přeplněných táborů v Řecku a Itálii po zbylých zemí schengenského prostoru,
3. důstojné zaopatření uprchlíků, kteří už do EU dorazili,
4. výrazné navýšení pomoci uprchlíkům v táborech na Blízkém východě.

1. předjednána spolupráce s Tureckem, z niž mají v listopadu vzejít společné hlídky evropských a tureckých policistů u Egejského moře, unijní azylová centra na tureckém území a velké investice do infrastruktury v uprchlických táborech,
2. dohodnuta ostraha dalších balkánských hranic EU, konkrétně srbsko-chorvatské, řecko-albánské a řecko-makedonské, unijními pověřenci tak, aby byli všichni uprchlíci odcházející z Řecka zaregistrováni,
3. dohodnuta dotace pro dalších ubytovacích 100 tisíc míst v zimních stanech a nouzových příbytcích,
4. dohodnut režim koordinace postupů mezi zeměmi na takzvané balkánské stezce,
5. všemi přijata zásada, že je zapotřebí postupně eliminovat praxi divokého přecházení hranic a proud migrujících do Evropy celkově omezit,
6. všemi přijata zásada, že ti z migrujících, kteří budou odmítat požádat v EU o azyl v rámci unijních pravidel, budou z území EU obratem vypovězeni.

Ohledně dalšího vývoje se zatím automaticky předpokládá, že uprchlická vlna do Vánoc poleví — z částí kvůli počasí, z části kvůli zpřísněné ostraze hranic. V zimě má pak být čas na doladění systému.

Příčinám jevu, komplexnímu řešení a situaci v příštích letech se ani aktuální plán příliš nevěnuje. Pozorovatelé se shodují, že ke stabilizaci Sýrie a Libye chybí současným vládám států EU vůle, síla i ochota podřídit se jednotnému politickému vedení.

Plán B?

Co se stane, pokud zima neodradí uprchlíky od cesty na Západ v současných počtech, či když se nepodaří uzavřít finální dohodu s Tureckem, není prozatím úplně jasné.

Německo, Itálie a Francie navrhují schválit stálý mechanismus k přerozdělování žadatelů o azyl mezi všemi zeměmi schengenského prostoru, který by poskytl celé EU více času na zdokonalení ostrahy hranice a zřízení většího počtu uprchlických center přímo na ní. Vzhledem k nevoli, kterou vyvolaly jednorázové kvóty, se ale nepředpokládá, že by byl stálý mechanismus v nejbližších měsících přijat.

Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Srbsko se nechaly v posledním týdnu slyšet, že pokud nebude unijní plán fungovat, zavřou vlastní hranice jednostranně po maďarském vzoru. Tíha uprchlické vlny by pak dopadla na Makedonii a především na Řecko, které své moře a tři tisíce ostrovů zavřít dost dobře nemůže.

Znalci se shodují, že takový „plán B“ by znamenal humanitární katastrofu.

Mírnější alternativou je pak už jen postupné zpřísňování azylových pravidel, omezování benefitů v jednotlivých zemích a další nepřímé odrazování utečenců od cesty. K tomu se nyní pozvolna uchyluje Německo, které se snaží redukovat zejména migraci z Afghánistánu a nalézt efektivní způsob, jak vracet odmítnuté azylanty do zemí původu.

Situace v terénu

V létě nejvíce sledované Maďarsko uzavřelo už v polovině září srbskou část svojí hranice a v říjnu dokončilo plot i na chorvatské části. Hlavní proud uprchlíků se tak stočil v minulých týdnech ke Slovinsku.

Malá dvoumilionová země se pokoušela zvládat průchod tří až osmi tisíc uprchlíků řadu dní sama. Zmobilizovala policii i sociální pracovníky, vystavěla několik nouzových táborů, dokonce povolala k pořádkové službě i vojáky. V posledním týdnu však přestala nápor zvládat a požádala o pomoc zbytek EU.

Slovinské úřady dlouhodobě uvádějí, že jsou schopny odbavit 2500 uprchlíků denně. Z chorvatské strany jich ale přicházelo doposud nejméně dvakrát tolik. Na nedělní schůzce představitelů balkánských států v Bruselu dostala Lublaň slíbenu včasnou informovanost od Záhřebu, Bělehradu i Vídně. Ještě tento týden by mělo do Slovinska dorazit také 400 unijní policistů.

Chorvatsko se v říjnu rozhodlo jít naopak cestou co největšího urychlení přechodu uprchlíků přes své území. Tamní pomoc utečencům se tak soustředila zejména na transport. Vláda v Záhřebu neumožňovala ani dobrovolníkům mimo velké charity utečencům vařit či budovat jiné než otevřené přístřešky.

Teprve po stížnostech několika vlád a organizací a po příchodu chladného deštivého počasí se chorvatský přístup trochu změnil. Toto pondělí požádala záhřebská vláda EU oficiálně o zimní stany, postele, přikrývky, matrace a hygienické potřeby.

Trvale obtížná zůstává situace v Řecku. Proud migrujících zpomalily v posledních týdnech kontroly na makedonské hranici, v jejichž důsledku vznikla před hranicí dvanáctihodinová fronta. Počty přicházejících z východu se ale zatím nesnížily, spíše naopak.

Řecká reprezentace se na poslední schůzce v Bruselu zavázala zajistit z unijních peněz nouzové ubytování pro dalších 50 tisíc uprchlíků. Deset tisíc z toho má být postaveno u makedonské hranice, dalších deset ve stávajících táborech na egejských ostrovech a zbylých 30 tisíc míst má být pronajato od soukromníků.

Vláda v Athénách chce tímto posílit i vlastní ekonomiku. Zároveň ale stále varuje, že jde pouze o provizorní několikaměsíční řešení.

Do Makedonie, Srbska, Slovinska i Chorvatska vyrážejí už od jara pomáhat také stovky dobrovolníků. Ti zkušenější z nich se však shodují, že v podmínkách přicházející zimy musejí převzít odpovědnost vlády a úřady.

Co bude dále