Příběh syrského fotbalového trenéra Osamy Abdula Mohsena obletěl svět. Nejprve vyvolal všeobecné pobouření záznam zobrazující, jak mu kameramanka maďarské nacionalistické televize N1 Petra Lászlová podrazila nohy, když se s dítětem v náručí pokoušel mezi dalšími uprchlíky v maďarském Röszke uniknout z dosahu policie.

Vzápětí vyšlo najevo, že se jednalo o fotbalového trenéra, který vedl i prvoligový tým, dvojnásobného šampióna Sýrie, Al Fotuwa. Pár dní poté se zdálo, že příběh skončí happyendem. Zatímco maďarskou kameramanku Lászlovou její zaměstnavatel propustil, Osamovi Abudulovi Mohsenovi nabídla práci trenérská škola na madridském předměstí Getafe a dostalo se mu vřelého přijetí v Realu Madrid, fotbalovém klubu, který je idolem jeho synů.

Jenomže trvalo jen pár dní a rodina Osamy Abdula Mohsena poznala i odvrácenou stránku západního světa. Sociálními sítěmi a médii předpojatými proti uprchlíkům se začalo šířit obvinění, že ve své vlasti byl členem teroristické skupiny An-Nusrá, která je syrskou odnoží Al-Kajdá, a že se v roce 2004 podílel na vyvolání protikurdských nepokojů, jež vedly k úmrtí několika desítek osob.

Ačkoli prakticky žádná seriozní světová média zprávu se špatně dohledatelnými zdroji nepřevzala, u nás se v různé podobě objevila mimo jiné v těchto médiích:

• Idnes.cz
• Reflex
• Deník
• Echo.24
• Blesk

↗

Českým médiím k šíření protiuprchlické propagandy stačí málo. V tomto případě tweet Asadova propagandisty. Repro DR

Blesk a Deník se ve svém vydání odvolávají na zprávu ČTK, kterou se ovšem Deníku Referendum nepodařilo dohledat. Zpravodajský server ČTK www.ceskenoviny.cz ji na svém webu neuvádí.

Zpráva vyšla 23. 9. rovněž v tištěném vydání Hospodářských novin, Haló novin a v Právu, které ji zveřejnilo pod titulkem Syřan inzultovaný kameramankou prý před emigrací zabíjel Kurdy, a zachází tak ve snaze poškodit dobré jméno syrského uprchlíka nejdál. Všechny zprávy českých médií mají ale společné to, že jsou formulovány s úmyslem vylíčit syrského uprchlíka, který světově proslul coby oběť nenávistného chování maďarské kameramanky, jako osobu, jež si nezasluhuje naše sympatie.

Jelikož se podobné zvěsti šířily i západními zeměmi, byť tam zpravidla nepřekročily hranice různých obskurních blogů, zabývala se jejich pravostí nejprve média ve Španělsku, tedy v zemi, která se mu zřejmě stane novým domovem, a ve středu se jim podrobně věnoval deník New York Times. Ve své důkladně zpracované zprávě obvinění odmítá jako nepodložená. Podrobně také analyzuje jejich genezi.

Prvotním původcem spekulací není, jak uvádějí nezodpovědná česká média, kurdská strana PYD, nýbrž editor webu propagujícího syrského diktátora Asada, muž jménem Leith Abdú Fadel. Ten jako první zveřejnil na svém facebooku koláž, která má dokládat, že trenér Mohsen je členem radikální skupiny An-Nusrá.

Ve skutečnosti ovšem na snímku není vlajka syrské odnože Al Kajdá, jak česká média citují bez udání zdroje Asadova propagandistu, nýbrž prostě vyznání muslimské víry šaháda, jež má doma vyvěšeno kdekterý muslim a které má na své státní vlajce například i Saúdská Arábie. Deník New York Times uvádí, že Asadův propagandista Abdú Fadel od doby publikace svého obvinění byl již nucen uznat, že nedisponuje žádnými důkazy, podle nichž by fotbalový trenér Mohsen byl členem radikální skupiny An-Nusrá.

Mezitím ovšem převzala jeho zprávu propaganda PYD, strany kurdských komunistů v Sýrii a rozšířila je o obvinění, že se Osama Abdul Mohsen podílel na rozdmýchání krvavých nepokojů v roce 2004 v Kámišlí. Vznikly tehdy před fotbalovým zápasem mezi týmem Al Fotuwa, jejž Mohsen trénoval, a místním kurdským týmem Al Džihád.

Za pozornost stojí, že PYD, stranu kurdských komunistů v Sýrii, zmíněná česká média ve snaze očernit syrského uprchlíka a dodat svým zdrojům informací vážnost označují za „součást syrské samosprávy“, za „Stranu syrských Kurdů“ anebo prostě za „Kurdy“, aniž by uváděla ideologickou afiliaci svého zdroje. Jakkoli Deník Referendum sympatizuje s Kurdy, a to včetně tamějších komunistů, v míře zřejmě větší nežli citovaná česká média a jakkoli přihlášení ke komunistické ideologii samo o sobě nepokládáme za diskvalifikaci informačního zdroje, je dobře vědět, že všechny strany syrského konfliktu, včetně kurdských komunistů, sahají při svých prohlášeních k propagandě.

New York Times uvádí, že respektovaný kurdský novinář Mustafa Ebdi v tomto případě kritizoval PYD za to, že vypustila do světa takto závažné obvinění, aniž by je podložila jakýmikoli důkazy. Důkladný rozbor bouří, jež v roce 2004 vypukly před zmíněným fotbalovým zápasem, vydala v roce 2009 organizace KurdWatch sídlící v Berlíně, která se systematicky zabývá porušováním lidských práv Kurdů v Sýrii. Ač studie přistupuje k faktům s příkladnou odpovědností, její vydavatel samozřejmě stojí na straně Kurdů, jejichž práva jsou v regionu dlouhodobě a masivně porušována.

Ze studie plyne, že účast kohokoli z týmu, který trénoval Osama Abdul Mohsen, na rozdmýchání nepokojů, je krajně nepravděpodobná, ne-li zhola vyloučená. To potvrzuje i videozáznam nepokojů, který je k dispozici na YouTube.

Redaktoři New York Times Robert Mackey a Hwaida Saadová s Osamou Abdulem Mohsenem při práci na své zprávě telefonicky hovořili. Syrský uprchlík, který nyní žádá ve Španělsku o azyl a začíná pracovat jako trenér ve fotbalové škole v Getafe, v rozhovoru s New York Times všechna obvinění označil za lži. Vedení trenérské školy, která se ho ujala, je už dříve pro španělská média označilo za hoax.

Po případu podobného šíření nepodložených spekulací, že otec tříletého chlapečka Alana Kurdího, jehož otřesný snímek z pláže obletěl svět, byl převaděčem lidí, jež ostře kontrastuje s tklivými, soucit vzbuzujícími reportážemi světových médií, se jedná o další manipulaci široce šířenou českými médii, jejíž účel nelze vyložit jinak než jako snahu očerňovat válečné uprchlíky přicházející do Evropy s využitím rétorických figur typu „čelí obvinění“.

Všechna citovaná česká média nyní „čelí obvinění“, že šířila lež stvořenou Asadovým propagandistou a kurdskými komunisty. Deník Referendum bude požadovat po všech českých médiích, která zprávu vydala, aby se za své hrubé porušení standardů novinářské práce omluvila.