Poslední zářijový týden přinesl kromě roztržky ohledně kvót na přerozdělení uprchlíků z Řecka a Itálie i nové dílčí dohody. Dle zřejmě nejdůležitější z nich mají začít od konce listopadu fungovat na vnější hranici EU takzvané hotspoty — unijním personálem spravovaná centra, v nichž bude probíhat registrace všech příchozích a posuzování, zda je ten který zaregistrovaný skutečně uprchlík nebo ekonomický migrant.

Příslušné ujednání bylo schváleno s konečnou platností na mimořádném summitu Evropské rady, tedy na setkání hlav států a vlád zemí EU, ve středu v Bruselu.

Účastníci summitu se dále dohodli na zvýšení příspěvku na ochranu společné hranice a na pomoc agenturám či státům, které pomáhají uprchlíkům přímo u syrských hranic nebo se potýkají s uprchlickou krizí nejvíce.

Podle rozboru serveru EurActiv má navýšení tvořit konkrétně:

• 100 milionů eur pro nejvíce zasažené členské státy EU,
• 600 milionů eur navíc pro agentury EU zabývající se ochranou vnější hranice a humanitární pomocí,
• 200 milionů eur navíc pro Světový potravinový program OSN (WFP),
• 300 milionů eur navíc na humanitární pomoc institucím mimo EU, tedy zejména strukturám pod Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Další miliardou eur chtějí státy EU pomoci výhledově Turecku, Libanonu, Jordánsku a dalším zemím, do nichž utíkají uprchlíci ze Sýrie jako do prvních. Zvláště pomoženo má být i státům bývalé Jugoslávie.

Konkrétní suma, jíž každý z uvedených států dostane, se má odvíjet od závažnosti situace v dané zemi a od dohodnuté míry spolupráce s EU. O té se bude teprve jednat. Turecký prezident přijede za daným účelem do Bruselu 5. října. Otázku balkánských zemí mají probírat unijní ministři zahraničí a vnitra na příslušných Radách EU 8. října.

Hlavy států a vlád EU se dohodly ještě pak na větší angažovanosti unijní diplomacie při hledání východiska ze syrské občanské války, to ovšem bez dalších zveřejněných podrobností.

Francouzský prezident Hollande navíc na závěrečné tiskové konferenci oznámil, že se pokusí do snah o řešení současné uprchlické krize zapojit i mimoevropské státy OSN.

Spor o kvóty, reakce a hodnocení

Středeční dohoda čelných představitelů zemí EU na zmíněných bodech vychází z návrhů Evropské komise, které představil předseda Komise Jean-Claude Juncker už 9. září. Posledním z bodů návrhu Komise přitom byly ony národní kvóty na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků z Itálie, Řecka a Maďarska, které schválila už v úterý Rada EU ve složení ministrů vnitra kvalifikovanou většinou přes odpor Maďarska, Slovenska, Rumunska a České republiky.

Premiéři a prezidenti zemí EU se ve středu o kvótách už vůbec nebavili. Platné tak zůstává nakonec mírně upravené úterní rozhodnutí ministrů, podle něhož se bude letos přerozdělovat jen 66 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie. Maďarsko účast v programu pro tento rok odmítlo, a tak se má otázka zbylých 54 tisíc uprchlíků, o něž mělo být ulehčeno právě Maďarsku, projednávat znovu až příští rok.

Většina pozorovatelů i evropských politiků hodnotí uzavřené dohody vesměs kladně, ovšem s připomínkou, že jde stále jen o dílčí krok a bude zapotřebí podniknout další. Mnoho závazků z úterního i středečního jednání bylo navíc schváleno jen v obecném znění — bez konkrétního určení účelu jednotlivých dotací a bez konkrétního vymezení odpovědností.

I tyto záležitosti tak bude zapotřebí dopracovat.

Zvláště premiéři Slovenska a Maďarska a různé evroskeptické a národovecké strany mimo to neskrývají odpor nad vyústěním sporu o kvóty, přičemž přehlasování čtyř zemí v Radě EU hodnotí jako diktát. Slovensko se chce přímo obrátit na Soudní dvůr EU v Lucemburku. Nad tím, co si může příslušným postupem vymoci, i o tom, co může znamenat roztržka nad kvótami pro budoucnost EU, znalci doposud debatují.

Stálý předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek varoval, že se Evropa musí připravit na příchod dalších několika stovek tisíc uprchlíků, možná až jednoho milionu. Připravit přitom dle Tuska znamená dále posílit ochranu vnějších hranic a více pomoci zemím v sousedství EU. Německá kancléřka Angela Merkelová navíc prohlásila, že je přesvědčena o nutnosti směřovat k stálému, nikoliv pouze jednorázovému mechanismu k rozdělování uprchlíků po celém Společenství.

Český premiér Bohuslav Sobotka slíbil po summitu zdvojnásobit český příspěvek na příslušnou pomoc a poskytnout hraničním zemím expertní podporu, pokud o ni budou mít zájem. Česká republika též bude dle Sobotky respektovat rozhodnutí o povinných kvótách. Ke slovenské žalobě se tak nepřipojí.

Hlavy států a vlád EU se sejdou k jednání nad dalšími opatřeními k ztlumení uprchlické krize znovu v polovině října. Řecko-tureckou hranici mezitím překračují asi tři tisíce běženců denně. Přibližně stejný počet se jich dostává každý den z Maďarska do Rakouska. Přes maďarsko-chorvatskou hranici prochází uprchlíci ve vlnách. Středeční byla zatím rekordně velká — více než deset tisíc osob.

Další informace:

EurActiv.com LIVE: The EU refugee summit

EurActiv.com Leaders decide to strengthen EU's external borders

BBC News Migrant crisis: Merkel warns durable solution far off

The Guardian EU refugees deal barely scratches surface of a crisis still in its infancy

Spiegel On-line Juncker Proposes Fixes to EU's Broken Asylum Policies

CommonDreams.org 'Failed' EU Refugee Summit Results in Aid Pledge — and Little Else

France 24 EU leaders pledge €1bn aid for Syrian refugees