Poslední zářijový týden přinesl kromě roztržky ohledně kvót na přerozdělení uprchlíků z Řecka a Itálie i nové dílčí dohody. Dle zřejmě nejdůležitější z nich mají začít od konce listopadu fungovat na vnější hranici EU takzvané hotspoty — unijním personálem spravovaná centra, v nichž bude probíhat registrace všech příchozích a posuzování, zda je ten který zaregistrovaný skutečně uprchlík nebo ekonomický migrant.

Příslušné ujednání bylo schváleno s konečnou platností na mimořádném summitu Evropské rady, tedy na setkání hlav států a vlád zemí EU, ve středu v Bruselu.

Účastníci summitu se dále dohodli na zvýšení příspěvku na ochranu společné hranice a na pomoc agenturám či státům, které pomáhají uprchlíkům přímo u syrských hranic nebo se potýkají s uprchlickou krizí nejvíce.

Podle rozboru serveru EurActiv má navýšení tvořit konkrétně:

• 100 milionů eur pro nejvíce zasažené členské státy EU,
• 600 milionů eur navíc pro agentury EU zabývající se ochranou vnější hranice a humanitární pomocí,
• 200 milionů eur navíc pro Světový potravinový program OSN (WFP),
• 300 milionů eur navíc na humanitární pomoc institucím mimo EU, tedy zejména strukturám pod Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Další miliardou eur chtějí státy EU pomoci výhledově Turecku, Libanonu, Jordánsku a dalším zemím, do nichž utíkají uprchlíci ze Sýrie jako do prvních. Zvláště pomoženo má být i státům bývalé Jugoslávie.

Konkrétní suma, jíž každý z uvedených států dostane, se má odvíjet od závažnosti situace v dané zemi a od dohodnuté míry spolupráce s EU. O té se bude teprve jednat. Turecký prezident přijede za daným účelem do Bruselu 5. října. Otázku balkánských zemí mají probírat unijní ministři zahraničí a vnitra na příslušných Radách EU 8. října.

Hlavy států a vlád EU se dohodly ještě pak na větší angažovanosti unijní diplomacie při hledání východiska ze syrské občanské války, to ovšem bez dalších zveřejněných podrobností.