Země EU jednají stále jen o ztlumení uprchlické krize, skutečné řešení zůstává v nedohlednu

Státy EU se sice dohodly v poslední době na řadě společných opatření, téměř žádný však nechce zásadně měnit systém či svoji zahraniční politiku. Znalci tak dávají odpůrcům kvót z části za pravdu, upozorňují však, že ani tito řešení nepřinášejí.

(pjed)

15.09.2015 21:40

Img_6976

Největší spor se dnes v EU vede o kvóty na přerozdělení žadatelů o azyl z přetížených zemí. Jednání mají znovu pokračovat za týden. Foto Ondřej Mazura, DR

Související

„Všechna společná opatření (...) o nichž se v současnosti v EU jedná, jsou přinejlepším dílčí, na hony vzdálená žádané komplexní reakci Evropské unie na uprchlickou krizi. A přitom ani na takovýchto dílčích věcech se nedokážou ministři členských zemí EU dohodnout.“

Takto zhodnotila poslední jednání unijních zemí o přístupu k uprchlické krizi zastupující ředitelka divize Amnesty International zaměřené Evropskou unií Iverna McGowanová pro Deutsche Welle.

A znalci z agentur dávají McGowanové víceméně zapravdu: Země EU jednají už skoro rok stále jen o ztlumení uprchlické krize, přičemž se hlasitě přou třeba nad jednorázovými kvótami. Skutečné řešení ale zůstává v nedohlednu.

„Nelze říci, že by společná opatření EU v rámci uprchlické krize neexistovala. Domlouvá se ostraha vnějších hranic či potápění lodí pašeráků, sdílejí informace, přeposílají peníze. I když však každá země EU volá po celoevropském řešení, téměř žádná nechce zásadněji měnit systém, tedy se kromě jiného vzdát další části suverenity (...) a žádná nechce zásadně měnit svoji zahraniční politiku,“ shrnul v pondělním vysílání BBC Chris Morris, odpovědný redaktor stanice.

Poslední opatření a spor o kvóty
Zmíněné poslední jednání proběhlo na pondělní schůzi ministrů vnitra Unie scházejících se v rámci příslušné Rady EU. Ministři odsouhlasili větší část dílčích doporučení Evropské komise ohledně sladění postupů v identifikaci a případné repatriaci neúspěšných žadatelů o azyl, zahájení druhé fáze protipašerácke operace ve Středozemním moři či navýšení příspěvku na ostrahu vnějších hranic, humanitární pomoci Turecku a dotaci uprchlické agentuře OSN.

Neshodli se však na hlavním z navrhovaných opatření – přerozděleni 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska do zbytku EU dle národních kvót počítaných podle počtu obyvatel, počtu již přijatých uprchlíků, HDP a míry nezaměstnanosti.

Německo, Francie a zvláště Itálie se snaží prosadit přerozdělení migrantů s argumentem, že země na vnější hranici EU stávající vlnu nezvládají a že by měl být zbytek Unie solidární. Jejich odpůrci – dnes zvláště Slovensko, Česká republika a Maďarsko – se takové solidaritě podle svých představitelů nebrání, odmítají však navržený mechanismus přerozdělování, tedy povinné národní kvóty.

Konkrétně podkládají odpůrci kvót svoji pozici střídavě šesti argumenty:

  1. Povinné kvóty nic nevyřeší, protože při absenci vnitřních hranic se migranti i po přerozdělení stejně přesunou, kam budou v rámci EU chtít.
  2. Drtivá většina uprchlíků se snaží dostat na západ či sever Evropy a ve východních zemích EU zůstat nechce. Je tak nemorální ji nutit.
  3. Také většinová společnost ve středoevropských zemích se přijetí uprchlíků brání. Není na přistěhovalce z Afriky a Blízkého východu zvyklá, a jejich přidělení do příslušných zemí by tak mohlo vyvolat „rozkladné procesy“.
  4. O uprchlíky by se měly přednostně postarat ty státy, jejichž politikové nerespektují platné normy evropského práva pro společný přístup k azylové politice (zejména Dublinskou dohodu) a veřejně prohlašují, že zaopatřit uprchlíky je unijní povinnost – tedy především Německo.
  5. Stanovování jakýchkoliv pevných kvót je nesmyslené, jelikož není zřejmé, kolik uprchlíků ještě přijde, a navíc může situaci ještě zhoršit, protože plošné přijetí určitého počtu uprchlíků zláká k příchodu další.
  6. Když už se chce o přerozdělování uprchlíků uvažovat, má se nejprve zajistit zabezpečení vnější hranice. A ta dnes zabezpečena není.
Znalci ze serverů, jež se děním v EU systematicky zabývají, dávají odpůrcům kvót z části za pravdu, ale připomínají, že situace v hraničních státech je dnes opravdu kritická a že sami odpůrci kvót žádné komplexní řešení nenavrhují.

Klasický argument, že je potřeba pomáhat tam, odkud migranti přichází, navíc oslabuje fakt, že Slovensko, Česká republika či Maďarsko pomáhají takto jen velmi omezeně.

Krom výše zmíněných dílčích opatření schválili ministři vnitra zemí EU na pondělní schůzce mechanismus dobrovolného přerozdělení zbytku staré 40tisícové kvóty domluvené na jaře. Otázka další pomoci hraničním státům, a tím i nové 120tisícové kvóty, má být znovuotevřena na mimořádném summitu hlav států a vlád EU v příštím týdnu, nebo na dalším setkání ministrů vnitra v rámci Rady EU 8. října.

Otázka řešení
Současný přístup struktur EU staví v obecné rovině na loňské shodě, že je zapotřebí pomoci uprchlíkům, vracet ekonomické migranty a bojovat s pašeráky lidí zároveň. V konkrétní rovině pak vychází vedle starších komponentů, jako je námořní operace ve Středozemním moři, zejména z plánu představeného předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem 9. září.

Junckerův plán má v zásadě pět pilířů: za prvé, zmíněný systém přerozdělení celkem 160 tisíc žadatelů o azyl z hraničních zemí (40 dle staré + 120 dle nové kvóty); za druhé, posílení ostrahy vnější hranic dotované ze společných peněz; za třetí, rozšíření seznamu zemí, jejichž obyvatelé právo na azyl nemají, o všechny balkánské státy a zpřísnění podmínek, které musí každý azylant splňovat; za čtvrté, sjednocení mechanismu deportací neúspěšných žadatelů, a za páté, navýšení pomoci pro lokality, ze kterých uprchlíci přicházejí.

Dle shody pozorovatelů přitom půjde tento plán naplnit jen těžko opravdu důsledně a zároveň včasně kvůli již popsaným sporům, a nad to skutečně řeší jen málo. Jak už zmíněno v úvodu, jde spíše o plán jakéhosi ztlumení, nikoliv překonání krize.

Zástupci uprchlických agentur OSN žádají po EU vedle jednotného právního přístup k uprchlíkům především zajištění humanitárních nezbytností na hlavních trasách přesunu běženců. Ve střednědobém výhledu pak radí vytvořit pevné uprchlické koridory, které by omezily zoufalé plavby přes moře a pašování lidí, a v dlouhodobém výhledu boj s protiutečeneckými náladami, přípravu důsledné integrace běženců a mnohem větší angažovanost zemí EU při zvládaní blízkovýchodních či afrických krizí.

Jednotlivé státy EU se ovšem v poslední době zaměřují především na ostrahu vlastních hranic. V neděli obnovilo hraniční kontroly na „přechodnou dobu“ Německo. Polsko a Slovensko oznámily, že podobný krok chystají také. Finsko a Nizozemsko zpřísnily dohled nad hraničním pásmem, Rakousko přizvalo k pomoci policii armádu.

Maďarsko současně dokončilo stavbu hraničního plotu a v úterý zavedlo nový režim přístupu ke všem uprchlíkům. Jeho skutečné důsledky znalci teď zkoumají, řada z nich ale už předem varovala, že důsledné zavedení příslušného režimu může způsobit novou humanitární krizi a výrazně poškodit Srbsko, přes které většina migrantů do Maďarska přichází.


Další informace:
Reuters Hungary shuts EU border, taking migrant crisis into its own hands
Reuters Merkel calls for European unity, summit on refugee crisis
EurActiv.com EU fails to agree on migrant redistribution system
EurActiv.com Eastern member states blocking resolution of EU migrant crisis
Deutsche Welle EU interior ministers fail to agree on refugee deal
BBC News Migrant crisis: More EU states impose border checks
BBC News Schengen: Controversial EU free movement deal explained
BBC News Europe 'must open official channels for migrants'
BBC News Migrant crisis: Five obstacles to an EU deal
The Guardian 10 truths about Europe’s migrant crisis
EUObserver.com The day borders came back to Europe
EUObserver.com EU moving to 'phase two' of anti-smuggler operation
EUObserver.com Finland to upgrade controls at border with Sweden


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 16.Září 2015, 11:39:12

Existuje někde přibližný údaj, kolik lidí se na na Středním východě a v Africe nachází v oblastech bojů, ve zhroucených státech, ve státech s tíživou diktaturou; kolik tak zhruba lidí si bez dalšího zaslouží přijetí pod statutem uprchlíka, vydá-li se na cestu?

Znalci uz vedi, ze kdyz se pri napousteni vany ucpe odtok, voda stoupne. Středa, 16.Září 2015, 22:53:25

"Jeho skutečné důsledky znalci teď zkoumají, řada z nich ale už předem varovala, že důsledné zavedení příslušného režimu může způsobit novou humanitární krizi a výrazně poškodit Srbsko, přes které většina migrantů do Maďarska přichází."

Je "uzasne " vedet ze EU ridi klauni, kteri potrebuji takoveto rady.
Jeste uzasnejsi je, ze po solidarite vola ten, kdo pomahal "odchylovanim" penez do danovych raju podlamovat zaklad evropskeho socialniho statu (Juncker).

Mozna bychom tu krizi elegantne zvladli. Prvne je ovsem treba vypraskat asocialy z vedeni statu i EU.

A meli bychom zacit doma s Vladimirem Dlouhym.

Hej Sobotko nebud liny, vem koste a bez vycistit hospodarskou radu vlady.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Klusáčkovi Čtvrtek, 17.Září 2015, 09:20:54

Dnes jde především o lidi, kteří už o své domovy přišli nebo je opustili. Ze Syrie už uteklo přes 4 miliony lidí: asi polovina je vTurecku, přes milion v Libanonu, v Evopě jen menší část. Na blízkém východě většinou uprchlíci jen přežívají ve velmi tvrdých podmínkách, nemají před sebou žádnou budocnost a nelze se divit, že se snaží dostat do Evropy.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Čtvrtek, 17.Září 2015, 16:15:30

Popravdě nevím, pane Klusáčku, zatím jsem na takové číslo nenarazil.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.