Sobotka: Česká republika je připravena být solidární

V úterý začala zářijová schůze Poslanecké sněmovny, opoziční formace prosadily jako mimořádný první bod jednání uprchlickou krizi. Zatímco TOP 09 postup vlády schvaluje, ODS požaduje, aby vláda předložila konkrétní návrhy, jak chce krizi řešit.

(vd)

15.09.2015 17:18

Sobotka

Předseda vlády Bohuslav Sobotka uvedl, že největší problém, do kterého by se Evropa mohla dostat, by bylo schválení kvót v situaci, kdy není zajištěna ochrana vnější hranice a regulace migrace. Repro z vysílání ČT

Zářijová schůze Poslanecké sněmovny začala mimořádným bodem, na návrh opozičních formací si poslanci schválili, že se před všemi původně plánovanými návrhy budou věnovat tématu uprchlíků. S návrhem souhlasili prakticky všichni přítomní zákonodárci.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve svém úvodním dlouhém vystoupení zrekapituloval letošní vývoj uprchlické krize i postup koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců. Zdůraznil přitom, že Česká republika je připravena být solidární. Předtím je ale potřeba, tvrdí premiér, aby svůj postup změnila především Evropská unie. Představil také čtyři pilíře, které považuje za předpoklad systémového řešení uprchlické krize.

Zatímco TOP 09 vládu za její postoj pochválila, podle ODS nemá jasnou strategii a neví, co dělat. Europoslanec Jan Zahradil například na tiskové konferenci před začátkem jednání dolní komory uvedl, že bychom měli stejně jako některé jiné evropské země reagovat uzavřením hranic.

To samé zopakoval posléze na plénu sněmovny předseda ODS Petr Fiala. Podle něj se většina optimistických předpokladů nevyplnila. „Strana TOP 09 podporuje v relevantních pozicích vládu České republiky k migrační krizi. My oceňujeme stanovisko premiéra České republiky, stejně tak postup ministra zahraničních věcí a ministra vnitra,“ uvedla před novináři naopak místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

„Domníváme se, že za stávající situace je jejich pozice odpovědná a přiměřená, že zajišťují bezpečnost českých občanů. Chtěli bychom vyjádřit také ocenění, že česká vláda dodržuje pravidla, dodržuje své závazky, dodržuje zákony," dodala.

Sobotka: Situace vyžaduje evropské řešení
Předseda ČSSD a premiér české vlády Bohuslav Sobotka před poslanci v úvodu svého vystoupení zdůraznil, že statistiky záchytů nelegálních migrantů v Evropské unii za první pololetí roku 2015 ukazují významný nárůst: „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet zvýšil z 91 tisíc na 225 tisíc, to je nárůst o 143 %.“

Poté zrekapituloval postup Evropské komise v letošním roce. Hovořil například o Evropském programu pro migraci, který komise přijala v květnu či o parametrech systému tzv. hotspot, jehož cílem je podle Sobotky poskytnout prostřednictvím agentur Evropské unie komplexní a cílenou pomoc členským státům, které čelí největší migrační krizi na vnějších hranicích.

Pokud jde o situaci v České republice, Sobotka zdůraznil, že podle poznatků, které má jeho kabinet k dispozici, nejsou české země cílovou destinací. „Nejsme ani ve srovnatelné situaci jako Maďarsko,“ dodal.

„Od začátku roku do konce srpna u nás bylo podáno 990 žádostí o mezinárodní ochranu. Oproti loňskému roku jde o mírný nárůst. Pokud se trend nezmění, a zatím k tomu není důvod, bude za rok 2015 podáno v České republice zhruba o 400 žádostí o mezinárodní ochranu víc, než bylo podáno loni,“ uvedl premiér.

„Více než polovina těchto žádostí o azyl v České republice se týká občanů Ukrajiny, druzí v pořadí jsou občané Kuby a občané Sýrie jsou teprve na třetím místě,“ dodal s tím, že od začátku letošního roku bylo podáno okolo osmdesáti žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Sýrie.

Připomněl také, že policie zesílila pobytové kontroly na vytipovaných trasách podél tranzitní nelegální migrace. „Až dosud bylo v rámci těchto kontrolních opatření zjištěno přes 2 700 osob, z toho zhruba polovinu tvořili občané Sýrie, významnou část ale také tvořili občané Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a také Bangladéše.“ 

„Z těchto informací, které máme od Policie České republiky, je zřejmé, že mezi lidmi, kteří ilegálně přechází přes naše území, patří nejvíce občanů k zemím, ve kterých dochází k válečnému konfliktu. Znovu zopakuji: Sýrie, Afghánistán, Irák. Ale dotýká se to také občanů ze zemí, jako je Pákistán a Bangladéš,“ uvedl.

Nakonec se vrátil také k argumentu, dle kterého migrační krize a příchod uprchlíků do evropských států vyžaduje evropské řešení. „Východiskem společné pozice zemí V4 je zejména to, že migrační situaci nelze vyřešit jedním dílčím opatřením.“

Podle něj potřebujeme naopak hledat komplexní či systémové řešení. „Je potřeba se nezaměřovat pouze na řešení důsledků migrace, ale zaměřit se především na příčiny. Evropská unie musí naplno využít všechny své politiky a zdroje. Současně s tím musejí všechny členské státy dodržovat platná pravidla, ať už jde o legislativu, zejména pokud jde o dublinská nařízení, azylová pravidla a podobně, stejně jako respektovat politické dohody z evropských rad.“

Evropská unie by podle něj měla také přispět k řešení situace v Sýrii, v Libyi a na Blízkém východě. „Jednoznačně jako V4 podporujeme dlouhodobá řešení situace, to znamená uzavírání readmisních dohod, zaměření rozvojové pomoci na země, se kterými potřebujeme uzavřít návratové readmisní dohody.“

Čtyři pilíře
V závěru svého vystoupení Sobotka uvedl, že řešení uprchlické krize by mělo být postaveno na čtyřech pilířích. Prvním je ochrana vnější hranice Evropské unie. „Není možné,“ tvrdí premiér, „aby jakýkoli útvar, jakýkoli stabilní prosperující útvar, existoval v dnešním světě obklopen tak vážnými riziky, bez toho, aniž by byl schopen efektivně regulovat migrační proudy, které směřují na jeho území.“

Systém ochrany a regulace migrace podle něj musí také zajistit, že úřady dokážou odlišit legitimní uprchlíky od ekonomických migrantů. „Za důstojných podmínek pro všechny na vnějších hranicích Schengenu musí dojít k tomu, že se rozliší lidé, kteří skutečně utíkají před válkou a hledají v Evropě ochranu, záchranu svého života, a lidé, kteří se k tomu proudu pouze přidávají v rámci standardní klasické ekonomické migrace, kterou tady zažíváme v různých podobách posledních pětadvacet let.“

Za třetí pilíř Sobotka označil prevenci migračního pohybu: „Potřebujeme, aby Evropa soustředila finanční zdroje do regionů, které jsou v okolí regionu nestability. Potřebujeme masivnější pomoc Turecku, potřebujeme masivnější pomoc Libanonu, Jordánsku, zemím, do kterých uteklo nejvíce lidí ze Sýrie před syrskou válkou. Masivní pomoc Evropské unie do těchto regionů, abychom zabránili dalšímu druhotnému pohybu v rámci migrace.“

Nakonec zdůraznil, že potřebujeme zavést mezinárodní ochranu legitimních uprchlíků. Podle něj je Česká republika připravena být solidární. „My se můžeme podobně jako v době balkánské války postarat o velké množství legitimních uprchlíků, lidí, kteří požádají o azyl v České republice, azyl tady dostanou, chtějí v České republice žít, protože je to pro ně útočiště, a chtějí se integrovat,“ uvedl Sobotka.

Přerozdělení legitimních uprchlíků podle něj může dávat smysl pouze v případě, že budou zavedeny právě ty pilíře, o kterých hovořil. „Největší problém, do kterého by se Evropa mohla dostat, by bylo schválení kvót v situaci, kdy není zajištěna ochrana vnější hranice a regulace migrace,“ uzavřel Sobotka.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

Toky migrantů sledují toky peněz Středa, 16.Září 2015, 15:38:1

Od Sobotkova tvrzení, že „není možné, aby jakýkoli útvar, jakýkoli stabilní prosperující útvar, existoval v dnešním světě obklopen tak vážnými riziky, bez toho, aniž by byl schopen efektivně regulovat migrační proudy, které směřují na jeho území“ není daleko k uvědomění, že je, a to především, potřeba efektivně regulovat toky peněz.

O tom, že si lidé uvědomují, kam tyhle toky tečou, vypovídá i průzkum, podle kterého sice většina dotázaných považuje za největší hrozbu světového míru USA, ale zároveň druhým dechem dodává, že by když měli příležitost se přestěhovat, tak by si vybrali právě USA - http://inthesetimes.com/article/18330/iran-is-not-the-gravest-threat-to-world-peace

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

Těžko, přetěžko na těchto pilířích cokoli stavět... Středa, 16.Září 2015, 15:39:42

Odlišit legitimní (tj. politické?) uprchlíky od ekonomických migrantů, to mi tedy přijde nemožný úkol. Ale jak známo, úředníci si i s takovýmito věcmi poradí - zvlášť když jim rozhodování usnadní obnosy, s jejichž pomocí jim příslušní žadatelé sdělí, jak moc o přijetí stojí.

Jelikož Sobotkův čtvrtý pilíř stojí na tom druhém, a ten nestojí vůbec na ničem, obávám se, že tahle politická konstrukce se brzy zhroutí - a nezachrání jí ani první pilíř, ve kterém jsou ukryty alespoň střípky nějaké politické moudrosti (tj. že to, co dělá stát státem, jsou jeho hranice), a už vůbec ne ten třetí, který se, metaforicky řečeno, pouze snaží postavit nádobu, ze které se ono mlíko, o které tu jde, už dávno vylilo.

Takže když to shrnu, sociálně-demokratické řešení problému s uprchlíky v EU, které představují kvóty (tj. regulace = redistribuce), Sobotka podmínil nesmyslnými požadavky, čili v praktické rovině - a o tu tu teď přeci jde, o pomoc konkrétním lidem a některým zemím v EU - odmítnul a jiné řešení nenabídnul.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pavlu Holubcovi - Také mám pocit, že jedno řešení odmítáte a jiné nenabízíte. Jaké je to Vaše? Čtvrtek, 17.Září 2015, 14:04:37

Vaše argumentace stojí na předpokladu, že není možné odlišit uprchlíky od ostatní imigrace. Máte nějaké konkrétní poznatky o těch neúčinných metodách v azylovém řízení, které se k tomuto rozlišení používají? Hrají v tom významnou roli úplatky?
Je tedy podle Vás řešením nerozlišovat uprchlíky a ostatní imigranty, přijímat všechny imigranty a jen je rovnoměrně v Evropě přerozdělovat (uplatnit kvóty jako procentuální podíly z celkového počtu příchozích imigrantů pro jednotlivé státy)?

Nebylo by zrušení rozlišování mezi uprchlíky a ostatními imigranty vlastně zrušením práva azylu? Museli bychom pak přijímat všechny? Byl by to významný pull-faktor (pull-megafaktor) pro další imigraci? Bylo by to zavedení kladné zpětné vazby do systému, jehož zhroucení by bylo mírně oddáleno rovnoměrným přerozdělováním přicházejících imigrantů? Jsou násilné konflikty vázány spíše na své geografické umístění, nebo na lidi, kteří se jich účastní? Nepřesunuly by se tyto konflikty s nekontrolovaným přesunem lidí, kteří se jich účastní?
JAKÉ JE VAŠE ŘEŠENÍ?

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

Podle mě je třeba uvažovat alespoň ve dvou časových horizontech Čtvrtek, 17.Září 2015, 22:58:56

Krátkodobým, řekněme akutním problémem jsou uprchlíci/imigranti kteří už v Evropě jsou, anebo lze reálně očekávat, že brzy dorazí. Pokud nechceme rezignovat na lidská práva, a to já tedy rozhodně nechci, tak prostě nemůžeme stavět ploty, potápět lodě a vracet uprchlíky tam, kde moc dobře víme, že lidská práva respektována nejsou. Čili je třeba se o ně postarat. Teď a tady. O tom jsou přeci lidská práva: jak se k bližnímu zachováme ve chvíli, kdy naši pomoc potřebuje. Podáme mu ruku, ignorujeme ho, anebo ho kopneme?

První volba, která jediná lidská práva respektuje, ale vytváří problém pro určité země, protože, jak předpokládáte nejen i vy, kapacita "podat ruku" má určité meze (a nemyslím si, že bychom se jim nyní jakkoli přibližovali). Proto je vhodné toto "břemeno" mezi evropské země rozdělit. Kvóty hájím proto, protože uprchlici jsou prostě dneska považováni spíše za přítež než za příležitost - a proto soudím, v rovnostářsko-univerzalistickém duchu, že nejlépe je rozdělit to rovným dílem. Na tom je přeci jen ještě nejsnažší se shodnout.

No a pak je tu to středně až dlouhodobé hledisko. Teprve zde má podle mě smysl argumentovat ve smyslu pozitivních a negativních zpětných vazeb, teprve zde se mohou projevit ony intervence či pomoc v zemích původu apod. Teprve v tomto horizontu se nějak projeví změna migrační a azylové politiky.

Samozřejmě, že diskusi je třeba vést v obou rovinách. Velice však doporučuji rozlišovat, o jakém časovém horizontu se bavíme. Uprchlíci potřebují pomoc teď. Státy, které jsou "uprchlickou vlnou" zasaženy, potřebují pomoc hned potom - to řeší např. kvóty (u nich už nějaká čas na diskusi je, je tu ale nějaké lepší řešení na stole? nemyslím si).

No a ŘEŠENÍ? Krom toho, že mi to nepěkně zavání hledáním jakýchkoli "konečných řešení", se kloním k tomu, naučit se prostě s lidmi v pohybu, s lidmi z jiných míst, z jiných kultur a mluvících jinými jazyky žít. Naučit se akceptovat odlišnost. Najít pro ní ve svém světě místo.

Copak i v ČR nejsou vylidňující se vesnice, okrajové regiony, pustnoucí domy a prázdné byty? Problém je přeci "pouze" v tom, jak tento "potenciál prázdna" využít a šikovně propojit s tím, co jeví jako problém.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.