Návrh politické strategie vůči uprchlíkům

Naším reálným problémem nejsou uprchlíci, ale neschopnost české politiky téma správně uchopit. Je třeba hovořit jiným nebojácným jazykem. A nutná je personální změna ve vedení Odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra.

Jakub_cb

Jakub Patočka

14.08.2015 20:06

Související

Prostá skutečnost je taková, že české země žádný vážný problém s uprchlíky nemají. Základní problém českých zemí tkví v tom, že ztrácejí schopnost spravovat samy sebe. Náš podvyživený stát v lecčems stále selhává, přetrvává nervozita, a tak se čím dál větší množství z nás čím dál častěji chová iracionálně. To se projevuje v mnoha neblahých jevech.

Masově se tu volí obskurní podnikatelské strany typu Věcí veřejných v roce 2010 či ANO v roce 2013, zcela iracionálně tu fascinující počty obyvatel trvají na tom, že podpora parních lokomotiv převlečených za jaderné elektrárny je definičním rysem současného českého vlastenectví, a nyní obdobně na naši neschopnost opatřovat si informace vydávanou za ctnost doplácejí nešťastníci, které jejich zoufalý úprk za mírem a svobodou, zavál na naše nevlídné území.

Šířící se nevraživé brebentění na adresu uprchlíků je posledním výstřelkem masové lidové iracionality. Přicházející běženci tu jednak skoro nechtějí zůstat, protože jsme pro ně bohužel málo přitažliví (jistě i proto, jak velké množství zajímavých lidí odsud během 20. století odešlo), a jednak tudy ani nechtějí příliš procházet, protože se patrně i mezi nimi už proslýchá, že jsme mnohem méně pohostinní nežli třeba takové Rakousko.

Důsledně vzato nemá zatím žádný neřešitelný problém s uprchlíky ani Evropa, opravdu se neděje nic, co by při svých politických, ekonomických a organizačních schopnostech Evropská unie nebyla s to zvládnout. Ale současné české reptání je svéráznou satirou svého druhu, vydáváním májového deštíčku za tsunami.

Nabádá-li nás Petra Hůlová, abychom měli pochopení pro lidový strach, je to jistě rozumný taktický postřeh, ale současně nelze přehlédnout, že vzhledem k povaze problému se jedná o strach pramenící z předsudků, z neznalosti, ze selhávající komunikace v politice a v médiích. A řešení je tedy zapotřebí hledat právě tady.

Náš reálný problém „s uprchlíky“
Zásadní problémy, které před nás současný mírný nárůst imigrace klade, leží úplně jinde nežli v organizaci příchodu a integrace pár stovek či tisíců lidí, dychtivě toužících po míru a svobodě. Tím zcela nejviditelnějším a nejvážnějším je směs vypočítavosti a nekompetence, s níž se k problému, který leží mimo tržně či sociálně-ekonomicky snadno uchopitelná témata, staví převážná většina české politické elity.

Pomiňme úplné excesy, jaký představuje například europoslanec Tomáš Zdechovský, který se krátkozrace rozhodl, že raději než na papeže Františka zkusí svou politiku napojit na druhorepublikové sklony nejhorších ze svých politických předchůdců. A doslova k nevíře je to, že v českém křesťansko-demokratickém prostředí zatím nikdo nezkouší příležitost, kterou působení papeže Františka představuje, využít.

Ještě horší je ale mlčení elitních sociálních demokratů či liberálů, jako jsou Martin Stropnický či Jiří Zlatuška. A samozřejmě i prakticky všech komunistů. Ti se přece původně zastávali všech lidí v nouzi, na ně se obraceli se svým poselstvím o spravedlivé distribuci společenských prostředků.

Je potřeba vyprávět skutečné příběhy těch, kteří se k nám chtějí uchýlit. Foto UHCRA, Al Bawaba

Náš největší problém spočívá v tom, že nikdo v české politické elitě si netroufá systematicky, hlasitě a zřetelně mluvit o migrantech nejen jako František, ale ani jako druhá strana v Blesku, na níž 11. srpna pod titulkem „Pomůžou uprchlíci naší ekonomice? Odborník: Nosí nám miliardy“ vycházely věty Jana Schrotha jako: „Máme ideální podmínky k tomu, aby byla migrace přínosem...“, „Jen v roce 2010 byl odhad přínosu cizinců pro rozpočet státu přes devět miliard korun...“, „Ze svých zemí jsou zvyklí postarat se o sebe a nespoléhat na stát...“

Opravdu nás netrápí migranti, ale nepochopení základního státnického údělu, že někdy je prostě třeba čelit většinové pošetilosti ve jménu hlubších ideálů. Aspoň tak jako Blesk. Právě u liberálů a demokratické levice je to neomluvitelné, protože kdykoli se v minulosti politická debata začala formovat v rámu eskalace nenávisti, skončili strašně zle. Eliminováni, krutě eliminováni, bývali vždy hned jako druzí, jakmile byly vybity snáze stigmatizovatelné skupiny.

Přeopatrnělost vydávaná zde mylně za rozumnou zdrženlivost má bohužel již nyní vážné důsledky. Zatímco se tu roztahují soudobí protofašisté Konvičkova typu a zatímco talentovaní křesťansko-demokratičtí oportunisté raději nadbíhají jim nežli svému papeži, český stát už dnes často surově zachází s běženci v nouzi, a s těmi, kteří se jim s největší možnou obětavostí snaží pomáhat.

To je náš druhý reálný problém. Stát, jenž porušuje svá základní hodnotová východiska tím, že dovolí, aby se zde ubližovalo lidem, kteří ve jménu našich hodnot u nás hledají útočiště, a který dopustí, aby tu ve strachu žili lidé, zasvěcující svůj život pomoci takto motivovaným běžencům, popírá své vlastní základy a ohrožuje svou humanistickou podstatu.

Zkrátka a dobře: je absolutně nepřijatelné, aby se tu po náměstích producírovaly kreatury s šibenicemi, zatímco současně v poutech vozíme do záchytných středisek před očima jejich dětí mámy a táty, kteří se snaží dostat za svými příbuznými do civilizovanějších zemí, než je ta naše, v detenčním středisku v Bělé-Jezové je pak ponecháváme v nevyhovujících podmínkách bez adekvátní právní asistence; a ještě je obíráme o prostředky. Jestliže nám záleží na humanistickém charakteru české státnosti, tohle musí okamžitě skončit.

Nejde jen o to, že Česká republika má zavazující tradici své vlastní emigrace, jakkoli už ona sama by automaticky měla vést k slušnému zacházení s lidmi, kteří tudy procházejí, anebo navzdory vší naší nevalné pověsti zde dokonce chtějí zůstat. Jedná se také o to, že bychom se měli ve vlastním zájmu na udržení schengenského prostoru tvořivě účastnit snah nalézt společné evropské řešení.

K němu jistě musí patřit i ono dnes tak populární „pomáhání v krizových oblastech“. To ale nelze aplikovat v případech, kdy lidé prchají z válek či před krutými diktaturami.

Takzvané pomáhání v krizových oblastech není potápěním lodí převaděčů ve Středozemním moři či stavěním stanů někde v pustině, ale má jedinou smysluplnou podobu: daleko obezřetnější vojenské angažmá, než jaké Západ předvedl v Libyi či v Sýrii, velkorysou, evropsky koordinovanou rozvojovou spolupráci a účinná, celým Západem jednotně prosazená opatření, která zamezí nadnárodním korporacím plundrovat přírodní, kulturní a sociální zdroje třetího světa.

Jak je třeba hovořit
Vládnoucí elita ČSSD si musí uvědomit, že na výsledek příštích voleb bude mít pramalý vliv, začnou-li její představitelé o uprchlících hovořit směle a laskavě. ČSSD uspěje dokonce tím spíše, a to navzdory zploštěle čteným aktuálním průzkumům veřejného mínění.

Eskalace nenávisti nikdy nepomine tím, že se jí nečelí. A i když se třeba na čas ztlumí, nepříjemný zářez ve společenské architektuře už zůstane a prakticky jistě nás potom nepříjemně zaskočí v nejméně vhodnou chvíli.

Nesolidární či výběrově solidární sociální demokracie nedává smysl. Do voleb zbývá ještě ohromná spousta času. Zásadní politická diskuse teprve bude získávat tvar. Bylo by možno uvádět spoustu příkladů, že dobře motivované projevy politické odvahy lidé zvláště s odstupem času dokáží ocenit.

Témat, na nichž se voliči rozhodují, je mnoho. Ve většině podstatných klíčovou část voličů nikdo věrohodněji nezastupuje, nežli autentická demokratická levice. A v bodě běženců, kde se česká veřejná debata nyní místy poněkud vylila z racionálního a demokratického řečiště, je třeba prostě jít do sporu. Argumenty jsou dobré, a zatím leží nepoužité ladem.

Za prvé je možno proti silné emoci strachu z neznámého, postavit silnější emoci soucitu s lidmi v nouzi a lítosti nad nimi. Výborně o tom zde před nedávnem psal Milan Hanyš. Česká společnost má zcela mimořádnou tradici pomáhání lidem v nouzi, na kterou může být pyšná a na níž může rozvíjet i současné občansky pojaté vlastenectví.

Česká republika má zavazující tradici své vlastní emigrace. Už ta by měla vést k slušnému zacházení s lidmi, kteří tudy procházejí. Foto peacechild.org

Jedna věc totiž je odmítat abstraktně uprchlíky pod dojmem zlovolně sestříhaných obrázků z Calais či jiných nestoudných manipulací, a zcela jiná věc je odmítnout pomoc rodině s dětmi, která prchá z domova, protože jim někdo jako ISIS pomordoval půl rodiny. Je prostě potřeba vyprávět osobní příběhy těch, kteří se k nám chtějí – zopakujme si to – z touhy po svobodě a míru uchýlit. Takových příběhů lze vyprávět nespočet.

Zadruhé je třeba vyprávět příběhy zdařilé integrace. Česká integrační politika není vůbec špatná. Od vzniku republiky tu přibývalo v průměru přes patnáct tisíc cizinců ročně. Dnes tu žije skoro půl milionu cizinců a až na statisticky nevýznamné výjimky představují přínos. Jen je potřeba i toto soustavně na konkrétních příbězích ilustrovat.

A teprve za třetí je na místě podpořit emoce spjaté s konkrétními osudy také chladnou racionalitou čísel. Ekonomických, demografických, ba i genetických. Není tu nic, co by nehovořilo ve prospěch rozumné migrace do českých zemí a v rozvíjení svobodomyslné pluralitní české totožnosti definované občansky, humanitními ideály, a nikoli ryze etnicky.

Co je třeba změnit
To, proč se to neděje, proč se zdá, že nám relativně malicherný problém přerůstá přes hlavu, má ale i jinou dlouho známou příčinu, jejíž řešení je opravdu notně přenošené. Spočívá ve skutečnosti, že na Ministerstvu vnitra vznikl v podobě Odboru migrační a azylové politiky stát ve státě, který jeho ředitel Tomáš Haišman řídí způsobem, jenž dlouhodobě škodí základním zájmům Evropské unie i postavení českých zemí v ní.

Ministr vnitra Milan Chovanec prozatím nemůže být viněn za to, že svou politiku v této oblasti odvozoval z toho, co mu člověk, který v této funkci přežil prakticky všechny polistopadové režimy, podkládal. Vzhledem k rozsahu agendy na vnitru, se to vlastně mohlo jevit rozumné.

Rozhodně nepatříme k těm, kteří by si Chovance chtěli brát za snadný terč. Například jeho ochota změnit praxi zacházení českého státu se squatery je většinou českých médií nepoctivě přehlíženým motivem, ukazujícím ministrovu schopnost provádět na silovém resortu emancipační sociálnědemokratickou politiku.

Ale při vší úctě ke squatingu téma migrace je daleko zásadnější. Dotýká se nepoměrně většího počtu lidí, často existenčně. Kdyby Chovancovo zázemí v této oblasti fungovalo, jak má, prakticky žádný prostor k populistické mobilizaci nad tématem migrace by dnes v české politické debatě nemohl vůbec vzniknout. Diskuse k tématu mohla být mnohem věcnější, klidnější.

Že se to nestalo, že je tu takový humbuk prakticky pro nic, to je i Haišmanova odpovědnost. On také odpovídá za nelegální zajišťování migrantů, za zbytečný stres dětí běženců, za přemrštěnou represi, za nesmyslně nepraktickou a nákladnou politiku, která ničemu nepomáhá a nahrává ničemům Konvičkova typu. Proslýchá se, že již dnes je praxe Policie České republiky vůči běžencům humánnější nežli přístup Odboru azylové a migrační politiky.

Nikdo soudný se nepře o to, že téma migrace má i svou bezpečnostní stránku. Ale nadřadit ji všemu ostatnímu znamená dělat z demokratické republiky policejní stát. Snad každý do problematiky zasvěcený člověk, který vychází z evropské a demokratické perspektivy a nebojí se mluvit, vám poví, že Haišmana je třeba odvolat a nahradit ho někým na výši současné doby, kdo bezpečnostní, humanitární a evropské aspekty migrační politiky dokáže sladit.

A co si myslíte vy? Diskuse (72 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Sociální dávky pro imigranty – kolik v ČR? Pátek, 14.Srpna 2015, 19:15:46

V Německu dostávají dospělí uprchlíci údajně 400 € na osobu, děti 200 €. Rodina, dva dospělí + dvě děti, tak dostane 1200 €, což je přes 32 tisíc Kč.

Je evidentní, že přesně toto je důvodem, proč o azyl v ČR dosud požádali údajně jen 4, slovy č t y ř i , imigranti.

Pokud budeme chtít být objektivní, tak přesně tento argument ukazuje – ať se nám to líbí, nebo ne –, že jde ve skutečnosti spíše o ekonomické běžence, protože pokud by šlo prioritně a hlavně o bezpečí a zázemí před válkou, tak by přece jistě vzali za vděk i naší klidnou ČR.

Zároveň by mě zajímalo, zda někdo nemá informaci, jak vysoké budou tyto finanční dávky u nás v ČR. Kdesi jsem slyšel, ale nejsem si tím jistý, že výše by měla být stejná, jako v první zemi v Schengenu, do které uprchlík vstoupil.

Předem díky za zjištění a ověření. Možná si lidé uvědomí, že to jsou ve srovnání s miliardovou korupcí (viz jen jeden předražený tunel Blanka) vysloveně drobné.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Rozlišování na ekonomické a neekonomické imigranty je absurdní euronewspeak Pátek, 14.Srpna 2015, 21:36:33

Je zločinem chtít se mít dobře? Pokud ano, pak jsou prakticky všichni lidé v kapitalismu zločinci...

A mimochodem, Francie dává vyšší sociální dávky než Německo - a přesto chtějí uprchlíci více do Německa než do Francie. A Británie rovněž tak, a přesto se v Calais odehrává to, co se tam odehrává...Takže ten argument o sociálních dávkách je potřeba brát s velikou rezervou...

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

Skvělý článek! Pátek, 14.Srpna 2015, 22:56:50

Takže si jen přeji, aby si ho přečetli zejména ti, kteří sedí na příslušných židlích a ke kterým by autor neměl mít až tak daleko. A především si přeji, aby těmto lidem nejprve spadla z očí vlčí mlha, která snad občas zastírá jejich sociální i demokratický úsudek.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Bojím se, že levicové elitě o diskusi nejde. Sobota, 15.Srpna 2015, 00:57:50

Lidem, kteří jsou v ohrožení života, je třeba pomáhat. Diskusi o uprchlících a o imigraci však nelze vést z pozice morální a intelektuální nadřazenosti. Pokud se do této pozice sám mluvčí pasuje, vykazuje tak svého diskusního partnera naopak do pozice "hloupého xenofobního a rasistického hovada". Za této konstelace nelze očekávat, že se někdo rozumný bude do diskuse na toto téma s "(mladou) levicovou elitou" vůbec pouštět.
Bojím se však, že této levicové elitě o diskusi vůbec nejde.
Myslím, že název článku nevystihuje jeho obsah, článek by se podle mě měl spíše jmenovat "Návrh politické strategie vůči domácímu obyvatelstvu". Trochu to ve mně evokuje dobu dávno minulou, kdy Bertolt Brecht napsal svou slavnou báseň "Řešení". Bylo by prostě jednodušší lid rozpustit a zvolit si jiný, když ten proklatý lid stále zmrhává důvěru humanistických intelektuálů.

"Nabádá-li nás Petra Hůlová, abychom měli pochopení pro lidový strach", není to podle mě rozhodně žádný "taktický postřeh", jak píše autor článku, je to prostě jen apel na obyčejnou slušnost a nepovyšování se, popřípadě je to i uznání existence problému, o kterém je třeba vést argumentačně poctivou a věcnou diskusi namísto jeho popírání. Právě Jakubem Patočkou citovaný článek Milana Hanyše "Velký český intelektuál a malý český národ" je myslím v tomto smyslu světlou výjimkou mezi většinou zdejších článků na toto téma, neboť ten problém lacině nebagatelizuje ani ho nepopírá a nikoho destruktivně nenálepkuje, naopak obsahuje myšlenky v této diskusi o uprchlících užitečné.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Sobota, 15.Srpna 2015, 08:29:35

máte samozřejmě pravdu, že strachy a obavy je třeba vzít vážně. A samozřejmě je třeba lidem vysvětlovat, že kdo "se zastává" uprchlíků, ten se nezastává kriminality nebo terorismu a že pravidla musejí platit pro všechny.

Je ale zároveň a ještě více třeba lidem statečně říct, že uprchlíci jsou oběti, nikoli zločinci, resp. že pokud je "zločinem" překročení hranic bez povolení, pak neskonale větším zločinem je rozpoutat v nějaké zemi válku či se na takovém rozpoutání podílet. A zde není Evropa bez viny. Už proto (když pomineme všechny ostatní důvody) má morální povinnost pomoci.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi Sobota, 15.Srpna 2015, 10:19:8

Myslím, že v začátku bychom se měli nejprve shodnout na vhodném prostředku k řešení. Tím prostředkem může být diskuse, nebo tím prostředkem může být poučování nevhodně smýšlejících, které však předpokládá, že poučující si je jist svou morální a intelektuální převahou. Předpokladem diskuse (dialogu) je naopak rovnoprávné postavení diskutujících, ochota připustit, že partner může mít pravdu a já se mohu mýlit, dodržování formálních pravidel diskuse.
Ze zkušenosti mohu říci, že poučování bývá neefektivní. Pokud poučujícím není přirozená a již dříve uznaná autorita, vede většinou k emocionálnímu odporu a znemožňuje tak přemýšlet nad obsahem sdělení a to i v případě, když by poučující měl pravdu.

Domnívám se, že hledání viníka je nekonstruktivní reakce na problém. Za konstruktivní bych považoval hledání příčin.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Británie má nízké sociální dávky, ale Sobota, 15.Srpna 2015, 11:51:20

má sociální bydlení. Je tedy otázka, co je výhodnější -
kombinace nízkých dávek a sociálního bydlení
a nebo více peněz, které ale padnou na bydlení.

Byly publikovány rozhovory s přistěhovalci v Calais - mnozí, údajně, říkali, že chtějí do Británie právě kvůli bydlení (jiní tam mají rodiny a nebo tam chtějí kvůli jazyku).

Dánsko nyní uvažuje o snížení dávek pro migranty. Uvidíme, co se stane. Pokud dojde k snížení dávek a k následujícímu snížení migrace, bude zde zřejmě souvislost.

Další "pull" faktor je komunita a jazyk. Pokud je v některé zemi velká komunita přistěhovalců, budou jejich krajané mířit přednostně do této země. Do Německa míří hodně migrantů z Balkánu, u nás máme migraci z Vietnamu, jsou tu vztahy z minulosti.

Luděk Ševčík - OSVČ

Nějak se ta debata stáčí jiným směrem, než měli Sobota, 15.Srpna 2015, 12:22:12

Sluníčkáři původně nalajnováno. Už i oni sami berou v potaz zásadní impuls migrace - ekonomické polepšení si. Tedy už žádné děti a ženy, prchající před dopadem bomb, ale mladí mužové, přicházející se mít lépe. Bez vlastního přičinění, pokud v něj nepočítáme cestu do Evropy.
Co se týče obav Čechů z migrantů, možná by nebyly tak velké, pokud by Češi věděli, že jsou zde schopné represivní složky, které je dokaží uchránit před kriminalitou. Ale těm, kteří mají osobní zkušenosti s nepřizpůsobivými těžko namluvíte, že něco takového je u nás možné. Proč by tedy tito Češi měli vítat migranty, i kdyby jich bylo skutečně jen málo, když vědí, že tím na sebe berou jen další zdroj problémů? Švarcnberk si je na Orlík nevezme, vláda, senát a parlament je budou mít od sebe v dostatečné vzdálenosti na to, aby si vyzkoušeli na vlastní kůži projevy jejich kultury, aby byli ohroženi jejich nemocemi. To se to potom zve!
Je mi moc líto, že se aktivní levice takovýmto přístupem vzdaluje veřejnosti. Kdo by také chtěl vkládat naděje do jakýchsi poblouzněných idealistů, kteří vidí v migrantech chudáky, které je třeba pozvat k nám a pořádně zaopatřit. Jako by už nestačilo, co takovéto "zaopatřování" udělalo s našimi nepřizpůsobivými.
Je škoda, že realismus je pro levicové aktivisty fikcí.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Ševčíku, Sobota, 15.Srpna 2015, 12:39:23

základem veškeré levicovosti v nejobecnějším pojetí je solidarita. Uznáváte ji, nebo ne?

Kde jste vzal ten populistický nesmysl "bez vlastního přičinění"? To je kalouskovsko-drábkovská demagogie jako vyšitá. Pokud pro nějakého člověka není práce, je přece naprosto v pořádku, že dostává sociální dávky. V kapitalismu není a nikdy nebude práce pro všechny, což není chyba těch nezaměstnaných.
Nebo to myslíte tak, že Čech má na dávky nárok, ale imigrant ne? Proč? Protože má černou hubu? Pak jste odporný rasista...
Velká část uprchlíků jsou vzdělaní lidé a naprostá většina chce pracovat a je zvyklá na mnohem tvrdší práci za mnohem tvrdších podmínek než vy nebo já...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Solidarita Sobota, 15.Srpna 2015, 14:40:31

Domnívám se, že levice by měla být solidární nejen s těmi bohatšími, ale i s těmi chudými a nevzdělanými.

Youseff, devětadvacetiletý syrský bankéř, kritizoval nedůstojný proces registrace poté, co byl brzo ráno ve čtvrtek ze stadionu propuštěn. "Mám univerzitní titul v oboru účetnictví a MBA," řekl. "Je to ostudné, že s námi takto zacházejí." (http://www.blisty.cz/art/78503.html)

Zastánci imigrace argumentují i tím, že běženci jsou často vzdělaní lidé ze střední třídy, a že tedy budou přínosem pro NAŠI ekonomiku. Nevím, zda mezi těmi dvěmi citovanými větami Youseffa měla být nějaká souvislost. Pokud bychom se však tímto kritériem (přínosu pro NAŠI ekonomiku) měli řídit, pak by to mohlo vést právě k upřednostňování bohatších a vzdělanějších před chudšími a méně vzdělanými.
Myslím, že bychom si tedy měli ujasnit, zda chceme přijímáním imigrantů prospět naší ekonomice, anebo zda chceme zachraňovat lidi v nouzi, a nemíchat tyto věci populisticky ("takticky") dohromady. Nebo snad zachraňujete někomu život hlavně proto, že za to očekáváte bohatou odměnu?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Solidarita Sobota, 15.Srpna 2015, 16:00:6

Doug Saunders, komentátor kanadského listu Globe and Mail pro mezinárodní záležitosti, který studuje pohyby imigrantů už déle než deset let:
"V dnešní době to stojí asi 2000 - 3000 euro zaplatit pašerákovi, aby vás převezl přes Středozemní moře. A musíte taky platit za to, jak se k Středozemnímu moři dostanete, a za cestu na druhé straně. To znamená, že ti imigranti nejsou chudí lidé. .. Překvapivé množství těch imigrantů má i vyšší než středoškolské vzdělání. Hledají možnost se existenčně uplatnit. Jsou to lidé, kteří jsou schopni našetřit takovéto velké finanční částky. .. Je velmi obtížné jasně oddělit pojem uprchlík od pojmu ekonomický imigrant. Většina uprchlíků, která autenticky prchá před pronásledováním, kteří mají podle definice OSN nárok na ochranu, také samozřejmě usiluje o hospodářskou stabilitu a o to, aby se jejich rodina uživila. .. Avšak když pohlížíme na čísla z prvního čtvrtletí roku 2015, lidé, kteří překročili Středozemí, lidé ze Sýrie a z Iráku a ze zemí, kde zuří konflikty, jsou v menšině. Čelné země jsou Gambie, Somálsko, Senegal a Nigérie. To jsou země, odkud byste asi nebyli přijati jako žadatelé o azyl, ale byli byste považováni za ekonomické migranty. ... lidé neodcházejí z nejchudších zemí. Odcházejí ze zemí, které mají fungující ekonomiku. Většinou odcházejí lidé nikoliv z chudých venkovských vesnic, ale lidé vzdělaní." (http://www.blisty.cz/art/78494.html)

Je tedy namístě se ptát, jaký vliv bude mít odchod vzdělanějších a bohatších lidí na životy těch, kteří tam musí zůstat, protože na cestu nemají prostředky nebo jí nejsou schopni absolvovat. Jaký mají imigranti vztah ke své domovině, plánují návrat, pokud jim v původním domově nebude hrozit pronásledování a jejich život nebude ohrožen ani kritickou nouzí o základní lidské potřeby (to je, myslím, docela dobré kritérium pro odlišení uprchlíka a ekonomického imigranta), chtějí sami aktivně k tomu zlepšení ze své emigrace nějakým způsobem přispět? Je vůbec vztah k domovu korektním citem? Nevysměje se vám někdo, když prozradíte, že milujete místo, kde jste se narodil a kde jste prožil dětsví? Proč tedy všichni neodejdeme do bohatších západních a severských zemí, když "chtít se mít dobře" není zločinem a "rozlišování na ekonomické a neekonomické imigranty je (podle Martina Plevy) absurdní euronewspeak".

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Doposud nevím, jaké řešení "mladá levicová elita" vlastně prosazuje. Nikdo to totiž v záplavě negativistických článků neprozradil. Sobota, 15.Srpna 2015, 18:08:11

"Zásadní problémy, které před nás současný mírný nárůst imigrace klade, leží úplně jinde nežli v organizaci příchodu a integrace pár stovek či tisíců lidí, dychtivě toužících po míru a svobodě," píše Jakub Patočka.
Myslím si naopak, že právě veřejná diskuse o " organizaci příchodu a integrace" uprchlíků by tu dosavadní debatu mohla posunout z iracionální roviny do roviny věcné. O čem jiném by už taková diskuse měla být, než třeba o tom, jak se poučit z chyb, které při integraci imigrantů udělaly jiné země. Snaha vyhnout se této věcné debatě nebo dokonce popírání samotné existence problému a vymýšlení strategií pro "ideologickou práci s domácím obyvatelstvem", to vše by pak nesvědčilo o potřebě nalézt nejlepší řešení integrace uprchlíků či imigrantů, spíše by to svědčilo o touze prosadit vlastní hotové, bohužel však neveřejné řešení bez potřebné oponentury. Vlastně by to tedy svědčilo o zideologizování uprchlického problému.
Doposud totiž nevím, jaké řešení "(mladá) levicová elita kolem DR a A2" prosazuje. Nikdo to zde v záplavě kritiky a zesměšňování údajné většiny xenofobních spoluobčanů neprozradil.
Nevím tedy, zda tato názorová skupina prosazuje přijetí všech imigrantů, kteří se pokusí překročit hranice EU, nebo jen některých a podle jakých kritérií by se pak mělo mezi imigranty rozhodovat. Nevím, zda chce neúspěšné žadatele o azyl vracet, kam a jak, zda považuje za moudré řídit se přitom dosavadními pravidly nebo chce vytvořit pravidla jiná. Nevím, jak chce zvládnout zvýšený nápor na úřady při registraci imigrantů a azylových procedurách, aby migranti nebyli zavíráni na stadionech či aby nebyli traumatizováni nekonečným čekáním na rozhodnutí úřadů. Nevím, zda vlastně azylovou proceduru nechce úplně zrušit... Nevím, jak chce zabránit vzniku ghett a zda tomu vůbec chce zabraňovat, zda to naopak není cílem (multikulturalismu)...
Naproti tomu vím docela dobře, že své spoluobčany, kteří s touto názorovou platformou nesouhlasí, považují příslušníci této názorové skupiny za morálně a intelektuálně méněcenné.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Geny – odkazy Neděle, 16.Srpna 2015, 01:09:30

Zaujal mě v textu údaj, že pouze 10 % našinců jsou našinci.
Pokud toto téma někoho zajímá, tak jsou i přesnější tabulky:

http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml?fb_action_ids=1112654445417092&fb_action_types=og.shares

http://brilliantmaps.com/the-genetic-map-of-europe/

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Racionální a kulturní diskuse – základ demokracie Neděle, 16.Srpna 2015, 01:41:16

Nejtěžší je dát za pravdu svému oponentovi – pokud cítíme, že přece jen pravdu má. To umí málokdo. Paradoxně čím je člověk sečtělejší a zkušenější (možná tedy i starší), tím těžší je pro něj uznat, že i někdo jiný má nárok na svůj úhel pohledu (svoji "pravdu").

Termín "a priori" (či apriori) znamená, že člověk už vstupuje do diskuse s určitým přednázorem, nebo snad intuicí. A zde to není snadné k plnému pochopení:

Na jedné straně je často dobré, pokud má člověk nějakou intuici, pokud má určitý hotový "přednázor", protože to jej přece vede. Potvrdí mi to mj. každý matematik, že ten okamžik, v němž "přijde" informace, kde přesně lze začít řešit složitý příklad, přichází vlastně jako nápad, který člověka intuitivně napadne.

Na druhé straně nás může naše prvotní vidění určité situace svést. Prostě se můžeme mýlit. A nyní je důležité to, co jsem napsal výše o jisté schopnosti člověka. A tu schopnost člověk buď má, nebo nemá. Buď je schopen vysoké kultury dialogu, nebo nikoliv.

Záleží na tom, zda je člověk schopen doplňovat si průběžně další a další informace, o b o h a c o v a t své poznání o nové úhly pohledu a zda je schopen – pokud se věc vyjeví v jiném světle – i změnit svůj názor.

Je to možná banalita, ale toto je podstatné:

Pokud je demokracie kultura dialogu, je pak – logicky – v prvé řadě a současně též vysoce etickou schopností (pozor, nemá ji každý člověk a nepřichází nutně s vysokou vzdělaností) a řekněme i uměním dovednost m ě n i t n á z o r. Protože jinak by byla diskuse jen a pouze krasořečněním. Jinak by dialog neměl smysl.

Ideální diskutér dokáže ve své hlavě "kopat" za oba tábory, vidět situaci z obou (ideálně ze všech) stran. A férově. A ideálně nefandit ani jedné straně. Protože jen pak může najít ideální postoj.

Situace ohledně imigrantů je složitá. Je dobré napřed citlivě a s hlubokým respektem shromažďovat data ze všech stran. Teprve pak se snažit rozhodovat o tom, která data mají větší váhu či relevanci. – A navíc jak pro koho. Na to také pozor!

Zde přece není binární 0 nebo binární 1.

Bohatý a zajištěný člověk v hlavním městě, majitel firmy, která má problém najít levnou pracovní sílu, bude k problému imigrace přistupovat nepochybně jinak, než zaměstnanec za minimální mzdu kdesi v regionu, kterému (jiný) majitel odmítne zvýšit mzdu, protože za jeho zády může být zase o poznání větší zástup nezaměstnaných (což 1100/1500 jistě není, ale to je situace dnes).

Analytik by se mohl pokusit alespoň popsat a vytvořit určité skupiny v ČR a snažit se uvidět, že jejich zájmy (viz ten příklad) mohou být racionální.

Ti našinci, kteří práci nemají, kteří jsou před exekucí, kteří mají rozvrácené rodiny, budou asi jen těžko vítat (potenciální) zástupy imigrantů. I těmto lidem by měla levicová sociální demokracie nabídnout určitou vizi. Nebo jim p o m o c i jejich obavy překonat.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Michalu Ruskovi, identita - nekompatibilita hodnotových orientací (problém multikulturalismu) Neděle, 16.Srpna 2015, 10:06:2

Domnívám se, že údaje o tom, kolik procent "Nováků" je skutečně "pravých Čechů" jsou pro diskusi o uprchlících nepodstatné. Jakub Patočka píše, že "česká totožnost" by měla být "definovaná občansky, humanitními ideály, a nikoli ryze etnicky". Já nevidím žádnou potřebu definice "české totožnosti", natožpak na základě etnickém či genetickém. Domnívám se, že regionální, národní či kulturní identita je daná spíše hodnotovou orientací a charakterem vztahů. A právě v nekompatibilitě uznávaných hodnot a v odlišném charakteru vztahů (pokud pomineme přirozený pocit "kmenové" loajality) je největší problém soužití a integrace imigrantů. Genetiku, ve smyslu nějaké "etnické čistoty", bych do toho raději nemíchal.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Musím hlavně s těmi lidmi, co to s námi myslí dobře, ve všem souhlasit. Neděle, 16.Srpna 2015, 10:19:40

Podle úředních údajů jsem Čechem a nikdy jsem proti tomu nic nenamítal. Ano, cítím se Čechem a doposud jsem si myslel, že to snad není nic špatného - být Čechem. Při čtení záplavy zevšeobecňujících kritických, zesměšňujících a bohužel někdy už i vulgárních článků (blisty.cz) však začínám mít pocit, že by bylo správné, začít se za své češství stydět a nikde ho raději neuvádět. Vždyť ti lidé, co to s námi myslí dobře a chtějí nám pomoct, říkají, že Češi jsou xenofobní, rasistická a fašistická hovada. A já rasistické ani fašistické hovado být nechci, to raději nebudu Čechem. Snad ještě xenofobní hovado, to by odpovídalo..., to bych být mohl.
Taky se zdá, že mé názory nejsou těmi lidmi, kteří nám chtějí pomoct, brány vážně. Nejspíš asi proto, že jsem Čech. Ti lidi, co nám chtějí pomoct, proto vymýšlí různé strategie, jak to naše nemocné myšlení spravit a udělat z nás lepší lidi. Proto,abych byl lepší člověk ale musím něco udělat, to jsem pochopil. Musím hlavně s těmi lidmi, co to s námi myslí dobře a chtějí nám pomoct, ve všem souhlasit. Oni jsou chytří a mají srdce na pravém místě ..., totiž vlastně na levém.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Neděle, 16.Srpna 2015, 11:05:37

není žádný důvod cítit se ublíženecky. Nikdo na BL nenapsal, že Češi jsou xenofobní hovada. J. Čulík prostě reaguje (možná přehnaně, resp. bez dostatečného porozumění) na neuvěřitelnou vlnu hysterické xenofobie a protofašismu, ktrerá se na sociálních sítích a ve společnosti vůbec zvedla.
Tady vás nikdo neurážel a já vaše názory beru naopak zcela vážně. Pokud chcete imigrační problém řešit především věcně a racionálně, pak si přece nelze přát nic lepšího.

Teď konkrétně: Solidarita (jak se doufám shodneme) se musí týkat těch, kteří pomoc potřebují. Tedy v určitých situacích i bohatších a středních vrstev (i když pozor, že je někdo vzdělaný, neznamená, nebo nemusí znamenat v podmínkách rozvojových zemí, že je bohatý nebo že patří ke středním vrstvám...). Představte si, že se k Telči bude blížit vojsko nelítostných hrdlořezů. Jistě se před ním dají na útěk jak místní podnikatelé, tak místní dělníci - a možná i bezdomovci. Myslím, že podobně bychom měli nahlížet i na sociální skladbu uprchlíků.

K ekonomické migraci: jde o úřednickou kličku, jak počty přistěhovalců pokud možno co nejvíce snižovat. Je to ovšem paradoxní a tragikomické, uvážíme-li, kolik imigrantů dávno žije v západních zemích a pracuje tam, přičemž je zřejmé, že přišli za lepší životní úrovní a nikomu to doposud nevadilo. Když se podíváme na to, z kterých států uprchlíci přicházejí, pak převažuje Sýrie (občanská válka, IS), Irák (IS, destabilizace), Afghánistán (dlouholetá válka, Tálibán) nebo Súdán (faktická válka po rozdělení země) a Eritrea (brutální diktátorský režim a neuvěřitelná bída). Rozlišovat bezpečnostní a ekonomicko-sociální motivy většinou vůbec nejde: kde je válka, tak je bída a opačně...
Ostatně, takové Spojené státy vůbec vznikly na základě ekonomicky motivované imigrace a západní Evropa za studené války celkem ochotně přijímala uprchlíky z komunistických zemí, u nichž nebylo zpravidla také možné odlišit politické a ekonomické motivy.

Jinak je třeba souhlasit s vašimi připomínkami, že je třeba se poučit z chyb Západu a tamních neúspěchů při imigrační politice a integraci (ale mají i úspěchy) a že je např. třeba zabránit vzniku ghett. Ale to znamená ochotu běžných českých ulic přijímat mezi sebe migranty (jinak ghetta pochopitelně vzniknou...).
Jenže boj (bohužel spíše než diskuse) se dnes vede především na úplně jiné rovině: vůbec o to, jak na uprchlíky nahlížet, zda to jsou oběti, nebo zločinci, zda to jsou lidské bytosti potřebující pomoc, nebo obtížná hejna nájezdníků, jichž je potřeba se zbavit, zda je náhodou rovnou nepostřílet apod. Nemůžete se divit, že levicoví intelektuálové za této situace nenavrhují konkrétní řešení. Nejdříve je přece nutné se vůbec shodnout na tom, že jde o lidské bytosti v nouzi, které pomoc potřebují a které si ji zasluhují - a teprve až bude tento boj vyhrán (což je ovšem velmi nejisté), pak bude možné debatu posunout na onu konkrétní a praktickou úroveň.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Systém hodnot a "biodiverzita" kultur Neděle, 16.Srpna 2015, 16:48:6

Zatím je velmi důležité, že se shodujeme – včetně autora úvodního textu Jakuba Patočky – v systému hodnot.

Naopak se lišíme v životní zkušenosti, v akcentu té či oné informace a zejména v předvídání (predikci) toho, co za dvacet nebo padesát let přijde.

Ohledně "naší" totožnosti se domnívám, vážený pane Nusharte – a věřím, že spolu s vámi – že "česká totožnost" má být založena na "české totožnosti". A ta naše je jen jednou součástí našeho velkého multikulturního světa. Tento náš svět přece už dávno j e multikulturní, protože i do nejvzdálenější Austrálie se dostanete s jedním přestupem v Dubai za 6+13 hodin. Přes telefonní či skypové spojení je však už i vzdálený svět Austrálie doslova "tady a teď".

A kromě multikulturního c e l k u jsou dnes multikulturní dokonce již přímo i jednotlivá m í s t a – viz město Londýn.

Chceme snad postupně rušit odlišnosti a udělat z každého místa duplikát města Londýn?

Chceme jako sociální inženýři ponechat a připustit jediné povolené odlišnosti na úrovni multikulturní Londýn vs. multikulturní Praha vs. multikulturní Tokyo vs. … ?

Eugenické myšlení bylo a zřejmě i bude ještě dlouho problémem, protože je mj. nelze popřít vědecky. Viz mj. zemědělství, kdy vědci nedělají nic jiného, než že odborně šlechtí různé odrůdy – za jistým účelem. Pokušení vytvořit "nadčlověka" geneticky tu bude zřejmě vždy.

Je otázka, jaký je principiální rozdíl mezi eugenikou, kterou promýšleli němečtí vědci, kdy chtěli vyšlechtit vyšší nordicko-árijskou rasu s blond vlasy a modrýma očima jako nového Nietzscheho nadčlověka – a mezi novými pokusy o vědomé míchání ras, kdy máme mj. a např. už jakoby povinnost zcela zapomenout na slovo "národ" a máme se snad až posmívat každému, pro kterého je "rodný kraj" – včetně všeho osobitého a lokálního – ještě váženou a ctěnou hodnotou.

Památná lípa Svatopluka Čecha (ta "řeč jmen", omen nomen, mě fascinuje čím dál víc), skrze kterou se pokoušeli teprve před 150 lety čeští vlastenci pozdvihnout našince (tehdy byli Češi, Moravané i Slezané jen součástí Rakousko-Uherské monarchie), je např. pro Jana Čulíka, světoběžníka z Glasgow, nebo pro Milana Kohouta, světoběžníka z Bostonu, dnes jen a pouze směšným anachronismem. – A snad právě proto, že oba žijí trvale či často mimo ČR, oba stejně chtějí, aby právě jejich pohled na svět byl standardem? Má být standardem, že rodiče bydlí na Moravě a děti v USA nebo Irsku?

Viz 12. rozhovor Britských listů: Disident a zrádce národa:
https://www.youtube.com/watch?v=qUF9Wh6eCW0

K míchání ras a jednotlivých kulturních okruhů dochází přirozeně. Nemyslím, že tyto trendy je nutné jakkoliv vědomě akcelerovat. A možná jsme už ve stádiu, kdy je na místě naopak ochrana odlišnosti a tedy i "biodiverzity" lidských kultur. Protože ani známá moravská Jízda králů, zařazená na seznam kulturního lidského dědictví Unesco, vlastně už ani dnes nemá s autentickým živým "češstvím" společného nic. Je to památka na staré zvyky, nikoliv autentická živá realita.

Autentický region s autentickou kulturou, za kterou budou jezdit cizinci z celého světa, je cosi zcela odlišného od pomíchaného pestrého světa, který nalezneme třeba ve zmíněné anglické metropoli. Byť je tato pestrost jakkoliv přitažlivá.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi - Kladná zpětná vazba; ani humanista nemůže stát nad přírodními zákony. Neděle, 16.Srpna 2015, 17:39:52

Děkuji Vám za reakci. Necítím se ani uražený, ani ublížený. Z té záplavy negativistických článků na BL, DR či A2 mám jen dojem, že už lépe rozumím pocitům sociálně vyloučených, když jsem se bez vlastního přičinění v důsledku toho "boje intelektuálů za spravedlivou věc" ocitl vlastně tak trochu na druhé straně barikády v mokasínách té haněné (nesouhlasící) skupiny. Já bych tedy sám na tu barikádu nechodil a kdyby zde byla možná názorová pestrost, ani by se to nemohlo stát. Osud mě tam však zavál sám, vlastně to bylo spíše velmi tvrdé a nekompromisní rozdělování společnosti na dobré a špatné lidi, na kterém oba tábory pilně pracují, jen to hodnocení dobrých a špatných chápou právě opačně.

Takže jsem si dovolil použít trochu nadsázky a ironie, ovšem ujišťuji Vás, že vulgární výrazy pronesené na adresu nesouhlasících s propagovanou názorovou linií na BL opravdu najdete. (Např. "Je mi z vás na blití.") U IvČRN by mě to nepřekvapilo, ale v BL pronesené směrem k lidem s jiným názorem mě to překvapuje.

Souhlasím s Vámi, že solidarita se musí týkat všech, kteří pomoc potřebují, ať jsou bohatí nebo chudí. To kritérium je podle mě ohrožení života válečnými konflikty nebo extrémní chudobou, pronásledování pro jiné názory či náboženské vyznání ap. Pokud byste však chtěl veškerá kritéria odlišující uprchlíky od ekonomických imigrantů zrušit a současně tedy vlastně zrušit i institut azylu a přijímat prostě všechny, kteří přijdou, domnívám se, že byste tím dělal medvědí službu právě těm opravdu ohroženým uprchlíkům. (Ohroženého uprchlíka či rodinu jsou třeba někteří soucitní lidé ochotni ubytovat u sebe doma, ekonomického imigranta patrně nikoliv.) Současně byste tím do systému zavedl kladnou zpětnou vazbu, a tedy systém by se dříve či později zhroutil. Ani humanista nemůže stát nad přírodními zákony a pokud prosazované ideály jsou s těmito přírodními zákony v rozporu, je něco v těch ideálech špatně. Myslím, že s tím už lidstvo má zkušenosti, ale zdá se, že na tu horkou plotnu musíme sahat stále znova a znova.

Pokud tedy jde o ekonomickou migraci, domnívám se, že srovnávat imigraci do vznikajících Spojených států a do nynější Evropy není možné. Leda snad, že bychom se považovali za původní indiánské obyvatelstvo...

Pokud bychom se tedy navzdory Vašemu přesvědčení nerozlišovat ekonomické migranty a uprchlíky (doufám, že jsem Vás pochopil správně) drželi těch rozlišovacích kritérií, jste patrně s interpretací faktů v rozporu třeba s mnou citovaným kanadským komentátorem listu Globe and Mail Dougem Saundersem (viz výše). Neodvažuji se tvrdit, jaká ta fakta jsou ve skutečnosti, nevím, zda jsou již k dispozici podrobné statistiky migrantů podle země původu z tohoto roku. Intuitivně se domnívám, že lidé bezprostředně ohrožení na životě nebudou podstupovat dalekou, fyzicky velmi náročnou a riskantní cestu, na kterou by si předtím museli našetřit peníze, a pokud mají rodinu a ocitnou se v bezprostředním ohrožení, domnívám se, že ji tam pochopitelně nenechají. Sociální skladba imigrantů je tedy mezi jiným podmíněna i potřebou poměrně velké finanční částky na cestu a pokud je pravda, že tito lidé nepřicházejí jen z válečných zón, ale také z velké části ze zemí s dosud fungující ekonomikou, pak odchod vzdělanější části populace může situaci pro zbylé obyvatelstvo jen zhoršit a nestabilitu v dosud stabilních oblastech naopak přivodit.

K těm předkládaným faktům je již bohužel nutno přistupovat velmi obezřetně a s rozvahou, neboť se bohužel stala místo seriózní diskuze předmětem ideologického boje, jak sám potvrzujete. Jednou jsme ujišťováni, že tvrzení o převládajících mladých mužích mezi imigranty je zlovolná lež, posléze je to naopak prohlášeno za pravdu a náležitě (ideologicky) vysvětleno. Pak jsme ujišťováni, že většina imigrantů jsou zbídačení lidé prchající před bezprostředním ohrožením válečnými konflikty a za chvíli se opět dozvíme, že jsou to vzdělaní příslušníci střední a vyšší třídy, výborně ovládající cizí jazyky a pocházející ze zemí s fungující ekonomikou, tedy ne z rozvrácených válečných oblastí.

Toto rozporné informování, kdy jedna zpráva popírá druhou, docela připomíná styl ruských médií, informujících stejně rozporně o válce na Ukrajině a o sestřelení malajsijského dopravního letadla. Přesto tato rozpornost předkládaných faktů nevede ani v Rusku ani zde většinu lidí k hlubšímu přemýšlení, ale právě naopak k ještě sveřepějšímu zastávání už zastávaných postojů. Bohužel na obou stranách -nyní už bohužel- barikády. Stavění barikád je totiž koníčkem obou táborů (viz Petr Bittner: "Na které straně barikády vlastně stojíte?" - Kdo všechno dělal ramena u Třech ocásků).

Pokud tedy tvrdíte, že levicoví intelektuálové vedou boj a nikoliv diskusi, mohu s Vámi vřele souhlasit, ale myslím si, že je to velká chyba.

Nesouhlasím však s Vámi v tom, že je to boj o uznání uprchlíka (ohroženého na životě a potřebujícího pomoc) za lidskou bytost. Domnívám se, že většina nezfanatizovaných lidí uznává za lidské bytosti jak uprchlíky, tak i ekonomické imigranty a z takovéhoto tvrzení mám tedy trochu pocit manipulace.

Jak jsem však z těch nejednoznačných a většinou jen negativistických stanovisek levicových intelektuálů s obtížemi snad pochopil (a nevím, zda správně), je to totiž pravděpodobně boj za uznání VŠECH imigrantů za uprchlíky. Tímto bojem však těm skutečným uprchlíkům, jak už jsem výše naznačil, jen škodíme a nepříznivé důsledky tohoto sebeklamu pak dopadnou úplně na všechny. Na původní obyvatelstvo zdrojových i cílových zemí i na samotné migranty a uprchlíky.

Pokud chceme z nějakých jiných důvodů než z humanitárních podporovat imigraci do Evropy, je to jistě po náležité veřejné debatě možné, ale je nutno nazvat věci pravými jmény, definovat racionální důvody, které by nás k takovému rozhodnutí měly vést, vypracovat a připomínkovat koncepci integrace imigrantů a zohlednit přitom všechny dosavadní dobré i špatné zkušenosti, a to pokud možno neideologicky, analyzovat pravděpodobné dopady. Za takové věci opravdu není možné vést boj a jako prostředku takticky využívat působení na soucit. Pokud by se tedy nejednalo o imigraci z humanitárních důvodů, tedy o uprchlíky, je podpora takovéto imigrace zcela racionálním rozhodnutím, podléhajícím běžným demokratickým procedurám.

Petrasek Milan - penzista

Autentické jsou požadavky současného financkapitalismu a ducha postmoderny Neděle, 16.Srpna 2015, 18:27:9

a autentické jsou reakce různých kulturních okruhů.
Jízda králů po Karlově mostě je jako komercializovaný lechtivý kýč, autentickým projevem a dokladem současného kulturního vědomí.
Jedné zájmové skupiny v jednom kulturním okruhu jednoho globálního celku.......bych dodal.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Michalu Ruskovi-nekompatibilita hodnotových orientací Neděle, 16.Srpna 2015, 19:01:53

Nemluvil jsem o multikulturalismu obecně, ani nepopírám současnou multikulturní realitu, která je na vůli jednotlivce nezávislá, ať již jí hodnotí jakkoliv. Pouze jsem se dotkl nekompatibility hodnotových orientací příslušníků různých kultur, což mi připadá jako problém, narozdíl třeba od genetických odlišností, které jako žádný problém nevidím. Měl jsem tedy na mysli nikoliv v podstatě na jednotlivci nezávislou multikulturní současnou realitu, ale spíše to, co je z konceptu multikulturalismu aktivně jednotlivými lidmi prosazováno a co přímo nesouvisí s humanitární pomocí uprchlíkům. To ovlivnit možná můžeme a můžeme to bezpochyby i hodnotit. Tedy například podporu či odmítání imigrace, způsob integrace imigrantů ap.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Podtrhnout! Neděle, 16.Srpna 2015, 19:05:15

»…pokud je pravda, že tito lidé nepřicházejí jen z válečných zón, ale také z velké části ze zemí s dosud fungující ekonomikou, pak odchod vzdělanější části populace může situaci pro zbylé obyvatelstvo jen zhoršit a nestabilitu v dosud stabilních oblastech naopak přivodit.«

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Jiřímu Nushartovi – strukturovat lépe diskusi Neděle, 16.Srpna 2015, 19:39:56

Toto téma zasahuje do mnoha navzájem až mimoběžných rovin. Nestihl jsem zareagovat přesně na váš konkrétní fokus. Chtělo by to tak týden na důkladnou analýzu. Ale kdo jej má? Všichni máme stále tolik emocí...

1. GENY – zde se snad všichni shodneme, že ať je to jak to je, nemá smysl mapou genů jakkoliv argumentovat (nechceme-li opakovat situaci před 80 lety).

2. FAKTICKÁ POMOC LIDEM V KRITICKÉ NOUZI
– ANO, pochopitelně není možné v kulturním prostředí takovou pomoc odmítnout. Zde se asi všichni shodneme.

Nicméně právě zde intuitivně cítím asi největší snahu manipulovat veřejnou diskusi " k obrazu svému".

Ten, kdo je pro imigraci, bude mít tendenci vidět až 100 % migrantů jako lidi ve vážné nouzi – postižené válkou a IS. Tedy:

3. Fandím-li imigraci, pak často MANIPULUJI DATA ve smyslu co uprchlík, to člověk v těžké existenciální nouzi (kdo to nevidí je xenofob atd.).

Moje intuice a ty informace, které mám (ne zcela ověřené) připouštějí, že až kolem 70–80 % imigrantů nejsou lidé přímo ohrožení na životě, tedy z území IS. S tím plně koreluje i fakt, který jsem uvedl a kde jsem zaznamenal snahu jej marginalizovat, že v ČR dosud požádali o azyl jen 4 (slovy č t y ř i) lidé.

Zde jsme tedy v situaci, že k nám evidentně nikdo nechce. A my zde vedeme zatím velmi emočně vypjatou diskusi na téma, že zde někdo odmítá imigranty. A že to se nedělá.

Až pikantní je v tomto kontextu i názor, že "si neumíme imigranty získat", tedy že je naše chyba, že k nám nejdou.

4. Dále platí, že ten, kdo imigranty chce, bude tvrdit, že jsou to vzdělaní lidé a že je naše ekonomika potřebuje a budou přínosem... – přitom, jak jsem zopakoval, právě odliv inteligence může být pro tamní země fatální!

Otázky:

• Není přece jen dobré od sebe principiálně oddělit uprchlíky z území Sýrie nebo Turecka, které obsadil IS a kteří opravdu potřebují pomoc – od jiných migrantů?

• Jaké jsou argumenty pro sloučení všech běženců do jedné kategorie?

• Jsme reálně schopni ověřovat původ migrantů?

• Jaká skutečná data máme, že ch c e m e tvrdit, že nejde o ekonomické imigranty?

• Není to spíše tak, že kdybychom připustili, že opravdu jde o ekonomické migranty, že pak bychom měli etické právo říct, že je zde nechceme?

Atd. Zkrátka je nutné vnímat a přemýšlet ze všech stran. A hlavně sledovat všechny možné motivace. Výsledek je mixem všeho. Naším cílem tedy není shoda na černé nebo bílé, ale mnohem jemnější práce: rozpoznat poměry. Kolik % jsou běženci čistě ekonomičtí a kolik ti skutečně v nouzi. A pak se dohodnout, zda zde máme chtít i ty ekonomické. O to nyní jde.

A hlavně, opakuji: My zde chceme migranty, kteří u nás být vlastně nechtějí? Tím jim pomáháme? Nebudou zde spíše za trest? To jsem opravdu nepochopil...

(Je to psané v rychlosti, omlouvám se za chyby a případné nedotaženosti. Pardon. Jen jsem chtěl ukázat způsob či metodu, jakým by se mělo podle mého naše myšlení ubírat...)

http://news.e-republika.cz/article3245-Spojene-staty-rozvraceji-Evropu Neděle, 16.Srpna 2015, 21:19:14

Text k zamysleni.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Michalu Ruskovi – záměna imigranta a uprchlíka, pocit podvedení, posilování bezcitnosti a neochoty pomáhat Pondělí, 17.Srpna 2015, 01:38:27

Na nutnosti pomoci lidem v kritické nouzi a v ohrožení života se jistě shodujeme. Nevím, zda by se mnou souhlasili levicoví intelektuálové, pevně však doufám, že bychom se na nutnosti pomoci ohroženým uprchlíkům shodli i s většinou společnosti. Trochu tomu nasvědčují třeba finanční výtěžky humanitárních sbírek při živelných katastrofách ve světě. Myslím si tedy, že naše společnost není bezcitná, jakkoliv je z této bezcitnosti tou proimigrantskou názorovou platformou obviňována. K posilování té bezcitnosti však právě může přispívat vydávání ekonomických imigrantů za uprchlíky, neboť to vlastně vyvolává v lidech pocit, že byli podvedeni a jejich soucit s trpícími byl zneužit ve jménu jakési ideologie.

Vaše věta o tom, že (každý) horlivý zastánce nějakého názoru často manipuluje daty ve prospěch tohoto svého názoru mi přijde příliš nesmlouvavá, až skoro nespravedlivá a bezděky by nás mohla vést k tomu, abychom se tvářili, že jsme stále "nad věcí", tedy "objektivní".

Na Vámi položené otázky mám jen stručnou odpověď. Domnívám se, že nic lepšího než azylovou proceduru k těmto účelům nemáme.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi: "... teprve až bude tento boj vyhrán ..., pak bude možné debatu posunout na onu konkrétní a praktickou úroveň." Pondělí, 17.Srpna 2015, 01:50:17

To zní skoro hrozivě a trochu to evokuje minulost.

Luděk Ševčík - OSVČ

Je s nejvýše podivné, Pondělí, 17.Srpna 2015, 10:05:57

že téměř všichni zde diskutující a dále všichni naši politikové a média naprosto přehlížejí základní otázku, kterou si rozumný člověk musí položit, pokud chce hledat řešení problému. To jest, najít původ problému, položit si tedy otázku Cui bono?
Pan Kuchejda zde, bohužel marně, upozorňuje na to, kdo ze všech těch katastrof, které Evropu postihly a budou stupňovaně postihovat, těží.
Komu se hodí konflikt na Ukrajině, komu se hodí obrovská vlna migrantů, zaplavujících Evropu.
Pokud nenajdeme původce nemoci, jsme možná schopni se ještě nějakou dobu udržet při životě, ale ne se vyléčit.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Ševčíku Pondělí, 17.Srpna 2015, 10:29:52

Ani vy jste se ovšem neodvážil nikoho jmenovat. Nu, tak tedy - "a komu tím pomůžete"? Co? Komu to všechno slouží? Cui bono, jak říkáte vy latiníci.

Jen do toho, pane Ševčíku, nebojte se.

Adam Votruba - Praha

Problémem není migrace, ale lidé, kteří říkají, že migrace je problém Pondělí, 17.Srpna 2015, 10:45:2

Článek Jakuba Patočky je určitě uvážlivější než většina článků, co se na DR k tomuto tématu objevily. Snaží se uklidnit a mluvit skoro státnickým způsobem.
Přesto je pro mě znepokojivá jedna věc. Jedno ze základních poselství článku je, že problémem nejsou migranti ale Češi (politici, populisti, xenofobové - autor se na rozdíl od jiných zaměřuje na ty první).
Zdá se mi, že levice se zhlédla v boji proti "xenofobům" a věcné argumenty, které její stanovisko rozporují, nechce brát vážně. Když to hodně vyostřím: Problémem není migrace, ale lidé, kteří říkají, že migrace je problém! Z těchto důvodů souhlasím s Jiřím Nushartem, když tvrdí, že levici o diskuzi vlastně nejde.

Zaujala mě věta: "Není tu nic, co by nehovořilo ve prospěch rozumné migrace do českých zemí a v rozvíjení svobodomyslné pluralitní české totožnosti definované občansky, humanitními ideály, a nikoli ryze etnicky."
Zde je uváženě vřazeno do věty slovo "rozumné", pročež tuto větu může podepsat 99 % lidí, ale velmi neshodovat se budou v tom, jaká je ta rozumná míra migrace. Ačkoliv jsem pro občanskou společnost a integraci občanů do pojmu "Čech" bez ohledu na etnicitu, přesto se nemohu ubránit dojmu, že etnické konflikty byly, jsou a budou bez ohledu na to, nakolik si myslíme, že už dnes máme rozum. Když už jsme se v Evropě tolik navyháněli a našikanovali etnických menšin, tak je nyní musíme znovu vytvořit, abychom si dokázali, že už jsme lepší. Vyjde to?

Souhlasím s Jakubem Patočkou, že potřebujeme pravdivé příběhy migrantů, udělat si správný úsudek o situaci ve všech ohledech. Existují ti, co si zaslouží pomoc, i ti, co přichází s vylhanými příběhy.
Měli bychom kromě toho také diskutovat o tom, kolik uprchlíků a imigrantů dokážeme přijmout. Kolik dočasně a kolik trvale? Až zjistíme, že zde žije třetí neintegrovaná generace, pak bude trochu pozdě. (Zastánci imigrace mě svými argumenty nepřesvědčili o tom, že už je přece nad slunce jasné, kde udělali "soudruzi" z Francie chybu.) Souhlasím, že bychom měli pomáhat lidem v nouzi, ale tuším, že nikdo nemá morální povinnost pomáhat za cenu sebezničení. Otázka rozumné míry je klíčová.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Luďkovi Ševčíkovi Pondělí, 17.Srpna 2015, 10:51:47

Je rozdíl, zda hledáte viníka nebo příčinu. Viníka obyčejně hledáme, abychom na něj obrátili svůj hněv. Domnívám se, že to není konstruktivní reakce. Nalezení příčiny naopak může vést ke konstruktivní reakci.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pondělí, 17.Srpna 2015, 12:47:11

Jedni říkají, že musíme přijímat všechny, jiní, že ne.

Rozhodně by pro začátek pomohl nějaký text, který by dokázal sumarizovat a srozumitelně podat mezinárodní (evropské) právní ustanovení týkající se uprchlíků, fungování Schengenu a předávání mezi jednotlivými zeměmi atd.
Abychom věděli, na čem jsme.

Vemme příklad -- rádi ukazujeme na Maďary, hlavně na jejich vládu, jako na xenofoby a panikáře. Jenže oni, na rozdíl od nás, mají za první pololetí tohoto roku už 100.000 žádostí o azyl. Což je poměrně překvapivé, ale je to tak. Většina žadatelů sice chce pokračovat dále, nicméně (zřejmě) hrozí, že jim jiné evropské země podle dohod začnou vracet uprchlíky zpět. Vždyť se podívejme na Česko, uprchlíků je tady padesát a Zeman už šturmuje s uzavíráním hranic. Sto tisíc lidí, to je krajské město jako Liberec, "město" lidí, kteří neumí ani slovo maďarsky (česky) a kteří nestojí o to, zařadit se do maďarské (české) společnosti.
Lze se jisté panice divit?
* * * * * * * * *

A pak je zde problém, který s aktuální migrační vlnou souvisí méně, ale souvisí.
A to jsou radikalizující se evropští muslimové.
Je sice hezké mluvit o tom, že nemůžeme lidi posuzovat podle víry, ale nejde přece nevidět, že z Francie, Belgie, Holandska a Británie odešlo bojovat do řad IS 30 tisíc bojovníku.
To je armáda, pokud to někdo nechápe.
Vstoupili do služeb organizace, která brutálně popírá všechny evropské hodnoty osvícenství a humanity.
Navíc ne všichni jsou bojovníci schopni odejít do války, je to jenom špička ledovce.............................
Je hezké psát, že nás radikální islám neohrožuje. A ve stejném vydání podávat zprávu, že v Kodani jako prvním evropském městě vzniká "protiradikalizační" tým. Další města budou následovat.
Problémy s islámem, které se na Evropu začínají valit, určitě nepůjde vyřešit výzvami typu nebuďte xenofobové, vždyť jsou to hodní kluci....

Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 17.Srpna 2015, 13:08:45

On není někdy zas tak velký rozdíl mezi viníkem a příčinou. Ale to je slovíčkaření. Podstata spočívá v tom, že se, jako obvykle, sráží horečka, aniž by léčil její zdroj.
Aktivisté pak chodí rozbíjet protesty lidí, kteří přirozeně nechtějí nést na svých bedrech důsledky neoliberální politiky, místo toho, aby stáli před americkým velvyslanectvím a dávali tam najevo, že destrukce zbývajícího neamerického světa už bylo dost. Jsou aktivní, jsou většinou vzdělaní, tak proč takto rozumně nekonají?
Je snad konstruktivní reakcí přesvědčovat lidi, kteří žijí od výplaty k výplatě, či od důchodu k důchodu, že další hosté jiné kultury, víry a etnika budou vůči nim milí a vstřícní a nebudou pro sociální systém zátěží, neboť budou asi živi manou nebeskou?
Sluníčkáři na nás tlačí solidaritou. Pokud bychom brali takovéto pojetí solidarity jako reálne, je načase, aby každý z nich okamžitě přestal pracovat a začlenil se do sboru, který bude pečovat o uprchlíky. Při množství těch, kteří žijí pod úrovní EU je nutno přijmout něco okolo 5-6 miliard lidí. Dnes migrují již i Iránci a Pakistánci.
Ale ono to nebude s tou solidaritou Sluníčkářů zas tak žhavé. Celá ta proklamovaná solidarita je jen vytírání zraku svým sousedům a pokusem o levný odpustek pro jejich dušičky. Skutečně nezištně jim nepomůže nikdo. Nebo se snad už můžu omluvit někomu z těch, kteří doma o nějakého migranta pečují?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Tak tak, pane Ševčíku Pondělí, 17.Srpna 2015, 13:15:38

Řekněme si otevřeně: kdo za to může, že i náčelník Vladimír Vladimírovič vydává tak zvrácené rozkazy?

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Pro pana Ševčíka Pondělí, 17.Srpna 2015, 14:23:33

Vážený pane Ševčíku,

zkuste prosím nepoužívat výraz „sluníčkáři“. Jestliže má někdo jiný názor než vy, neznamená to nutně, že je naivní. A nálepkování protivníka je faul a komplikuje komunikaci.
Na tom, jak se diskutuje o uprchlících v ČR je pro mě nejděsivější ne to, že lidé mají různé názory. Ale to, že určité skupiny označují své názorové protivníky za vlastizrádce a chtěli by je věšet. Označovat protivníka jako sluníčkáře je sice postatně lepší ale i zde jde o symptom nechuti se s někým vůbec bavit.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Nushartovi a panu Votrubovi Pondělí, 17.Srpna 2015, 14:24:10

Jiří Nushart píše, že Patočkův článek by se měl jmenovat "Návrh politické strategie vůči domácímu obyvatelstvu", Adam Votruba zase ironicky, že "Problémem není migrace, ale lidé, kteří říkají, že migrace je problém".

Oba mají pravdu, ovšem Patočka tvrdí, že "Prostá skutečnost je taková, že české země žádný vážný problém s uprchlíky nemají.". To je také pravda a nikdo se ani nepokusil ji vyvrátit. Česká repblika není v současné vlně migrace cílovou zemí a jen ve velmi malé míře zemí tranzitní.

Je to nafouklá mediální bublina násobená okurkovou sezónou. Nafouklé je i to, do jaké míry odporem k emigrantům běžní lidé u nás žijí, já moc hovorů na toto téma neslýchám.

Lidé, kteří se chtějí politicky prosadit agitací proti emigraci, potenciálním problémem jsou.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Počet migrantů v Maďarsku + vztah EU k Maďarsku + příčina vlny migrace Pondělí, 17.Srpna 2015, 16:48:5

Píšete: »Jenže oni, na rozdíl od nás, mají za první pololetí tohoto roku už 100.000 žádostí o azyl. Což je poměrně překvapivé, ale je to tak. Většina žadatelů sice chce pokračovat dále...«

Vím, že v Maďarsku je zhruba ten počet, který jste uvedl. ČT včera sdělila, že Maďaři zadržovali dříve 1000 migrantů denně, nyní je to až 1500 denně, protože to chtějí stihnout, než se postaví plot.

Těch 100 tisíc ale přece není počet, který požádal o azyl v Maďarsku? To je přece počet zadržených migrantů. (??)

Jinak si všimněme, že ta pozemní cesta Turecko-Bulharsko-Srbsko-Maďarsko je asi nejmohutnější migrační trasa – ve srovnání s Itálií nebo Řeckem. Přesto je akcent na zprávy právě z Maďarska (přestože je to už za rohem) menší, připadne mi, než třeba z Řecka. Připadne mi, že vedení EU má tendenci ("xenofobní" a a více pronárodní) Maďary spíše (snad za trest?) ignorovat...

A pokud se tedy ptáme, co je skutečným problémem, váženy pane Kubičko, vážený pane Ševčíku, tak asi to, že zde opravdu není vůle ptát se hlouběji po příčině té velké migrační vlny , tedy vést zcela otevřenou diskusi o naší zahraniční politice a o tom, jaká má být naše zahraniční orientace. Což se bude týkat zejména postojů k nedávným vojenským "misím" vlády USA. Přičemž v Iráku jsme byli také součástí "koalice ochotných". Protože by se musela vést diskuse o našem případném vystoupení z NATO, museli bychom se pokusit založit diskusi zcela novou na téma "nutnost ozbrojených sil EU", nebo dokonce na téma "může být ČR neutrální jako Rakousko" (nebo Švýcarsko) atd.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Šťastný, Pondělí, 17.Srpna 2015, 16:53:59

výraz "sluníčkáři" nepoužívám. Používám výraz Sluníčkáři. Dost aktivistů se tak samo označuje.
Já sám jsem zde občas nazván anticiganistou, či odporným rasistou. Přičemž mi občas chodily domů emaily, kde jsem byl označován za zastánce Romů. Těžko se v tom pak vyznat.
Jde mi primárně o to, aby se současná situace okolo migrantů posuzovala maximálně střízlivě, rozumně. Aby ti, kteří jsou zastánci migrace zvážili rizika, která by přijetím jejich koncepce mohla vzniknout. Plně zvážili. Ta situace, která tu je, je nová, nedá se napasovat v žádném případě na rok 68, to byla úplně jiná situace, kdo toto připodobnění používá, dopouští se faulu na červenou. Stejného faulu se dopouští ti, kteří tvrdí, že máme povinnost migrantům pomáhat, neboť jsme jejich země vyplundrovali. Nevyplundrovali, my ne. Babička z Horní Dolní, ani její nezaměstnaný vnuk. A ani dalších 99 % obyvatel naší země z plundrování jejich zemí nic neměli. Tak by se s těmi fauly dalo pokračovat.
Nevede se tu ze strany Sluníčkářů bohužel diskuse, ale boj. Já a ani jejich dalších oponentni nejsme Konvičkové. Vyjadřujeme jen obavy z nemalých rizik. Bagatelizovat je, či zesměšňovat, není řešením. Je to důkaz nezodpovědnosti, naivity. Tím rozumného člověka nepřesvědčím.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Odkaz na studii – info Pondělí, 17.Srpna 2015, 17:33:53

»Tvůrci studie OSN si konkrétně položili otázku, kolik imigrantů (měřených migračním saldem v aktuální pohlavně-věkové struktuře) by bylo nutné přijmout ve vybraných zemích v jednotlivých letech sledovaného období, aby...« Je to zde:

http://sreview.soc.cas.cz/uploads/9cf958e0f4f84b5de8b3aa53d5e98c68fa4021f4_511_2008-4BurcinDrbohlavKucera.pdf

Petrasek Milan - penzista

Neplundrovali jsme pane Ševčíku jenom jsme taknějak opomněli, Pondělí, 17.Srpna 2015, 17:34:26

že ideologové privatizace státu Milton Friedman a spol. uspěli se svou dnes dominující ekonomickosociální doktrínou ve které platí: „pomoc chudým – tedy sociální smír - je možný pouze za předpokladu bezmezného bohatnutí bohatých“.
Opomněli jsme, že se vypařila nejvýznamnější vymoženost pozdního osvícenství umožňující společenský smír - sociální tržní hospodářství, jako překážka neodpovídající nárokům světového trhu.
Možnost uskutečnění sociálního smíru v globálním rámci, ztroskotala na sociopsychologickém omylu. Kamenem úrazu opětně byla nevzdělanost mocenských elit, které opětně nebyly schopny rozpoznat sílu a účinnost zločinného potenciálu ve vlastních řadách a konzumistická apatie dominantní části obce voličů, plusplusplus.
Probíhající řecká krize - plundrování řeckého občanstva - sice ilustruje následky pouze v evropském měřítku, ale přiložíme li multiplikační koeficient plundrování anonymním kapitálem tého či oného prostoru a jeho kulturního okruhu v globálu, tak zjistíme, že bez migrace to nejde.
Jistá část nedouků již zas pomalu začíná rozlišovat mezi kapitálem sloužícím a kapitálem zneužívaným a uvažuje o kroku nazpět…. bych se rád s nezměrným optimismem domníval.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jiřímu Kubičkovi-mediální bublina a indukované problémy Pondělí, 17.Srpna 2015, 18:07:49

Jakub Patočka má v této větě pravdu a není potřeba se jí pokoušet vyvracet.

Problémem je ale nezdravá polarizace společnosti, kterou debata o imigrantech vyvolává a na které bohužel oba proti sobě stojící tábory spolupracují.
Dalším problémem je zaujímání morálně a intelektuálně nadřazené pozice a mesiášské role levicovými intelektuály.
Problémem je hazardování s důvěrou veřejnosti prezentací vzájemně si odporujících informací a popírání statistických údajů a to vše za účelem podpory imigrace.
Problémem by bylo zaměňování imigrantů za uprchlíky, což někteří levicoví intelektuálové (pokud jsem to dobře pochopil) deklarují jako svůj cíl. To je ale zneužití soucitu lidí, ochotných pomáhat obětem katastrof, je to absence solidarity s lidmi, kteří zůstanou v zemích, ze kterých odejde vzdělanější vrstva společnosti. Problémem je, že není reálně možné přijmout každého příchozího, přesto však tuto utopickou vizi levicoví intelektuálové nedemokraticky prosazují.

Problémem tedy není eventuální podpora imigrace, pokud se na nastavení těchto podmínek společnost shodne. Problémem je ztráta věrohodnosti těchto levicových intelektuálů z výše popsaných důvodů. Svou nevěrohodností, neochotou k diskusi a svým bezhlavým bojem jen nahánějí lidi na druhou stranu té barikády, kterou sami pomáhali stavět.

Stručně shrnuto: Pan Konvička může za růst své popularity poděkovat i těmto levicovým intelektuálům.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Ty, kteří plédují za "pomoc na místě", si dovoluji upozornit Pondělí, 17.Srpna 2015, 18:37:5

že tato "pomoc na místě" v zemích, odkud uprchlíci prchají, není a nebyla by nic jiného než ten jinak zde tolik proklínaný "vývoz demokracie" - a to samozřejmě včetně eventuálních vojenských intervencí.

Martin Profant - Praha 7

Jiřimu Nushartovi Pondělí, 17.Srpna 2015, 20:11:14

Obávám se, že se mýlíte. Nikdy by mě nenapadlo, právě proto, že nejsem elitář, se nad pána Konvička vyvyšovat. Natož do té míry, že bych ho urážel pochopením pro jeho perverzní xenofóbní žvásty. Zkuste mít Vy pochopení pro můj strach z člověka, který výkřikuje téměř doslova to, co Adolf s knírkem. A když vidím, jak se naší politici chovají podobně jako ti výmarští. Od začátku století zvládla naše země několik imigračních vln, bez katastrof, zatímco léta 1938-1945 bych jaksi znovu nerad. Ano, lidé, kteří šíří programově a organizovaně nenávist k jiným lidem, pro jejich původ, náboženství či jinè askriptivní vlastnosti, jsou mnohem větší problém a ohrožení našeho tradičního způsobu života než pár desítek tisíc imigrantů. Ne, nemyslím, že jsem elitář, když ve mně vzbuzují odpor.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte a ostatní, Pondělí, 17.Srpna 2015, 21:22:36

rýsují se některé shody, ale mnohé je ještě třeba vyjasňovat.

K otázce původu příchozích a jejich motivům: Vy ani já jsme ty lidi nepočítali a nekategorizovali, avšak ve všech dostupných zprávách (např. i v dnešní reportáži ČT z Kosu) se stále dokola objevují Sýrie, Afghánistán, Irák, pokud jde o onu "britskou" cestu, pak Eritrea. Země, o nichž se zmiňuje vámi uváděný autor, jsem v souvislosti se současnou imigrační vlnou ještě nikdy neslyšel ani nečetl. Považuji za logické, že lidé utíkají z oblastí postižených válkou, rozvratem a útlakem. Ostatně, jen tak má logiku tvrzení p. Ševčíka, že vinu nesou Američané atd.
A tady mi dovolte - ve vší slušnosti - jednu poznámku, kterou si prostě nemůžu odpustit. Celá ta snaha zpochybňovat země původu a potažmo motivy běženců mi zavání velmi nepěknou a velmi nehumánní vypočítavou chytristikou, jak si před ostatními i před vlastním svědomím zdůvodnit a obhájit, že ty lidi tady jednoduše nechci (nebo možná tak desetinu, když už to musí být, ale ostatních se rychle zbavit), a to proto, aby s nimi nebyly problémy. Je to ovšem nejen odporné, ale i krátkozraké.
Zastánci téhle čecháčkovské vyčůranosti totiž nedomýšlejí dvě věci:
1. nikde není žádná jistota, že ti "skuteční uprchlíci" se budou do společnosti integrovat lépe než oni ekonomičtí migranti. Pokud se p. Votruba bojí (a jistě ne bezdůvodně) "třetí generace neintegrovaných", pak ona může vyrůst stejně tak dobře z válečných utečenců, jako z ekonomických migrantů. To bychom nesměli přijmout nikoho (doufám, že tohle nechtěl p.Votruba říct), jenže to je zase morálně neakceptovatelné, na čemž se naštěstí s p. Nushartem shodujeme. Jediná cesta, jak se tedy vyhnout "francouzským problémům", je skutečně poučit se z toho, kde "udělali soudruzi z Francie chybu" - a nedělal bych si z toho srandu...

2. Pokud se teď zachováme k uprchlíkům nehumánně, pak to bude obávám se poslední rána do už tak katastrofálně pošramocené pověsti Západu a Evropy ve třetím světě, především na Blízkém východě a v Africe. Důsledky - a právě ty bezpečnostní - mohou být strašlivé. Jediné cesta, jak imigraci zastavit opravd

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

A jenom pro odlehčení si vsimněme, Pondělí, 17.Srpna 2015, 21:36:53

že Rusáka žádné proudy uprchlíků opravdu, ale opravdu neohrožují. A že by to z leckterých oblastí měli blíže než do Evropy.
Inu, hlasování nohama funguje zcela bezpečně. Za "reálného socialismu" jako dnes :-)

Martin Pleva - pedagog, Brno

Omlouvám se za technické nedopatření a pokračuji Pondělí, 17.Srpna 2015, 21:47:2

opravdu razantně, by totiž byl velmi brutální postup vůči nim, když to řeknu trošku vulgárně (ale obávám se, že nezjednodušuji příliš): prostě je postřílet.
Tím by Evropa nejen zradila samu sebe, své demokratické hodnoty, humanitu atd., ale zároveň by dala vynikající trumf do rukou islámským extremistům a fundamentalistům, jejichž příznivci by v řadách evropských muslimů rostli geometrickou řadou. Teroristické útoky by na sebe nenechaly dlouho čekat..

A tím se obloukem vracím k tomu, co považuji za stěžejní. Budu rád, když se shodneme nejdříve na východiscích debaty. Chápu, že se "lid" může cítit zrazen a opuštěn levicovými intelektuály a rozhodně jsem proti tomu, aby každý, kdo klade znepokojivé otázky, byl cejchován jako xenofob apod. Ano, je potřeba v této věci více emapatie. Ale nezlobte se, neskonala více empatie a elementárního porozumění v nynější situaci, kdy skutečně naprosto otevřeně nenávistné rasistické a xenofobní projevy ovládly velkou část veřejného prostoru, je třeba věnovat oněm ubožákům na člunech, v táborech a za ostnatými dráty. Je třeba jasně a statečně čekým lidem opakovat, že to nejsou nějací pobudové, hrdlořezové a zločinci ani islámští fanatici (samozřejmě ve své drtivé většině), nýbrž zoufalí lidé potřebující pomoc, kteří se (možná) s poslední nadějí obracejí k nám - právě v těch dnešních Událostech se tak krásně vyjádřil jeden běžěnec. Evropa je nesmí zklamat.
Nesmíme dopustit dehumanizaci těchto lidí, která začíná už tím, že mluvíme o ochraně před nimi (chrání se před zločinci přece!), o tom, že jsou ilegální, o tom, že jsou zde z ekonomických důvodů (rozuměj mezi řádky, jsou to vyžírkové a paraziti, kteří se přišli mít dobře na náš účet...). Bylo by ostudou, kdyby Evropa, nejbohatší kontinent na světě, nebyla schopna přijmout několik tisíc nešťastníků ze zničených zemí...

Petrasek Milan - penzista

Pokud se občanská většina nezbaví iluze, Pondělí, 17.Srpna 2015, 22:42:13

že ani ti spoluobčané, kteří se živí vyzbrojováním kohokoliv nenesou žádný podíl na plundrování cizích společností,
nedojde k revizi vztahu jak k nešťastníkům typu syrský uprchlík, tak k nešťastníkům typu Konvička.
Jde o následek zabedněnosti, kterou by dokázal zaměstnanec koncernů jak Bakaly tak Babiše zdařile otevřít...bych řekl.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Profantovi Úterý, 18.Srpna 2015, 00:26:59

Nevím, zda dobře chápu Vaši výtku. Nikomu opravdu nevytýkám jeho znechucení z hrozící či již probíhající fašizace společnosti. Strach z toho i odpor k tomu chápu a sdílím ho také. Co kritizuji, to je, podle mého mínění, kontraproduktivní vnější reakce těch lidí, které pro jednoduchost stručně nazývám levicoví intelektuálové. Vůbec tedy nezpochybňuji jejich pocity, které také sdílím.
Pokud někde postrádám více pochopení, pak to není pochopení pro extremistické názory pana Konvičky, ale pochopení pro to, že na danou věc může existovat i více názorů než jen dva. A pak postrádám také ochotu o těch názorech vést diskusi, která není samozřejmě totéž, co poučování nebo osvěta široké veřejnosti.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Martinovi Plevovi – migrace je přirozená, válkou jen posílila Úterý, 18.Srpna 2015, 02:29:38

Píšete: »Považuji za logické, že lidé utíkají z oblastí postižených válkou, rozvratem a útlakem. Ostatně, jen tak má logiku tvrzení p. Ševčíka, že vinu nesou Američané atd...«

Jen Pákistán má 192 milionů obyvatel (2015). A pochopitelně mezi imigranty jsou mj. právě i Pákistánci:

»Není naší další výhodou paradoxně fakt, že nejsme tak bohatý stát s velkorysým sociálním systémem, který láká zejména ekonomické uprchlíky?

Jistě, to je další věc. I bohaté státy s tím mají ohromný problém. Ve francouzských městech vznikají ghetta, kam se Francouzi neodváží ani vstoupit. Totéž v Anglii, kde je zase jiná struktura imigrantů z jejich bývalých kolonií – Indie, Pákistánu. A za těmito komunitami míří další uprchlíci z těchto zemí.«

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Uznavany-profesor-Pavel-Klener-Pozor-uprchlici-sem-prinesou-choroby-Integrace-je-u-Arabu-velice-pofiderni-381748

Když se jen 1 promile obyvatel Pákistánu rozhodne odejít do bohaté Evropy, máme zde jen z této jedné země na 200 tisíc migrantů, snad je to reálně o řád méně.

Indie má 1,3 mld. obyvatel...

Položme si prostou otázku: Proč by do Evropy nešli, když je zde vyšší životní úroveň a je to možné? A když Evropa imigranty nejen přijímá, ale dokonce je i vítá?

Zde je studie o imigraci z roku 2008:

»Práce pojednává o podobě a konfliktních tématech pákistánské imigrace ve Velké Británii. Pákistánská imigrace přicházela do Velké Británie od 50. let, ale až v 80. letech se stala relevantní politickou otázkou, kvůli nárůstům požadavků menšin. Protože jde o etnikum, jejichž zvyky, kultura a hlavně náboženství se rapidně odlišují od britského stylu života, budí ve společnosti neklid a nespokojenost. Práce sama se věnuje především obrazu komunity. Bere na zřetel měnící se styl života tří generací. Vycházím z toho, že pro velkou část muslimů je islám vším, prostupuje celý jejich život...«

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/68831/?lang=en

Tedy je pravda, že pohyb a migrace obyvatel (zejména ekonomická) existuje také n e z á v i s l e na těch hrůzách kolem IS a rozvrtané Libye, kde je dnes – pochopitelně skrze činy USA a NATO – jen a pouze anarchie a chaos.

A zde delší citace:

»Podle statistik se legální imigranti z muslimských zemí usazují v Evropě na dobu delší než deset let nebo natrvalo. To platí zejména u migrantů z Alžírska, Íránu, Libanonu, Tuniska a Turecka, mezi nimiž tato dlouhodobě setrvávající skupina tvoří více než 70 %. Dlouhodobý pobyt imigrantů vytváří větší tlak na jejich zapojení do společnosti i integraci, která má snížit riziko hrozby vzniku sociálního napětí.

Věkové složení imigrantů z arabských muslimských zemí je různorodé. Ve věkové kategorii 15 až 24 let mají největší podíl imigranti z Íránu, Iráku, Libanonu, Libye, Ománu, Palestiny, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Konkrétně u Libye, Ománu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů tvoří tito mladí lidé polovinu imigrantů dané národnosti. Na druhou stranu více než třetina imigrantů z Afghánistánu, Alžírska, Bahrajnu, Indonésie, Jemenu a Maroka je starší 55 let. Tyto odlišnosti mohou být v případě mladých lidí ovlivněny mimo jiné podporou studijních programů, přítomnost starších generací je naopak pravděpodobně důsledkem pracovních programů z 60. a 70. let, které byly již zmíněny v kapitole Cesty muslimů do Evropské unie. Úroveň vzdělání bývá u imigrantů často základní, a to zejména v případě Alžířanů, Maročanů, Pákistánců a Turků, kde podíl imigrantů se základním vzděláním dosahuje více než poloviny. Zaměstnanost imigrantů s touto úrovní vzdělání se pohybuje nejčastěji okolo 35 %.

U Egypťanů, Indonésanů a Íránců je naopak podíl středoškolského a vysokoškolského vzdělání relativně vysoký, přičemž imigranti s vysokoškolským vzděláním mají přibližně 60% šanci uplatnit se na pracovním trhu. U imigrantů se středním vzděláním je zaměstnána přibližně polovina. Zaměstnanost migrantů se základním vzděláním se však v jednotlivých hostitelských zemích různí; v případě Maročanů ve Španělsku dosahuje míra zaměstnanosti až 74 %, což je vyšší podíl než u rodilých Španělů se stejným vzděláním.

V současné době migrují nejčastěji svobodní muži ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Pokud migrují ženy, tak většinou vdané a za účelem sloučení rodin. Pokud by svobodná muslimská žena emigrovala sama, setkala by se nejspíše s odmítavým postojem společnosti ve své zemi. Úroveň vzdělání migrantů bývá nízká, ale postupně se zvyšuje a například v Turecku nebo v Egyptě dosahují odcházející občané vyššího vzdělání než usedlíci. Velká většina migrantů již před odchodem ze země původu pracovala, výjimku tvoří Maroko, kde mnoho mladých mužů uvedlo, že ještě nikdy nepracovali a ani práci nehledali.

Viz: http://muslimove.cz/migrace-muslimu-do-evropske-unie-pohledem-statistik/

* * *

Jak můžeme dnes rozpoznat, vážený pane Plevo, zda jde "jen" o zvýšenou běžnou a "normální" migraci, kterou tu má EU již dlouho (více než 10 let) a jak velký nárůst migrace způsobily právě války vyvolané USA (7 zemí do 5 let)?

Přesnější tvrzení zřejmě bude toto: Současná zvýšená vlna migrace má více kořenů. Je pravděpodobné, že počet migrantů postupně roste i nezávisle na válkách, nicméně právě agrese v Iráku, Afghanistánu (vláda USA vyzbrojila a založila Al-Kajdu půl roku před vpádem Sovětů...), Libyji a jinde běžný exodus prostě masivně urychlila.

* * *

Jinak bych rád poprosil všechny zde přítomné diskutéry – dokud si ještě zbytky empatie nasloucháme – zda můžete uvést např. 3 stručné hlavní teze, které považují nyní za podstatné. Třeba nám zde vykrystalizuje přece jen určité pořadí, kterému se pak můžeme koncentrovaně věnovat všichni. Podle mého je nutné soustředit pozornost na tato témata:

1. Proč média v ČR (zejména ČT a ČRo) nepřinášejí profesionální a skutečně odborné analýzy kolem vlny migrace, proč musí odbornou diskusi suplovat angažovaní občané po své řádné práci na DR? – A hlavně: Jak toto změnit (vím: např. vyměnit vedení ČT).

2. Jsme schopni najít praktický politický mechanismus (zřejmě skrze EU), jak vlnu migrace, která patrně bude v dalších letech jen a pouze růst, zastavit (třeba i skrze masivní finanční pomoc v původních zemích) – nebo zda se s ní musíme smířit a nějak se s ní vyrovnat. Nebo naopak máme imigranty vítat a musíme si je – jako požehnání – nějak zasloužit.

3. Zda jsme schopni dnes modelovat situaci v celé Evropě za 10, 20 a 50 let? – Pochopitelně v celém kontextu nejde o území ČR, nejde o počet 1100 nebo 1500 lidí a nejde o tento nebo příští rok. A už vůbec ne o xenofobní Čechy.






Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Orgie antiamerikanismu v plné síle :-) Úterý, 18.Srpna 2015, 08:02:26

M. Rusek (nomen omen, že):
"pochopitelně skrze činy USA a NATO – jen a pouze anarchie a chaos."

Pochopitelně. Jak jinak :-)

Žádnou podporu "radikální levici"! Žádnou podporu ruské páté koloně! Neprojdou! No passaran!

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

A to "Neprojdou!" se netýká uprchlíků Úterý, 18.Srpna 2015, 09:03:0

Jenom abych předešel nedorozumění. V podstatě souhlasím s Patočkovým článkem.

Adam Votruba - Praha

Panu Kubičkovi Úterý, 18.Srpna 2015, 10:20:36

Souhlasím, že tato věta Jakuba Patočky je pravdivá (ČR nemá žádný vážný problém z uprchlíky). Problémy však jsou vidět v jiných evropských zemích, ať už máme na mysli současnou vlnu uprchlíků v Maďarsku a Itálii či problémy s integrací muslimských komunit ve Francii i jinde. Řada lidí má podle mého soudu obavy z podobného vývoje i u nás a proto by preferovala restriktivní politiku vůči migraci, aby se těmto problémům pokud možno předešlo.

V DR opakovaně a vážně zaznívá: 1) neměli bychom rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty, 2) měli bychom souhlasit s kvótami na přijímání uprchlíků zeměmi EU. Což je přesně ta politika, jejíchž důsledků se "xenofobnější" část populace obává.

Já soudím, že tyto obavy jsou legitimní. Počty žadatelů o azyl v EU v posledních letech rostou. V případě, že by se tento růst zastavil na současné hodnotě, a v případě, že bychom přijali všechny žadatele (což řada lidí na DR preferuje) a přerozdělili je kvótami v rámci EU, pak tady přibude za cca 65 let jeden milion lidí odjinud (z velké části blízkovýchodního a afrického původu), nepočítaje v to jejich děti. Nakolik budou tito lidé integrovaní do české společnosti?

Souhlasím si, že lidé, kteří se prosazují agitací proti imigraci, jsou potenciálním problémem.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi-rozlišování mezi uprchlíkem a imigrantem, neřízená imigrace  Úterý, 18.Srpna 2015, 10:29:16

Vaše reakce mi připadá velice emotivní a chápu to.
Domnívám se, že pro vyjasnění našich stanovisek nemusíme znát přesné statistiky z prvního čtvrtletí tohoto roku.

Přestože vím, že odlišování uprchlíků a imigrantů je někdy velice nesnadné, jako důležité se mi zdá ujasnit si jestli je vůbec rozlišovat chceme, nebo ne. Pokud tolik nedám na hlas srdce jako Vy, zdá se mi nereálné, že by Evropa mohla přijmout prostě všechny, kteří přijdou. Myslím, že by to nakonec vedlo k destabilizaci i Evropy samotné a poškodilo by to úplně všechny. Máme přece v živé paměti nepokoje ve Francii, opakované nepokoje ve Švédsku, z historie víme o mnoha etnických a náboženských konfliktech v Evropě, z etologie se můžeme dozvědět o příčinách a fylogenetickém významu vnitrodruhové agrese, opravdu tedy nevím, proč bych nyní měl být přesvědčen, když vidím vášně a bojovnou náladu na všech stranách, že je nemožné, aby se to opakovalo.

Domnívám se tedy, že záměrná podpora neřízené imigrace (nerozlišování mezi uprchlíkem a imigrantem), která je vlastně, pokud jsem to dobře pochopil, cílem levicových intelektuálů, by v budoucnu mohla vést nejen k pomoci za cenu sebezničení, ale spíše jen k sebezničení, takže už by neměl kdo pomáhat.

Také se, narozdíl od Vás, domnívám, že pro dobrý vzájemný vztah různých kultur je důležité nejen to, co si myslí oni o nás a zda my je zklameme. Stejně důležité je i to, co si my myslíme o nich a zda oni zklamou nás. Upřednostňování jen toho prvního je patrně součástí historického "komplexu bílého muže" a jeho "imperiálního břemene". Jde, myslím, o nezdravé (nikoliv o neoprávněné) sebeobviňování, které brání rozvoji rovnocenného vztahu.

Vyjasnění stanoviska k rozlišování uprchlíků a imigrantů a k neřízené imigraci tedy považuji pro tuto debatu za důležitější, než ověření statistických údajů o původu imigrantů. Tyto údaje totiž potřebujeme jen tehdy, pokud bude institut azylu zachován. Pokud by naopak došlo k neřízené imigraci, nepotřebujeme je vůbec.

Na závěr bych vám tedy opět položil otázku, zda se soucitný člověk rozhodne u sebe ubytovat spíše pronásledovaného uprchlíka, nebo ekonomického imigranta?

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Eurostat Úterý, 18.Srpna 2015, 10:32:9

stejně jako pan Morbicer bych velmi uvítal článek, který by vysvětlil současnou azylovou praxi a právní podmínky v EU. Když se podíváte na stránky Eurostatu za 1. kvartál 2015 zjistíte, že nejvíce žadatelů o azyl přichází do EU z Kosova. Úspěšnost jejich žádostí je ale malá.Tedy zřejmě nejsou považováni za uprchlíky a Kosovo je považováno za bezpečnou zemi. Úspěšnost žadatelů v Pakistánu (zmiňovaného panem Ruskem) je cca 25 % takže zřejmě většina žadatelů o azyl z Pakistánu jej nezíská. Naproti tomu úspěšnost žadatelů ze Sýrie (občanská válka) je cca 90 %.
Na mě, neznalého detailů, to dělá dojem, že se oprávněnost udělení azylu efektivně vyhodnocuje. Ale článek od někoho kdo tuto problematiku znaá by hodně pomohl.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Nushartovi Úterý, 18.Srpna 2015, 15:18:45

Na každou věc může existovat tisíc a jeden názor. Jde o to, že ne vždy lze všechny tolerovat. Například dodnes se tu a tam setkáte s názorem, že za znásilnění si oběť může vždycky sama (mezi česká proverbia patří " Když čubka nechce, pes neskočí." a také útěcha zbité ženě v domácnosti: "Proto máš širokou zástěru, abys to pod ni schovala"). Tolerovat podobný názor asi nelze, aniž by se člověk spoludopouštěl násilí na obětech.

Podobně mohu připustit, že existuje mnoho názorů na míru determinace jednotlivce prostředím či genetickou dispozicí. Přesto názor o nemožnosti stát se členem naší společnosti, pokud's byl vychován v muslimské víře, pocházíš z nestabilního regionu či máš více pigmentu v pokožce, mohu tolerovat jen pokud chci být spoluvinen útiskem skupiny lidí.

Ti , které Vy -- jak říkáte pro zjednodušení -- nazýváte levicovými intelektuály, s intoleranci nezačali. Oni reagují na vystoupení předních politiků a produkci masmedií. Ano, mnoho lidí má strach a ten strach je z různých zištných důvodů pečlivě šířen, hýčkán a pěstován. Mohu mít soucit s lidmi, kteří jsou objekty této manipulace, nemohu a nechci mít pochopení pro jejich strach, protože to by znamenalo pochopení pro manipulátory. Samozřejmě, sluší pak ty manipulace odhalovat.

Nic z toho neomlouvá argumentaci polopravdami -- integrace většího množství příchozích může být těžká, nákladná a vyžadovat trpělivost. Přestože právě v Československu a jeho nástupnických státech máme spíše opačnou zkušenost, od ruské imigrace po roce 1918, přes řeckou, vietnamskou a ukrajinskou vždy převažovaly pozitivní efekty. Ale různé "vědecky" podložené poznatky o ekonomickém přínosu imigrantů, zaručené zprávy o jejich vzdělaní a jeho potřebnosti apod. -- to je pochopitelně blábol, který by by měl každý slušný levicový autor jako blábol také demystifikovat. Ale pak to ani tady to není názor proti názoru.




Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte a Votrubo, Úterý, 18.Srpna 2015, 15:51:57

já jsem netvrdil a netvrdím, že máme nebo můžeme přijímat každého, bez jakéhokoli rozlišení.

Tvrdím jen, že:
1. lidé, kteří k nám přicházejí, pro svou cestu mají velmi dobré a vážné důvody a je nepřípustné je jakkoli dehonestovat a dehumanizovat (což se bohužel dnes a denně děje, ale už zdá se začíná i protichůdný trend)

2. měli bychom se proto vzdát právě oněch ošidných pojmů "ilegální", "ekonomický imigrant" (minimálně s onou konotací "příživník", proto zdůrazňuji, že ani čistě ekonomické důvody imigrace nejsou něčím per se zavrženíhodným a nemorálním, z čehož neplyne, že máme na zjišťování důvodů imigrace zcela rezignovat)

3. pokud jde o země jako Sýrie, Irák, Afghánistán, Eritrea ad., není takřka co řešit a tady je shora zmíněné rozlišování kafkovsky absurdní

4. integrovat ty lidi do společnosti je samozřejmě náročné, ale stejně se této "mravenčí práci" nevyhneme (nesmíme být jistě naivní a musíme si dát na možná rizika, ale máme jedinečnou možnost poučit se z chyb i úspěchů jiných)

5. úspěch oné integrace nezávisí na tom, jaké byly původní důvody, proč jsme ty lidi kdysi přijali, nýbrž na jiných faktorech, a nezávisí ani tolik na jejich množství (teroristický útok může klidně spáchat i jedinec)

6. jde o zásadní hodnoty naší civilizace, z nichž nemůžeme slevit (solidarita, humanita, univerzalita lidských práv a zákaz diskriminace)

Budu rád, když na tomhle se shodneme a pak můžeme diskutovat o těch konkrétních integračních opatřeních.

Kdo se napakuje na uprchlicich. Úterý, 18.Srpna 2015, 20:09:45

Z dvou nize uvedenych textu vyplyva, kdo profituje na uprchlicich, kdo tedy ma zajem na zvysovani poctu uprchliku. Opet se ukazuje , ze Keller ma pravdu kdyz pise o socializaci nakladu a privatizaci zisku.
To ze Rothschildove dovedou vyzdimat penize z lidskeho utrpeni je zajimave a hnusne, mnohem zajimavejsi by bylo zjisteni, do kterych neziskovek od nich tecou drobne.

http://news.e-republika.cz/article3254-Azylovy-byznys-a-Rothschildove

http://news.e-republika.cz/article3249-Kdo-organizuje-invazi-uprchlik%C5%AF-do-Evropy-Profesionalove-z-USA

Je to vlastne skvele promysleny byznys plan. Financnici, jako treba Soros nebo Rothschildove jiste vlastni i akcie zbrojovek. Zbrojovky vyrobi zbrane, ty koupi Obama, jako poslusny prislusnik obsluzne elity a samozrejme vyvola valku, aby se zbrane spotrebovaly. Dusledkem valky je proud uprchliku, kterym opet financni elity poskytnou "utociste" za statni penize. Cili tento byznys sype dvakrat. Nehodte pak par drobnych neziskovkam, ktere krici jen vice uprchliku a o pricinach problemu odmitaji diskutovat.





Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Co nás tady vlastně spojuje… Středa, 19.Srpna 2015, 00:08:16

Kromě toho, že esence demokracie spočívá v kultuře dialogu, tak je dobré si dále uvědomit, že pokud nemáme jako lidé spolu nic společného (ten termín přece: „společnost“), tak nemůže ani existovat kulturní dialog…, – pokud tedy má být naše společnost něčím jiným, než módní přehlídkou svalnatosti našich dobře vysportovaných eg. Společnost může být nepřátelská nebo dobrosrdečně vstřícná. Teď jsem zapomněl, čím se ty dvě od sebe vlastně liší…

Adam Votruba - Praha

Panu Plevovi Středa, 19.Srpna 2015, 08:59:13

Odpovídám na Vaše náměty.

Bod 6. Pokud identifikujete problém jako zápas o hodnoty, pak s tím nesouhlasím. Problém je podle mě ten, že do Evropy proudí více migrantů, než může dlouhodobě zvládat, a otázka je, jak se s tím čestně vypořádat. Politika není o realizaci hodnot. Pokud to tak pojímáte, pak budete bojovat proti lidem, kteří s Vámi nesouhlasí. Mám chvílemi dojem, že ten boj proti xenofobům je pro levicové liberály zajímavější než samotní uprchlíci. Boj za Karla Schwarzenberga byl pro mnohé také bojem za hodnoty, což jen vyvolávalo hysterii.

Bod 2. Rozlišovat mezi ekonomickými migranty a uprchlíky je důležité z několika důvodů:
1) Na uprchlíky se vztahují mezinárodní úmluvy.
2) Je to odlišné z hlediska možného řešení. Pokud se v nějaké zemi nemají dobře, můžeme pomoci tomu národu, aby si vybudoval fungující ekonomiku, můžeme poskytnout humanitární pomoc apod. Osobně bych klidně zapojil xenofobii do boje proti neoliberalismu: "Nechceme imigranty? Ok, musíme udělat co nejvíc pro ekonomickou prosperitu třetího světa." Přijímání uprchlíků neřeší systémovou nerovnost, stejně jako ji neřeší charita.
3) Kdyby sem přicházelo deset imigrantů ročně, tak řeknu: "No ježíšmarjá, pojďte dál!" Při stávajících počtech to nejde. Oprávnění žadatelé o azyl musí mít přednost.
4) Solidarita uvnitř státu je reciproční. Občan, který se musel spolehnout na sociální systém, je povinen do něj přispívat, pokud není zrovna v nouzi. Pokud by každá země měla povinnost poskytnout svůj sociální systém celému světu, pak se všichni, kteří jsou v nouzi, mohou přestěhovat do státu s neštědřejším sociálním systémem, což nakonec solidaritu zlikviduje.
Myslím si, že směšováním uprchlíků s imigranty trpí celá diskuze, protože jedna strana předkládá argumenty platné pouze pro uprchlíky a druhá mluví jen o ekonomických migrantech. Pokud dehumanizací myslíte určité výroky o imigrantech, pak souhlasím, že by k tomu nemělo docházet, ale nepovažuji to za důvod k relativizaci pojmů.

Ostatní body víceméně ano.

Nevím, jestli je zrovna diskuze o způsobech integračních opatření to zásadní. Mně přijde, že problém chybějícího společenského konsenzu je jinde. Ale namátkou dvě poznámky:
1) Otázka ghett. Je samozřejmé, že imigranti by měli bydlet mezi ostatními a ne zvlášť. Ze začátku se to dá zařídit, pak již ne. Jenže ghetta vznikají často samovolně. U nás jsme ještě na počátku 90. let o romských vyloučených lokalitách nic nevěděli. Kde se stala chyba? Pokud chcete jejich vzniku zabránit, musel byste lidem nařizovat, kde mají bydlet. Totalitní systém by to dokázal. Kterou hodnotu si vyberete: prostorovou integraci imigrantů, nebo svobodu rozhodnutí jednotlivce?
2) V rozhlase jsem slyšel mluvit jednu Rakušanku, která pracuje na podporu integrace imigrantů ve Vídni. Říkala, že jeden z problémů je, že chlapci z muslimských rodin neberou učitelky jako autoritu (autoritou je pro ně muž). Zdá se, že logickým řešením by bylo zaměstnat ve školství pouze muže. Co je větši hodnotou: integrace mladých muslimů, nebo nediskriminace žen?

Ano, můžeme se poučit od Francouzů, vědí toho asi mnohem více než my. Potíž je v tom, že zatím nebyla vyvinuta tak dokonalá "technologie" integrace, aby dokázala integrovat do české či jiné společnosti neomezené množství imigrantů.

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Středa, 19.Srpna 2015, 11:54:22

1) Skutečnost, že se nějak vytvořila definice uprchlíka v mezinárodních smlouvách, bohužel nijak neřeší obtíž a absurditu rozlišování mezi ekonomickým imigrantem a uprchlíkem. Jen říká, že se podle tohoto nesmyslného principu máme řídit. Uprchlík před hladomorem je podle této definice ekonomický imigrant, pokud setrváme na předpokladu, že vláda, která nebyla schopna hladomor řešit je legitimní, protože dosazená správnou procedurou (to jest procedurou, kterou nikdo nezpochybnil) a neprošvihlo se na ni příliš mnoho o mučení, vraždění atd. Fakt, že hladomor je v dnešní době očividně politická záležitost se přítom nebere v úvahu.
A naopak: kolik evropských zemí bylo ochotno označit za politického uprchlíka tureckého Kurda v době, kdy byl v tureckých učebnicích onen slavný text, uvádějící důvody, proč se Kurd neliší od horského tura , ale NATO strategicky potřebovalo Turecko?
Samozřejmě, při řízení o azylu to musíme rozlišovat, ale to nijak nemění nepravdivost alibistické vět typu: "Jsou to převážně ekonomičtí imigranti" zdůvodňující, proč se zase tak moc neděje, když se tu a tam pár Eritrejců utopí ve Středozemním moři.

2) Česká učitelka, pokud je bezdětná, je vystavena jednomu z mála skutečných kulturních specifik, které zachytíme u nezanedbatelné části romských dětí z problémových lokalit -- není pro ně autorita.
Věc známá, přesto nikoho nikdy nenapadlo navrhnout logické řešení, totiž zaměstnávat v českém školství jen muže s výjimkou pro "matky otce synů" (ty už byly i v nejtradičnějších komunitách považovány téměř za lidi).
Prostě se na těch mladých učitelkách nechalo, aby si -- jistě s pomocí kolegů -- autoritu získaly; dneska se už na některých vysokých školách i dozvědí, že na podobný problém mohou narazit, ale spíše výjimečně.
Jde o to, co ta Vaše Rakušanka říkala. Pokud, že na takový problém narážíme, pak měla pravdu. Pokud doporučovala to "logické řešení", měla by jít dělat něco jiného, protože ono by znamenalo fixaci stavu, který pro ty chlapce z muslimských rodin představuje riziko z hlediska budoucího důstojného života v rakouské společnosti.
Podobně lze zabránit existenci "ghett" bez toho, abychom lidem přikazovali, kde mají bydlet. Zkuste podívat na historii vzniku těch nejproblematičtějších u nás -- a uvidíte, že by to bez aktivní pitomosti státu a samosprav dost dobře nešlo. Řešením je sociální bydlení, ne příkazy -- ty jsou sice jednodušší, ale nefungují.

Ano, integrace je těžká, ale bude o mnohem težší, když budeme věc od začátku popisovat jako neřešitelnou. Například frázemi typu: "neomezené množství imigrantů" -- to množství je velmi jasně a tvrdě omezené nejen hranicemi, finančními a zdravotními nároky cesty (ano, mezi imgranty docela nepřekvapvě převládají zdraví a silní), ale prostě tím, že většina lidí odchází odněkud, kde jsou doma, jen výjimečně (ani události konce 1. světové války nevyhnaly z Turecké republiky všechny Armény, z Československa v době, kdy už bylo jasné, že německá anexe je záležitost pár měsíců a už byly přiajty první protžidovské zákony, neodešlo pozoruhné množství Židů, v Rakousku v téže době nevyužili "dobrodiní" Eichmanovy emigrační mašinerie).

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Ošidné pojmy Středa, 19.Srpna 2015, 14:54:17

Pane Plevo, píšete:

»2. měli bychom se proto vzdát právě oněch ošidných pojmů "ilegální", "ekonomický imigrant" (minimálně s onou konotací "příživník", proto zdůrazňuji, že ani čistě ekonomické důvody imigrace nejsou něčím per se zavrženíhodným a nemorálním, z čehož neplyne, že máme na zjišťování důvodů imigrace zcela rezignovat)«


Tak snad tedy postupně:

1) slovo ilegální

Po roce 1989 jsme snili o tzv. právním státu. Bez ohledu na to, co si o naší současné legislativě myslíme, je konání, které je v ní v rozporu, ilegální.

Pokud se dohodneme, že máme imigranty rádi, můžeme změnit platnou legislativu a povolit jim vstup nebo i průchod třeba i bez platných dokladů. Do té doby bude – ať se nám to líbí, nebo ne – vstup cizích osob bez platných víz na naše území i l e g á l n í.

2) Ano, slovo příživník by se používat nemělo, je to nepěkné, asociální atd.

3) Pokud by technicky bylo možné, aby jeden stát přijal libovolný počet emigrantů z jiného státu, proč ne. Zde je nutné tedy ještě rozlišit detaily, uvedu namátkou:

a) Je území dost velké? Nestoupne při hustotě obyvatel např. nad 250 občanů na km2 příliš stres? Viz pokusy na zvířatech atd.
b) Bude pro všechny dost práce?
c) Nesníží vyšší počet imigrantů životní úroveň?
d) Prošli všichni imigranti patřičnou karanténou?

Ale i:

e) Pokud jde o vysoce kvalifikované imigranty, nebudou chybět doma?
f) Pokud je jejich země ve válce s nepřítelem, proč nebojují? Není morální povinností normálního muže bojovat se zbraní proti nepříteli?

A nyní se budeme lišit podle odpovědí na písmena v bodu 3:

Jedni budou propagovat svět multi-kulti, v němž je normální cestovat za prací, nebo i do jiné země a vše je podřízeno především práci a výši výdělku.

Druzí budou spíše konzervativní, budou více dbát na rodinné vazby a míchání ras a kultur, které probíhalo vždy, někdy pomaleji, někdy rychleji, nemají potřebu jakkoliv popohánět.

Chci říct, že zde není (naštěstí) shoda na tom, že bychom neměli rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a mezi ekonomickými uprchlíky. Protože těm prvním pomoci nepochybně musíme (i když ti muži opravdu nemusí bojovat doma?), těm druhým z hlediska etiky již nikoliv. Neexistuje povinnost pomáhat všem. Protože to prostě technicky není možné. Rozlišovat musíme.

I když rozumím, že kapitál volnost pohybu pracovních sil po celé Zeměkouli jen a pouze vítá. A o rodinu a přátelské vazby tento kapitál pečovat nepotřebuje…





Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Profantovi - oprávněnost strachu Středa, 19.Srpna 2015, 15:11:19

Nezáleží na tom, kdo si začal, ale zda reakce oněch levicových intelektuálů je z hlediska stanoveného cíle prospěšná, či naopak společně s protistranou situaci zhoršuje. A právě o tom jejich cíli toho mnoho nevím, je nutné si ho domýšlet, neboť oni sami ho definují pouze jako negaci názorů jiných. Z této nejasnosti jejich stanoviska může u ostatních lidí pramenit značná nedůvěra a pocit, že za jejich argumentací, odvolávající se na základní lidské hodnoty, se skrývají jiné, dosud raději takticky nevyslovované cíle. Totiž cíle, aby tyto základní lidské hodnoty mohli revidovat, a propříště aby je nově stanovovali oni sami.

Takovýmto konkrétním skrytým cílem může být i nerozlišování uprchlíků a imigrantů a z toho plynoucí zrušení azylového práva respektive jeho rozšíření na všechny imigranty. Opakuji pro jistotu znovu, spor není o definici uprchlíka, která by jistě měla zahrnovat i lidi ohrožené hladomorem (jak jsem si právě nyní, když už to mám rozepsané, přečetl ve Vašem dalším příspěvku, adresovaném Adamu Votrubovi), spor je o " absurditu rozlišování mezi ekonomickým imigrantem a uprchlíkem". Toto rozlišování ve Vašem posledním příspěvku nazýváte nesmyslným principem. Jsem tady rád, že jste konečně zaujal zřetelné a jednoznačné stanovisko, se kterým se dá polemizovat. Dále bych byl rád kdybyste zaujal takto jednoznačné stanovisko také k otázce zda počet příchozích imigrantů souvisí s možnou úspěšností jejich integrace. Zda tedy existuje nějaký maximální počet příchozích v určitém časovém úseku, při jehož překročení už integrace možná není. Pro jistotu upřesňuji, že se neptám na to zda má nyní Česká republika nějaké problémy s imigrací, ani na to zda jsme bez problémů schopni přijmout několik desítek tisíc imigrantů, neptám se na konkrétní číslo, ale na to, zda obecně existuje nějaká početní hranice, kterou není za daný časový úsek možné překročit. Neptám se na to, jak jsme od této hranice vzdáleni a neptám se ani na to, zda je to množství imigrantů limitované citovou vazbou k jejich domovu v původní zemi, finančními a zdravotními nároky cesty, či neprostupností státních hranic.
Konrad Lorenz napsal: "Máme dobrý důvod pro to, abychom pokládali vnitrodruhovou agresi v současné kulturně historické a technologické situaci lidstva za největší ze všech nebezpečí. ... Své vyhlídky spíše zlepšíme tím, že budeme sledovat řetěz jejích přirozených příčin (příčin vnitrodruhové agrese). Kdekoliv se stal člověk schopným záměrně řídit přirozený běh věcí určitým směrem, vděčil za tuto moc tomu, že pochopil řetěz příčin, které tento běh způsobují."
Záměrně řídit přirozený běh věcí - prosazovat tedy vlastní řešení - jen na základě hodnot, které si sama stanoví úzká skupina lidí, nemá s poznáváním a s pochopením tohoto řetězce příčin nic společného a podobá se spíše ideologickým řešením, se kterými má lidstvo špatné zkušenosti. Strach je tedy zcela namístě. Strach z fašizace i strach ze strategie a ideologických řešení levicových intelektuálů. Uprchlíků se bát nemusíme.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi Středa, 19.Srpna 2015, 16:25:28

Ano, souhlasím s Vámi, že o imigrantech jako celku bychom si neměli myslet nic špatného, neměli bychom je "nálepkovat" a označovat je dehonestujícími názvy. Zákazem slov, která ale slouží i k vyjádření jiných významů, změny v myšlení nedocílíme. Netýká se to slova "příživník", které jsem ihned ochoten vypustit z jazyka českého (ponechat ho jen dílech z doby reálného socialismu). Souhlasím i s tím, že i ekonomický imigrant má ke svému přesídlení velmi dobré důvody. Ne vždy však může přijímající stát tyto jeho důvody akceptovat. Ani to však samozřejmě není důvod k jeho dehonestaci a ke špatnému zacházení s ním. Chtít se mít lépe opravdu není nic odsouzeníhodného. Podle mě je však třeba tento problém oddělit, nebo se ho alespoň pokoušet oddělovat od humanitární pomoci ohroženým uprchlíkům (ohroženým třeba i extrémní chudobou nebo hladomorem). Na eventuální podpoře této ekonomické imigrace a na nastavení jejích podmínek se samozřejmě společnost po předchozí veřejné debatě může, v rámci demokratických pravidel, shodnout.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Profantovi Středa, 19.Srpna 2015, 16:51:42

Když zde připomínáte ta předválečná léta, část levicové inteligence byla tehdy okouzlena bolševickým režimem v Sovětském svazu. Fašismu se jistě báli zcela oprávněně. Chyba byla, že se nebáli také bolševismu a jeho "důrazu na základní lidské hodnoty".
A dnes nám někdo v úhledné krabici od uprchlictví chce prodat kompletní imigraci.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Čtvrtek, 20.Srpna 2015, 08:30:10

Ano, pojem se ekonomický imigrant se dá zneužít. Existují odůvodněné snahy pojem uprchlík rozšířit na více případů (např. enviromentální uprchlíci). Jestli jsem váš však dobře pochopil, tak vy jste proti rozlišování jako takovému.
Obětem hladomoru bychom měli pomoci bez ohledu na to, jestli jde o "politický" hladomor nebo o přírodní katastrofu (jen málokdy se nedá pomoci na místě). Ve vaší argumentaci nekompetentními vládami vidím jedno nebezpečí: Jestli tím náhodou nechceme přebírat odpovědnost za špatné vlády na celém světě. V takovém případě by snad bylo lepší zavést koloniální správu a přiznat se k tomu. (Jak praví sir Humphrey: "Odpovědnost bez reálné moci je výsadou eunuchů.") Ale doufám, že tyto konsekvence liberálního myšlení jsou pouze mou fantazií.

Paní, již jsem citoval, zmíněné "logické řešení" nenavrhovala, použil jsem ho jen jako ilustrativní příklad rozporů, do nichž se dostáváme. Stejně tak se dostáváme do rozporů, když řešíme tendenci lidí "shlukovat" se podle kultur - jsem si vědom instituce sociálního bydlení, jen jsem to formuloval vyostřeně - pokud ne násilí, tak aspoň úsilí je třeba. Přesto existují ghetta jako symptom toho, že integrace nefunguje. Stejně tak existuje muslimská mládež odchovaná rakouskými učitelkami, která odchází odchází do ISIS.

Nemyslím si, že spojení "neomezené množství imigrantů" je fráze. Chci upozornit, že naše limity jsou omezené. Kolik imigrantů ročně může ČR dlouhodobě zvládat? 15 000 za rok? 100 000? 2 miliony? Kolik imigrantů zvládne integrovat EU? Co je na téhle otázce tak špatného, že ji levice nedovolí položit?
Možná jste toho názoru, že jsme ještě daleko pod limitem nebo že množství imigrantů, kteří se mohou odhodlat k nám přijít, je menší než, kolik jich zde můžeme přijmout. Já jsem opačného názoru. Rád bych měl optimismus levicových aktivistů, ale nemám ho (na základě pohledu do historie a současnosti).

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nushart a Votruba Pátek, 21.Srpna 2015, 21:07:2

S p. Nushartem jsme se přiblížili už hodně.

K p. Votrubovi - o hodnoty jde podle mě na prvním místě. Jak chcete dělat politiku bez nich? Jenom jako mocenskou hru? To pěkně děkuju, toho je politika až přespříliš plná i tak, ale téměř vše pozitivní vzešlo vždy z "idealismu", který se snažil právě o prosazování hodnot (viz Masaryk, ktertý se musí v hrobě obracet, když slyší ty Zemanovy bláboly...)
Argumentačně se myslím dopouštíme stále stejných chyb: Skáčeme od základní (a nyní aktuální otázky), co teď s utečenci dělat, k problémům, které mají státy, kde dlouhodobě existují velké přistěhovalecké (muslimské) komunity a kde - ano - mnohdy jsou problémy s intregrací (ale mnohdy taky ne). Opakuji ale znovu: Pokud to myslíte tak (a opravdu by

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pokračování Pátek, 21.Srpna 2015, 21:19:25

Pokud to tedy myslíte tak, že se případným budoucím problémům s integrací máme vyhnout tím, že zkrátka nikoho nepřijmeme (takové to "razantní", typické jednoduché řešení a odpověď na složité otázky), pak musím odkázat na to, co jsem už shora psal, a ještě přidat, že takovéto "nulové řešení" je v podmínkách EU zhola nemožné i čistě prakticky. Bylo by navíc vrcholně sprosté a nesolidární vůči ostatním státům. Je zajímavé, že všichni, kdo vykreslují běžence v těch nejhorších barvách, je zároveň nepokrytě a zcela cynicky chtějí šoupnout tomu druhému - Maďarům, Řekům, Rakušanům, hlavně ne nám. Není zločinem hnát zločince do sousední země?

Anebo - jste pro přijetí běženců - kterých tedy a za jakých podmínek? Prozraďte nám vy svoje názory a stanoviska. Když se tak nepřívětivě vyjadřujete o "liberálních" konceptech, navrhněte nám nějaké jiné.
Ale buď jak buď, pokud jste pro přijetí aspoň někoho, pak se stejně oné mravenčí integrační práci nevyhneme.

Otazka pro kriticke mozky. Neděle, 23.Srpna 2015, 19:08:24

Vcera v TV ukazovali situaci na Makedonske hranici. Zatim se strili gumovymi projektily a granaty se slznym plynem. Je patrne otazkou casu, kdy dojde na ty ostre naboje. Podle dostupnych informaci se makedonsti policiste snazili prednostne umoznit pruchod rodinam s detmi a tehotnym zenam. Dav to neminil respektovat a prorazil nasilim zatarasy. Nedavno jsme videli zabery jak se mladi muzi cpali do vlaku, bez ohledu na zeny a deti.

Dospival jsem ve spolecnosti, kde univerzalni hodnotou byla prednostni zachrana zen a deti (jak na vychode, tak na zapade Evropy). Vzpomnel jsem si na rozhovor odposlechnuty v turecke cajovne po pozaru, kdy uhorelo nekolik tureckych rodin.

Turek A: Co bys delal, kdyby u vas v baraku takhle horelo ?
Turek B: Sebral bych kluky a utikal.
A: A co holky ?
B: Kdo by se v takove chvili staral o holky ?

No a ja ktery jsem odchovan na pribezich, kdy kapitani potapejicich se lodi strileli mlade muze vrhajici se do zachrannych clunu bez ohledu na zeny a deti se ptam. Jestlize bude nutno pouzit proti temto davum muzu, kteri nesdileji nase hodnoty (viz. rozhovor) v zajmu prednostni ochrany zen a deti ostre strelby, bude to zlocin, nebo ochrana evropskych hodnot?


Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi – Je politika zápasem o hodnoty, nebo prosazováním společných (skupinových) zájmů? Pondělí, 24.Srpna 2015, 12:52:45

Z diskuse vyplynula možná poněkud zastaralá, ale přesto velmi zajímavá otázka. Ve vzájemném ujasnění stanovisek k této otázce tkví problém. Alespoň přiznání existence tohoto problému by mohlo debatu o imigraci posunout dál od "rozhovoru hluchoněmých", mohlo by to pomoci "definovat znakovou řeč" pro větší možnost porozumění mezi zatím zcela se míjejícími, mimoběžnými názory.
Čím tedy politika reálně je a čím by podle Vás měla být? Co stojí výše, hodnota nebo zájem? Má takto položená otázka smysl? Kdy je hodnota i něčím zájmem a kdy už je natolik "předestilována", že se jedná pouze o čistou hodnotu bez znečišťujících příměsí jakýchkoliv zájmů? Je možné do definice politiky vtělit ideu o jejím směřování (čím by měla být), tedy vlastně jakési skupinové přání, jak by ta definice měla vypadat, a je pak možné se na té definici shodnout? Měli bychom usilovat o formulaci (definice politiky), odpovídající spíše našemu přání, nebo spíše popisu reality? Nepřibližuje se tím vlastně moderní levice svému ideovému protivníku Václavu Havlovi, když chápe politiku jako boj o lidské hodnoty? V čem tkví rozpor mezi ní a Havlem, v idejích (hodnotách), nebo v zájmech? Je vývoz demokracie prosazováním hodnot, nebo zájmů? Je snaha o zajištění bezpečnosti státu hodnotou, nebo zájmem? Je možné vybírat si spojence spíše podle jeho morálního kreditu, nebo podle průniku společných zájmů? Jak toto hodnotové, či naopak zájmové spojenectví budou ovlivňovat možné výsledky budoucích voleb, kdy může v jednotlivých státech dojít ke změně?

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kuchejdovi Pondělí, 24.Srpna 2015, 14:21:3

Vidíte, já byl zase odchován v představě, že kritické mozky si netvoří úsudek na základě agentury. "Jedna paní povídala..."
A přesto netrvám na tom, že byste -- ač to děláte a šíříte jako zaručená fakta absurdity (tu o Turcích, onde o Halících) --představoval ohrožení Evropy. Dokonce Vás podezírám z toho, že jste docela slušný a přemýšlivý člověk.

Martinu Profantovi. Pondělí, 24.Srpna 2015, 16:19:35

Media klidne siri absurdity o slusnych obcanech, kteri pry vykrikovali heslo "cikani do plynu". A zda se, ze takova absurdni lez nikomu nevadi. Bohuzel, to ze neco vam zni absurdne neznamena, ze to neni pravda. O zvlastnim pristupu muslimu k devcatum svedci statistiky vrazd ze cti.

Protoze vim , ze vas klikani mysi a vubec zjistovani informaci unavuje : https://www.bka.de/nn_196810/sid_6CA45D4AEEF3B534A3BAB0A853079436/SharedDocs/Downloads/DE/Publikationen/Publikationsreihen/01PolizeiUndForschung/1_

O Halicich jsem uz odkaz dal. Chce to opet jen prekonat lenost.

Text opravdu do pranice. Pondělí, 24.Srpna 2015, 18:07:59

Pokud je nize uvedeny odkaz pravdivy, pak jsou ti kdo podporuji neomezene prijeti uprchliku bud uzitecni idioti, nebo zaprodanci USA a posledni moznost je, ze jsou proste neinformovani blbci.

http://news.e-republika.cz/article3257-Thomas-P-M-Barnett-a-jeho-americky-Mein-Kampf

Zvlastni je, ze vyroky onoho pana jsou jakoby vystrizeny z "Protokolu sionskych mudrcu".


p.s I signatar petice vedcu prof. Sokol, uznava jako normalni, ze dve tretiny imigrantu jsou vraceni zpet. Zvlaste pokud se prokaze ze lzou.

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kuchejdovi Pondělí, 24.Srpna 2015, 21:24:26

Vím, že je to nuda, opakovaná pořád dokola. Ale azylové řízení je k tomu, aby se rozhodovalo o tom, zda běženci bude či nebude poskytnuto nějaké oprávnění k pobytu. Rozhodování v sobě zahrnuje velmi reálnou možnost odmítnutí, mohou to být ty dvě třetiny, může to být víc a může to být méně.
Tohle, pevně věřím, ví nejen Jan Sokol, ale každý, kdo podepsal tu petici. Alespoň u té zhruba padesátky těch, které mezi signatáři znám, jsem si jist. Pokud vás ta informace překvapila, je to smutné, ale zase lépe chápu, proč tak vyvádíte.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.