Přední evropské listy vyzvaly ke změně uprchlických politik

Gaby Khazalová

Výzvu iniciovanou norským Morgenbladetem adresovalo vůdčím evropským politikům společně třináct listů, mimojiné Die Zeit, La Repubblica či Gazeta Wyborcza. Noviny apelují na celkem šest změn ve způsobu, jímž se přistupuje ke stávající krizi.

„Evropa čelí nejhorší uprchlické krizi od druhé světové války. Sýrie je pět roků ve válce a lidé na útěku hledají čím dál častěji pomoc právě na našem kontinentu (...) Evropa by měla ukázat, že je sjednoceným kontinentem postaveným na principech solidarity, rovnosti a svobody (...) Zatím však dělá příliš málo a příliš pozdě.“

Takto začíná otevřený dopis, jenž uvádí výzvu ke změně příspupu k uprchlíkům a odpovídajících politik, se kterou se obracejí na představitele zemí EU aktuálně přední evropské noviny — mimojiné německý Zeit, britský Independent, francouzský Libération nebo španělský Paìs.

Šéfredaktoři listů poukazují na důležité jednání ministrů vnitra zemí EU, které je plánováno na 14. září. Právě z něj by měl vzejít plán dalších opatření, jimiž se pokusí státy EU současnou situaci zlepšit.

Signatáři vyzývají v této souvislosti politiky k „rozhodným opatřením“ a „změně přístupu“, a to v celkem šesti bodech:

  1. mechanismu, jakým lze dnes žádat v Evropě o azyl — podle signatářů je třeba hledat model, který by nenutil žadatele riskovat život sebe či svojí rodiny,
  2. způsobu, jakým dnes pomáhá většina unijních zemí těm státům EU, do nichž přicházejí uprchlíci jako do prvních,
  3. způsobu, jakým se zachází s azylanty v EU po právní stránce — zde žádají signatáři pozastavení účinnosti Dublinské dohody, podle níž musí uprchlík požádat o azyl právě v první zemí EU, do níž přijde, a pokud ji opustí, je do ní orgány sousedních zemí vrácen,
  4. způsobu, jakým se dnes rozdělují, respektive mají rozdělovat utečenci mezi země EU — podle signatářů by měl být rozdělovací mechanismus mnohem ambicióznější,
  5. rozsahu, v jakém poskytují země EU finanční a humanitární pomoc zemím Blízkého východu zasaženým syrským konfliktem,
  6. diplomatickém kurzu, jež má být podle signatářů výzvy více orientován na tlak na klíčové aktéry dění v Sýrii a přilehlém regionu, tedy na Írán, Rusko, Saúdskou Arábii, Turecko nebo Spojené státy, aby učinili maximum k přivedení stran syrského konfliktu k mírovým jednáním.

Další informace:

Morgenbladet An Appeal to our Leaders