Odborníci pracující s migranty v České republice v pátek představili nově vzniklý dokument Migrační manifest, který analyzuje hlavní problémy české migrační, azylové a integrační politiky a rovněž navrhuje jejich řešení. Manifest akcentuje sociální spravedlnost, lidská práva, podporu uznání kulturní rozmanitosti, redukci bezpečnostního pohledu a prezentování pouze ekonomického přínosu migrace.

„Občanské organizace chtějí tímto dokumentem přispět k vytvoření vyvážené, kultivované a sociálně spravedlivé migrační politiky a současně také ovlivnit úroveň veřejné diskuse o migraci,“ vysvětlila zástupkyně Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v České republice Eva Dohnalová. Migrační manifest vychází z dlouholetých zkušeností občanských organizací, které působí v oblasti migrace a integrace, a reaguje na jejich potřebu mít ideový dokument, jež deklaruje jejich principy a hodnoty.

„Migrační manifest se zaměřuje na sedm průřezových témat, která společně pokrývají celé spektrum české migrační, azylové a integrační politiky, jedná se o témata volný pohyb, solidarita s uprchlíky a spravedlivá azylová politika, integrace a integrační politika, sociální práva migrantů, vzdělávání, postavení migrantů na trhu práce a jejich politická participace,“ dodala jedna z editorek dokumentu Tereza Freidingerová.

Milion uprchlíků není v globálním kontextu zásadní číslo 

Ústředním a úvodním tématem dokumentu je právo na svobodu pohybu. Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva zdůraznil, že by se měla snížit míra kontroly, represe a násilí, se kterou státy s migranty jednají. Martin Rozumek z Organizace na pomoc uprchlíkům dodal, že možný příchod jednoho milionu uprchlíků do Evropské unie v letošním roce oproti obvyklým 400 až 500 tisícům lidí není žádná tragédie.

„V globálním kontextu se nejedná vůbec o zásadní číslo. V samotném Turecku žijí dva miliony syrských uprchlíků, v Libanonu, který má čtyři miliony obyvatel, žije 1,2 milionu syrských uprchlíků, takže Evropa není zdaleka hlavním cílem uprchlíků a zdaleka to není tak, že by všichni směřovali k nám, drtivá většina jich zůstává v okolních zemích, kde probíhají konflikty,“ připomněl Martin Rozumek.

Současná situace podle něho vyžaduje celoevropské řešení. Je nutné revidovat Dublinský systém, aby se uprchlíci nehromadili v prvních zemích Evropské unie, do kterých vstoupí. Martin Rozumek zdůraznil, že součástí snahy jak zmírnit tlak na tyto země jsou i kvóty. Ty podle něho budou fungovat i v případě České republiky, například v Řecku je mnoho lidí, kteří se nemohou vrátit zpět do původní země, ani se dostat dále, zdaleka ne všichni také mají své příbuzné v Německu nebo Dánsku.

„Český postoj je, že budeme přihlížet tomu, že do Řecka letos už po moři přijelo 300 tisíc uprchlíků a Maďarsko má více než 180 tisíc azylových žádostí a my tady budeme mít svých osm set žádostí a tvrdit Řekům a Maďarům, jak si mají spravit azylový systém a jak mají dobře chránit svoji hranici, která jen v případě Řecka znamená tři tisíce ostrovů,“ kritizoval přístup České republiky Martin Rozumek.

Manifest se také věnuje integrační politice. „Jsme přesvědčeni, že má-li být cílem integrace spokojené soužití všech bez ohledu na státní příslušnost, je nebytné na ni nahlížet jako na proces vzájemného poznávání se a respektování se navzájem,“ uvedl Vladislav Günter z Centra pro integraci cizinců. Důležitým prvkem integrace je i přiznání politických práv migrantům, především na místní úrovni.

Velkým problémem jsou také sociální práva migrantů, která rovněž slouží jako prostředek k úspěšné integraci. Lidé s dlouhodobým pobytem u nás ale nejsou součástí veřejného pojištění, mají komerční pojištění, které však často nepokrývá základní zdravotnické úkony.