Jako Evropan mám být na co hrdý. Na Němce
František KostlánNěmecko v uprchlické krizi ukazuje, v čem všem nás kulturně předčí. Poučení můžeme najít ve vystoupeních německých čelních politiků, ale i osobností kultury a médií.
„Vaše nenávist je naše motivace. Naši zemi nenecháme na holičkách. Nedáme vám ji. Vy patříte do minulosti, naše demokracie bude žít,“ vzkázal německý prezident Jochaim Gauck neonacistům a dalším násilníkům během svého prvního projevu v březnu 2012. Pan Gauck evidentně věděl, co říká.
Zatímco českým povětřím míří na adresu německých politiků nacionalistická hesla a výčitky za různá, nepříliš důležitá verbální pochybení, německým veřejným prostorem zní zanícená obrana demokracie a jejích hodnot. Zatímco u nás většina vrcholných politiků hraje na xenofobní a populistickou notu, ti němečtí si zachovávají svou důstojnost a pohled na svět.
Zatímco někteří čeští umělci burcují do boje proti uprchlíkům, někteří němečtí umělci burcují rozum k návratu. Zatímco většina českých redakcí pěstuje oportunismus ve velkém, někteří němečtí novináři a moderátoři si neberou servítky a nazývá protiuprchlické násilníky a nenávistníky pravými jmény: idioti, štváči, extremističtí bezmozci, kreténi, nechutné a zdegenerované karikatury lidí, zbabělí zločinci, sráči, stvůry bez špetky citu…
Srovnáním některých německých politiků s těmi českými ve věci uprchlické jsem se již v Deníku Referendum zabýval. Dnes tak činit nebudu, nechci kazit umělecký dojem z projevů a komentářů, které nám zde, v naší čecháčkovské karikatuře demokracie, znějí jako z jiného, normálního světa. Soudím ostatně, že Zemanovo, Klausovo, Chovancovo, Okamurovo, Konvičkovo xenofobní třeštění zná každý, kdo se o veřejné dění zajímá.
Nenávist je odpudivá
V Německu zřejmě neexistují odpůrci uprchlíků, řekne si možná méně informovaný, náhodný pozorovatel německé politické scény, když naslouchá projevům tamních vrcholných politiků. Tak to jistojistě není, politici zde ale, na rozdíl od těch našich, nemají potřebu měnit své hodnotové žebříčky podle toho, jak silně a odkud fouká vítr. Uvádím dva příklady politiků CDU, ale stejně se chovají i němečtí sociální demokraté.
Německá kancléřka Angela Merkelová k dění kolem uprchlíků: „Jsme svědky agresivního a xenofobního chování, které nemůže být v žádné míře akceptováno. Je odpudivé vidět pravicové extremisty a neonacisty, kteří šíří nenávist. A je ostudné vidět Němce, dokonce i rodiny s dětmi, jak vedle těchto extremistů pochodují a skandují jejich hesla.“
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére: „Útoky na ubytovny pro běžence neukazují náladu celé německé společnosti, většina obyvatel je vůči uprchlíkům vstřícná a chce jim pomáhat. Jsme pobouřeni útoky na žadatele o azyl. Obyvatelstvo není zvyklé na tak vysoký počet uprchlíků, ale přesto je tu připravenost tyto lidi přijmout, panuje tolerance a trpělivost. A vůbec se nezvyšuje kriminalita. Budeme se muset připravit na to, že počet uprchlíků bude vysoký delší dobu. Jsme ale schopni finančně i organizačně tuto výzvu zvládnout a také se nám to podaří.“
Němečtí politici se nebojí
Další pro nás neobvyklá záležitost. Němečtí politici jsou ochotni diskutovat a nebojí se přitom jasně vyslovit svůj názor, mají svou vizi, jak ukazuje i jasná řeč pana de Maiziére. Takto při veřejné besedě odpověděla Angela Merkelová na otázku jak se bránit islamizaci:
„Islamismus a islamistický teror jsou jevy, které jsou v Sýrii, Iráku, Lýbii, ale bohužel je tam také řada bojovníků ze zemí Evropské unie. A my proto nemůžeme říct, že je to jev, s nímž nemáme nic společného. Bojují tam často lidé, kteří zde vyrůstají, takže na tom máme také svůj podíl.
Za druhé: strach nebyl nikdy dobrým rádcem. To platí v osobním i společenském životě. Kultury a společnosti, které jsou ovlivněny strachem, svou budoucnost jistě nezvládnou.
A za třetí: vedeme debatu o tom, že v Německu máme mnoho muslimů, i o tom, jestli islám patří k Německu. Máme tu 4 miliony muslimů, tak si nemyslím, že se musíme přít o to, jestli muslimové k Německu patří a islám už ne, nebo jestli i islám k Německu patří.
Také moc děkuji.
Jiří Vyleťal
Což je docela výbušné samo o sobě. Netřeba nijak moc připomínat, že právě takto se podařilo v německém veřejném mínění vypěstovat nevraživost vůči "rozežraným" Řekům - jimž se sype z peněz, které se utrhly vlastním dětem, za něž se nepostavilo hřiště tady u nás ve čtvrti, nezrenovoval pečovatelský domov v... atd. atp.
Možná jste zaregistrovali, jak prudce posílili Svobodní v hornorakouských volbách. Zcela ovládnuvše předvolební debatu tematizováním uprchlické krize, kdy se velmi úspěšně hrálo na kartu slabých hospodářských výsledků (víceméně evropská konstanta), v jejich důsledku znejistěné a horšící se postavení poměrně širokého segmentu lidí - jejichž nejisté postavení uprchlíci a péče o nich ještě dál zhorší. Fungovalo to. V nadcházejících volbách ve Vídni je pouze jedna nejistota - jak moc zmodrá i Vídeň.
Možná by mluvili trochu jinak, kdyby toto omezení neměli - tak jako ho nemá Chovanec.
Na druhou stranu si neidealizujme Němce. Tento národ dosud dá dost na své vedení, ale pochybnosti jsou značné a živé. Všude je bližší košile než kabát a podezření, že pro nás mají bankovky větší hodnotu než pro různé "rychlokvašky", se zakládá na realitě.
Je pravda, že spousta lidí čeká na zavelení k tvrdosti a vůči Řecku se tento efekt projevil.
Lidé se dnes chovají jako unavený běžec, jenž si nevšímá čela závodu, ale znepokojeně se ohlíží.
Ten jediný kdo z toho může politicky profitovat jsou strany populisticko-nacionální, jak ukázal dramatický vzrůst hlasů pro rakouskou FPÖ v nedávných volbách. Čili, ty tradiční politické strany mohou svou podporou uprchlíků nakonec pouze ztratit.
Evropan hrdý na Němce může být tak maximálně buď prostoduchý, nebo jimi financovaný. Na jaké Němce? Na ty, kteří oškubali Řeky? Na ty, kteří na povel neoliberálů vyhlásili přijetí uprchlíků, kteří měli nastoupit jako levné pracovní síla, aby pak, až by se nehodili do krámu, byli hozeni na krk státu,aby se o ně dál staral a byli stejným zdrojem problémů zbytku veřejnosti, jako dnes jsou už nepotřební Turci, kteří tam byli nataháni v 70 letech? A na ty samé Němce, kteří hloupými prohlášeními o vstřícnosti vůči migrantům rozpoutali cestovní horečku do Evropy, jejíž důsledky chtějí teď přehodit na ty, kteří za nic nemohou, ale kvůli ekonomiké závislosti na Německu musí držet hubu a jejich průšvihy řešit? Žijete na jiné planetě, že nejste tyto věci vnímat a stačí vám vznešené kecy? Květy vám stačí? Po ovoci je nepoznáváte?
Všichni tito skvělí lidé mimovolně naplňují onu „Gauckovu povinnost“ nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem.
Migrantská vlna bohužel jen tak neskončí a posuzování politiků jednotlivých zemí bych minimálně o několik měsíců odložil, teprve pak se začnou projevovat první důsledky jednotlivých strategií, a bude to smysluplnější a zřejmě i spravedlivější. Pak všichni ti skvělí lidé budou mít možnost naplňovat onu „Gauckovu povinnost“ nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem, nejen mimovolně, ale i vědomě. Zejména až zjistí, že mezi migranty je stejné složení hodných a méně hodných jako v celé naší populaci, a bude to nutné řešit.
A hlavně jde ale o to, aby „Gauckovu povinnost“ nehájili pouze dobrovolníci hasící problémy, které mimovolně způsobili ti, kteří by měli vědět, co činí. Nebo taky někteří možná ne mimovolně. V obecné rovině s Gauckem souhlasím, ale ten maximalistický dodatek "nikdy a nikde", jak s tím se v mnoha případech poprat?
Dnes se ozval hlas z rakouské rozpočtové rady, že s ohledem na výhled mimořádných a a nečekaně vysokých výdajů na péči o stávající a očekávané uprchlíky, tyto výdaje rada doporučuje nezapočítávat do strukturálního deficitu. V souvislosti s dodržováním fiskálního kompaktu. Takže se třeba dokonce blýská na lepší časy - ovšem Rakousko zdaleka není Německo.
„Když teď veřejně prohlásím, že si myslím, že Německo má přijmout i ekonomické uprchlíky, co myslíte, že by následovalo? Je to jen názor, který přeci smíte vyslovit. Bylo by tedy hezké, kdybychom o něm mohli diskutovat. Ale to se nestane."
Když teď prohlásím, že si myslím, že pro co nejúčinnější pomoc uprchlíkům i těm, co zůstali v původních zemích nebo uprchli jen nedaleko, je naprosto zásadním předpokladem snaha o rozlišení mezi uprchlíky a ostatní imigrací, co myslíte, že by zde v diskusi následovalo? Je to jen názor, který přeci smíte vyslovit. Bylo by tedy hezké, kdybychom o něm mohli diskutovat. Ale to se nestane.
Další dogma jsou migranti. Pod praporem pseudohumanismu je zaveleno k přijímání migrantů. Bez ohledu na to, zda ti lidé skutečně potřebují pomoc, nebo se o sebe mohou postarat sami, bez ohledu na to, jaké bezpečností riziko jejich přijetím nastane, bez ohledu na to, jaké jejich přijetí bude mít sociální dopady, je odmítána věcná debata a oponenti jsou označeni, stejně jako v případě debaty o řešení otázky sociálně slabých, za nácky. A opět se, zase jistě náhodou, prosazuje "pravda" shodná se zajmy "neziskovek" /tučná kořist v řádu stovek milionů, vyčleněných na programy spjaté se začleňováním migrantů./. Dogma je dogma. Nositelé dogmat se ovšem musí v moderní společnosti zesměšnit daleko rychleji, než to bývalo ve středověku, takže pisatel, který je před týdnem pyšný na Němce, je velmi rychle konfrontován se skutečností, že vlivný Němec Soder chystá stavbu žiletkového plotu - hraničního zátarasu PROTI běžencům. Ale tohle se jistě velkoryse přejde mlčením, neboť o dogmatech se nediskutuje. Takže je to marný, je to marný, je to marný.
Jenže: to všechno může působit právě až jenom ve střednědobém či dlouhodobém časovém horizontu. A ti uprchlíci před válkou a zabíjením jsou tady právě teď, v tuhle chvíli. A stejně tak právě v tuhle chvíli je na obyvatelstvu Evropy, aby se rozhodlo: projevíme vůči těmto uprchlíkům stejnou solidaritu, jakou jsme prokázali svého času statisícům uprchlíků z Maďarska v roce 1956 anebo statisícům Čechoslováků po roce 1968, kdy jsme jim poskytli azyl a právo pobytu v našich zemích - anebo je odeženeme od našich dveří s tím, že oni přece mají "jinou kulturu" a "jiné náboženství". (Mimochodem, i ve vyhraněně klerikálním Bavorsku bez reptání přijímali - ateistické Čechy!)
A ostatně, pane Nusharte, jestli máte po ruce nějaký účinný recept, jak za pomoci Evropy během několika týdnů vyřešit problém válkou roztrhané Sýrie - evropští politici Vám budou bezpochyby velice vděčni za natolik spásnou radu.
"Pro co nejúčinnější pomoc uprchlíkům i těm, co zůstali v původních zemích nebo uprchli jen nedaleko, je naprosto zásadním předpokladem snaha o rozlišení mezi uprchlíky a ostatní imigrací."
Němci jsou dáváni za vzor, autor tohoto článku je na ně hrdý pro jejich postoj k uprchlíkům. Když však stejný názor (tedy že je nutné rozlišovat uprchlíky od ostatních imigrantů) napíši zde v diskusích na DR, jsem za něj kupodivu napadán, dokonce někdy stejnými lidmi, kteří vyjadřují obdiv k německému postoji. Je to nemalá obtíž při snaze o pochopení tohoto názorového uskupení, a nedá mi to, abych nehledal nějaká vysvětlení takového jevu, ale záhy jsem pro toto hledání ("psychologizování") opět kritizován. Domnívám se, že diskusi by prospělo, kdybychom si dokázali připustit, že člověk není zdaleka tak racionální tvor za jakého jej většinou automaticky pokládáme.