Co se opravdu zeptat uprchlíků? Ano, vše co popisujete, se jim může stát, ale s výjimkou chování kasárenských složek státu nikoli jako běžná věc -- ony se ty kasárenské složky také už začaly chovat o něco rozumněji.
Možná se pohybuji po divných městech, ale v Praze, Plzni a Brně potkávám tu a tam ženy v hidžábu i burce, aniž by někdo volal policii, přečetl jsem si o jednom případu agrese ve veřejném dopravním prostředku, pokud si vybavuji, opilého útočníka zpacifikovali ostatní, předpokládám převážně čeští cestující. Hysterie a xenofóbie tu vládnou dost ohavné na to, aby je bylo ještě třeba dramatizovat.

Nemyslím, že pan Šimeček něco dramatizuje. Popisuje situaci vtipně, sarkasticky a zcela pravdivě. Na jednotlivostech zde nezáleží, celkový obraz je důležitý.

V neděli jsme měli u nás v Ořechu na faře besedu s jedním mladým mužem (z Čech), který strávil řasu měsíců v oblasti uprchlických táborů v Maroku (ilegálních táborů, protože legální tábory v Maroku neexistují). Tato oblast je poblíž jistého španělského města (název jsem zapomněl), které má status španělské enklávy a tudíž patří do EU. Tam se uprchlíci snaží skrze žiletkové hradby dostat.

Při té debatě jsem si musel prožít hrozné zklamání. Z nás Čechů, kteří jsme v takové míře xenofobní a sobečtí, a také z nás katolíků, kteří na tom asi nejsme o poznání lépe.

Jakkoliv se mi nechce do nějakého hodnocení národa, z něhož pocházím, nemohu sám před sebou zatajit dvě ohromná zklamání, která jsem v něm zažil. To první bylo po srpnu 1968, když ohromná většina těch, kteří do srpna horovali pro Dubčeka a jeho Pražské jaro, zradili své názory a od roku 1969 neviděli na sovětské invazi už nic špatného. Když jsem tenkrát i později mluvil s kýmkoliv, ať už s dobrými přáteli nebo jenom s lidmi z práce, byl jsem jediným, kdo potlačení obrodného procesu z jara 1968 odsuzoval. Bylo mi v těchto situacích opravdu hodně těžko.

A teď je mi těžko podruhé. Když vidím ten mor nepochopení, obrácenosti do sebe samotných, nenávisti k jiným, malosti, cynismu a v neposlední řadě pýchy, který ovládl tolik lidí. Něco hodně špatného je mezi námi. Dvakrát jsem si myslel, že jsme lepší, mnohem lepší, ale nejsme. Bohužel, bohužel.

Váš Jiří Vyleťal

Co se děje třeba v Bělé není nic, na co bychom mohli být hrdí, to je fakt.

Ale lidi se bojí.
Bojí se, že muslimové svou válku přinášejí sem.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/381955-mezi-uprchliky-v-nemecku-vladnou-zlocinecke-gangy.html

když jsou pak konfrontováni s realitou, jak třeba dokládá odkaz v příspěvku pana Morbicera? Jak vypadají se svou bagatelizací nejprve počtu migrantů, poté vyzdvihováním jejich neexistujícího vzdělání, poté bagatelizací bezpečnostního rizika, jejich přijetím přirozeně existujícího, bagatelizací nákladů, které postihnou sociálně slabé a dalšími a dalšími dětsky naivními tvrzeními? Jako lidi, které je dobré nechat blouznit, ale hlavně je držet daleko od možnosti nechat je dělat něco důležitého, dát jim pravomoc. Navíc si lžou do kapsy. Pokud ne, tak musí lhát všichni ostatní. Musí lhát třeba autoři seriálu Konec velkých prázdnin, musí lhát všechna média o vypalování ubytoven v Německu, musí lhát média o výsledcích voleb v Rakousku, prostě musí lhát všichni, aby jejich teze o Češích byly pravdivé.
Koho chtějí donutit změnit špatné chování, koho o něm chtějí přesvědčit, když se s realitou potkávají jen náhodou? Kdo je pak má brát vážně?

že jsem tak smělý - jak se bude řešit situace, kdy by žena hidžáb/burku odhodila v dál, ale sundat ji, bude mít v rodině peklo?

Zdá se to jen mně, nebo je článek skutečně psán s předpřijatým předpokladem, že o zahalování ženy koneckonců rozhoduje (její) muž?

autor ale bude jistě překvapen, chybička se vloudila. Freud by řekl: chybný výkon. Prozrazuje na sebe, co by si vědomě nepřiznal.

všechny doklady xenofobie Čechů mají jednoho jmenovatele. Za nelidské azylové předpisy mohou zákony potažmo vláda a zákonodárci, u nich hledejte i důvod proč už nemáme zákon o bydlení, který by respektovat právo každého na bydlení, podobně špatná politika zaměstnanosti má za důsledek nezaměstnanost a špatná politika podpory obchodních řetězců má za následek nevalnou kvalitu potravin. Přehnaný důraz na svobodu vnějších projevů víry, které zákon nadřazuje nad ve společnosti zavedené zvyky a mravnost, má za následek znevážování některých náboženských symbolů jinověrci.
Takže většina toho, co běžným občanům autor vytýká, je rozčilená anebo švejkovská reakce na takto špatně nastavená pravidla či zákony.

"Registrujeme řadu znásilnění, sexuálních útoků a vynucené prostituce" uvedli sociální pracovníci v dopise. "mnohé ženy spí oblečené a v noci se neodváží jít ani na záchod. Dokonce za bílého dne není procházka táborem bezpečná." stojí v písemném varování. Jeho autoři a autorky připomínají, že VĚTŠINA mužů v táboře považuje ženy za podřízené či rovnou méněcenné bytosti a mají pocit, že na dívky bez mužského doprovodu mají automaticky nárok.
Místní obyvatele zprávy o znásilnění zděsily, protože po městě s vyhlášenými botanickými zahradami se pohybují ve velkých skupinách muži z Afriky, či Blízkého východu. Podle Daily Mailu sice část poplašných zrpáv připadá na xenofobní paniku, celkově všek není pochyb, že NĚMECKO ČEKÁ OBROVSKÁ KONFRONTACE RADIKÁLNĚ ODLIŠNÝCH KULTUR /srovnat prosím s tvrzením našich aktivistů/. Například v táboře v Bayern-kaserne na okraji Mníchova pro dva tisíce migrantů tvoří 80 procent svobodní muslimové. Podle místní televize je tábor "obrovským nevěstincem", kde se cena za sex s mladou imigrantkou pohybuje okolo 10 eur. Ostrahu tábora přitom německá policie dopadla při pašování drog, pistolí a nožů.
To asi budou ti 24letí "vysokoškolští profesoři", či "zubaři" a "právníci", jak o sobě tvrdí a jak jim to bezelstní aktivisté žerou.
Já mám představu, jak naši zemi /i EU/vnímá většinový migrant. Jako místo, kde slabí a změkčilí Evropané mají slabou vymahatelnost trestního práva /což jim zaručuje téměř beztrestnost/ a kde se dá pomocí lehkých lží /když muslim obelže jinověrce, či přímo ateistu, není to hřích, spíše naopak/ získat bez práce slušný příjem. Proč doma bojovat, či pracovat, když v Evropě se budu mít bez obého jistě líp? Rozhodně to není místo, kde by musel svoji identitu měnit, kde by vůbec něco musel. Tak nás, bohužel, vnímají.

Ni o tom, že VĚTŠINA mužův táboře považeju ženyza podřízené tam není.

Celý dopis je koncipován na podporu uprchlíků a zejména poukazuje na hroznou situaci Žen a dětí. A žádá nápravu. Poukazuje se tam na to, že společné ubytování bez rozdílu pohlaví nahrává TĚM MUŽŮM (denjenigen Männern), kteří si myslí, že samotná žena je tu pro ně. Tedy něco zcela odlišného, než říká Ševčík ve svém antiislamistickém příspěvku.

Dopis je krásnou ukázkou profesionální a pragmatické reakce na nepřijatelné podmínky spojené s žádostí a návrhy na nejvyšší místa na její řešení.

" že společné ubytování bez rozdílu pohlaví nahrává TĚM MUŽŮM (denjenigen Männern), kteří si myslí, že samotná žena je tu pro ně. "
Jim uvedeny priklad jen dokazuje, ze jsme konfrontovani s kulturou, jez je evropanum 21. stoleti cizi. A to ze "ubozi uprchlici" kteri jsou vdecni za usmev a dobre slovo uz v taborech resi sve spory zbranenmi, by ony "profesionalni slunickare" melo aspon trochu varovat.

Vážená paní Švandová,
já si myslím, že zákony na vině nejsou. Jednak ze zákonů si u nás skoro nikdo nedělá těžkou hlavu, a jednak xenofobové o zákonech jako důvodu jejich xenofobie ani v náznacích nemluví.

Důvod české xenofobie je – domnívám se – úplně jinde. Je jím český nacionalismus, který si tu pěstujeme od poloviny 19. století.

S přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal

Obavy, které má pan Ševčík, jsou zcela legitimní. Rozdělujme ale dvě věci. Jedna z nich je platná evropská legislativa (případně obyčejná morálka) velící pomoci lidem v nouzi.

Druhou věcí je spravedlivé potrestání lidí, kteří páchají zločin. Kulturní odlišnosti ani nervozita po vyčerpávající cestě samozřejmě nemohou být omluvou a snad ani polehčující okolností.

Autentická levice by se měla postavit proti všem formám útlaku, tedy i proti genderové nerovnosti (složitější věc je genderová nerovnost v arabských zemích, za kterou bojují i mnohé místní ultrakonzervativní ženy). Autentická levice také často zapomíná na oddělení politiky od náboženství (tzn. křesťanství ani islám nesmí omezovat svobodu druhých).

Žel vidím spíše nekritické přijímání hoaxů (a to z obou stran), bez diskuse nad reálným řešením a především řešením problému.

velmi si Vás vážím za Vaše ohleduplné způsoby, ale souhlasit s Vámi bohužel v tom zásadním nemohu.

Na tom, že si lidé neuvědomují příčiny svého chování, není nic divného a v tomto bodě s Vámi souhlasím, jenže ne se závěrem, který z toho vyvozujete. Totiž i když si příčinu lidé nepřipouští, neznamená to, že tu taková příčina není.

Vezměme například nezaměstnanost. Většinový názor na lidi nezaměstnané dnes je, že se dost nesnaží najít práci. A přece je tu příčina systémová, kterou přitom neberou v úvahu. Když je pracovních míst o půl milionu méně než je 5 milionů práceschopných lidí, tak zkrátka musí být zhruba každý desátý bez práce a statistiky to potvrzují. Nebo snad i Vy si myslíte, že ti nezaměstnaní si za to mohou sami, že jsou nezaměstnaní? Nenesou snad za tento značný převis práceschopných pro které nejsou pracovní místa, odpovědnost spíše pravidla a zákony, které nastavují politici? Namítnete, vždyť tu máme kapitalizmus a nezaměstnanost je jeho průvodním jevem. - Ne všude a ne vždy tak vysoká. A koneckonců i to, že tu máme kapitalizmus, je výsledkem politiky a určitého způsobu vládnutí, tj. přijímání zákonů a pravidel.

Běžný člověk vnímá hrozbu nezaměstnanosti jako výzvu, aby se s tím v osobním životě nějak vyrovnal, vždyť možnost ovlivnit to prakticky nevidí, a tak dál nepátrá, kdo pravidla nastavil, že tu ta vysoká nezaměstnanost je. Pravidla a zákony prostě tvoří mantinely světa běžného občana, který "nejde do politiky" a starost o ty mantinely nechá na politicích a věnuje se své "hře". A když ty mantineli nevyhovují tak se rozčiluje nebo švejkuje, snaží se je zevnitř nějak obejít a vnitřně se se situací vyrovnat. Jen málo lidí přemýšlí ještě navíc o tom, jestli jsou pravidla "hry" správně nastavena, je to příliš složité a odtažité od každodennosti běžných životů.

Takže přestože si lidé často neuvědomují systémové příčiny svého chování tváří tvář vlně uprchlíků, ty příčiny tu jsou přítomny v podobě pravidel a zákonů, které byly nastaveny politiky.

Vážená a milá paní Švandová,
já s Vámi velmi souhlasím, ale to, že naše společnost je jako celek v dosti bídném stavu, není dáno zákony. Je to dáno tím, co bych nazval stav duše, nebo způsob myšlení, nejpřesněji možná hodnotový řád rozhodující části naší společnosti.

Podívejte se, kdysi tady bylo něco jako Střední Evropa. Jistě to nebylo území bez problémů, ale mělo jistého společného ducha. Ten společný duch nebyl o nic horší, možná spíše lepší, než duch např. frankofonních zemí, než duch anglosaský. Středoevropský duch měl silnou tradici, vysokou vzdělanostní úroveň, výborné úřednictvo, vyspělou státní správu a také slušnou míru sociální citlivosti. Střední Evropa měla v sobě určitou umírněnost a neměla za sebou hříchy kolonialismu.

My jsme tento prostor kdysi opustili. Chtěli jsme se udělat sami pro sebe a skoncovat s tím, v čem jsme vyrostli, co nám bylo po staletí domovem a s čím jsme byli bytostně spojeni. A když jsme se pak museli ohlížet ven, za hranice naší kotliny, nechodili jsme pro dobré nápady a vzory k těm, s nimž jsme sdíleli tisíciletou zkušenost a životní prostor, ale k těm, s nimiž jsme neměli společného téměř vůbec nic. K těm, o nichž jsme si mysleli, že nás v našem novém postavení slibujícím skvělou budoucnost téměř spasí. To proto, že jsme o nich pramálo věděli. A jelikož jsme s nimi neměli společnou minulost, o to více jsme si chtěli malovat vzdušné zámky. A malovali si je. Upínali jsme se ke sladké Francii, hrdému Albionu, ruskému dubisku na východě a po roce 1989 k USA. Nemusím snad dodávat, že pokaždé naprosto slepě a naprosto nekriticky.

A tak tu dnes máme onen dravý a bezohledný kapitalismus made in USA „zdokonalený“ všemi plody naší neukotvenosti.

Tak nějak jsem to myslel, paní Švandová. Tady bych hledal kořeny české xenofobie.

Dobrou noc a vše dobré Vám přeje, Jiří Vyleťal

Vážený a milý pane Vyleťale,
teď už Vám více rozumím, ale pro jistotu se pokusím zopakovat Vaše stanovisko svými slovy, abyste mne případně mohl opravit. Zdáse, že litujete, že jsme nezůstali v něčem jako Střední Evropa - co by to mohlo být? už vím, máte asi na mysli Rakousko-Uhersko. Toužit po samostatnosti byla chyba, protože jsme tak malá jednotka, že vždycky potřebujeme ke své stabilitě vnější oporu. Protože jsme měli s Němci atd. v rámci Rakouska-Uherska špatné zkušenosti, tak jsme pak hledali spojence, kteří s námi nežijí na jednom místě, tu ve Francii, tu v Rusku a teď nakonec v Americe. Chtěli jsme a chceme zkrátka v Čechách žít po česku: jeden jazyk, jeden národ, jeden stát - což se dá označit za nacionalizmus ve smyslu přehnaného důrazu na národní pospolitost. A tento náš nacionalizmus nám podle Vás brání přijmout do svého středu uprchlíky odjinud.

S tím se dá samozřejmě dobře souhlasit. Taková tendence k nacionalizmu tu nepochybně je, snad jsou to zbytky obrozeneckých snah, jak bych nazvala tu touhu emancipovat se a mít vlastní stát v rámci Střední Evropy.
Vysvětlit xenofobii naším nacionalizmem má ale jednu vadu na kráse. Jak vysvětlíte, že jsme přijali víc než 50000 Vietnamců a v současné době značný počet Ukrajinců, nehledě na přistěhovalce z mnoha dalších zemí světa, aniž by to vyvolalo podobnou reakci jako nyní?

Wikipedie říká, že nacionalizmus může
v extrémních případech přerůst do
xenofobie (uzavřenosti a nedůvěry utlačovaných národů vůči ostatním národům). Jenže my se asi za utlačovaný národ nepovažujeme.

Proto se domnívám, že silná reakce na uprchlickou vlnu valící se Evropou má příčin víc a možná se o xenofobii vůbec nejedná, média prostě tvoří virtuální realitu. Většina mých spoluobčanů stejně jako já zcela normálně soucítí s lidmi v nouzi a snaží se zmírnit utrpení kohokoli, pokud na to může mít osobní vliv. Na druhé straně čelíme situaci zcela nové - žádná taková srovnatelná vlna přistěhovalců tu dosud nebyla - a obezřetnost a vážení rizik je na místě, a není na tom nic iracionálního. Výzvy typu jako že máme pomáhat teď hned a pak se teprv zamýšlet nad příčinami exodu jsou směšné už jen proto, že těžko mohu teď hned uprchlíkům pomáhat, když široko daleko žádného nevidím. Uprchlíci tudy většinou jen projíždí, o azyl nežádají, zůstat u nás nechtějí. Naprostá většina Čechů včetně mne uprchlíka zatím neviděla, takže svůj normální lidský soucit osvědčit nemohla. Češi jsou soucitní a pomáhají rádi. O tom svědčí různé sbírky na humanitární účely, které Češi štědře obesílají. Přesto jsou naše postoje označovány za nehumánní (dokonce pan Čulík na Britských listech), což mi připadá zcela absurdní.
Ani naše politická reprezentace si nevede špatně, ale obezřetně. Dokud paní Merkelová měla otevřenou náruč, bylo snad na místě něco podobného žádat i od pana Sobotky, ale Německo se už uzavřelo a po Maďarsku je dnes žádáno přesně to, zač bylo dříve kritizováno. Navíc je v Německu vyšší životní úroveň a štědřejší sociální stát a to uprchlíci upřednostňují, dále uprchlíci v Evropě jsou tím majetnějším a vzdělanějším vrcholkem pomyslného ledovce postižených válkami. Evropa nemůže vstřebat celý blízký východ ani Afriku. Musí se přijmout pravidla migrace, která by prospěla trpícím, ale nezničila pomáhající. Na tom není nic nehumánního natož xenofobního.

Co se dnes děje ve světě z toho jde strach. Obama s Putinem se na půdě OSN shodli, že je třeba válku v Sýrii ukončit, nebudou však válčit společně, ale budou pomáhat každý někomu jinému v tom konfliktu. Selským rozumem posouzeno, jde nyní už zcela otevřeně o válku mezi USA a Ruskem vedenou na území Syrie - pokračování vleklé války, která začla patrně v 70. letech válkou ve Vietnamu. Utěšit nás může snad jedině to, že se válka vede konvenčními prostředky. A komu takové vleklé války prospívají? Válka je lukrativní byznys. Světové mocnosti mezi sebou válčí, aby měly byznysmeni své zisky. Aby se ještě ve větší míře přesouvaly majetky a moc do rukou úzké vrstvy bohatých na planetě Zemi.

A myslíte, pane Vyleťale, že si to lidé s kterými mluvím, a kteří jsou dnes obviňováni z xenofobie a nedostatku soucitu s trpícími neuvědomují? Jsou rozhořčeni, že musí nést neblahé důsledky honby za ziskem mocných pokud ovšem se již sami nestali obětmi vražedných válek jako ti, co dnes proudí do Evropy. A myslíte, že ti, co dnes proudí do Evropy tohle nevědí? Jak nás asi vnímají, co myslíte?

Teď se všichni tváří, jakoby válka byla přírodní katastrofa. Jenže válka je lidské dílo.
Připustím-li, že tu nějaká xenofobie panuje a že i já jsem xenofobní, pak nejspíš jde o strach z války, kterou lidmi zvolení politici nejsou schopni zastavit ani odvrátit.

Chraň nás Pán Bůh od veškerých demonstrací a masových shromáždění, které mocní dokáží zmanipulovat (stačí pár ostřelovačů neznámého původu) a využít jako válečnou rozbušku.

Nemám to zapotřebí. Nejsem závislý finančně na tom, zda budou k nám přijati migranti. Nečuchám, kam se poděje 200 milionů ročně na péči o ně státem vyhraženými. Nejsem profesionální "aktivista", který se nechá za svou "aktivitu" financovat.
Takže znovu cituji z článku Práva " většina mužů v táboře považuje ženy za podřízené, či rovnou méněcenné bytosti". Právo 30.9.2015 si může sehnat snad každý a pravdivost mé informace si ověřit.
Omluvy se zřejmě nedočkám. Chtěl bych ale upozornit na skutečnost, že velká část článků a diskusních příspěvků je zde psána lidmi, kteří jsou finančně zainterserováni na tom, aby byli migranti přijímáni, aby problémy sociálně slabých zůstaly neřešeny atd. Objektivita těchto článků a příspěvků je pak taková jaká je. Je podstatný rozdíl mezi člověkem, který chce pomoci potřebným a ubytovatelem na ubytovně. Je podstatný rozdíl mezi člověkem, který chce pomoci uprchlíkům a člověkem, který ví, že každý migrant bude pro něj další hromádka zlaťáků. Pro seriozní přístup k čtenářům je třeba, aby tuto informaci znali.

Vážená paní Švandová,
srdečně Vám děkuji za Vaši odpověď. Dotknula jste se v ní více témat, která s uprchlictvím souvisejí, ale je toho trochu moc najednou.
Pokusím se na některé Vaše otázky stručně odpovědět.

Ve vašem prvním odstavci mluvíte o tom, co jsem měl na mysli. S Vaším výkladem bych rámcově souhlasil, avšak pokud bychom chtěli jít do hloubky, museli bychom si vyjasnit co znamená „chtít samostatnost“, v čem spočívala „špatná zkušenost s Němci v rámci Rakouska-Uherska“, apod. To by teď bylo poněkud mimo hlavní téma.

Nyní k Vietnamcům v ČR. Vietnamce jsme u nás nepřijali, protože otázka po takovém přijetí nebyla nikdy položena. Vietnamci k nám přicházeli od druhé poloviny sedmdesátých let, tedy ještě dávno za komunismu a v souladu s politickými záměry sovětského bloku. Zvykali jsme si pomalu. Vietnamci od nás nikdy nic nechtěli a my jsme v nich nikdy neviděli žádnou konkurenci. Ba co více, často jsou u nás bráni jako nedospělí, jako poněkud přestárlé děti. Proto jim mnozí Češi automaticky a zcela neomaleně tykají. Vietnamci žijí u nás vlastně v diaspoře, tedy izolováni. To není ovšem znak přijetí, známka otevření se druhým.

Nyní k Ukrajincům. Ukrajinci k nám začali přicházet za prací. To nám nevadilo, protože to skýtalo a stále skýtá možnost na jejich mozolech zbohatnout. Ani v Ukrajincích nevidí naši občané konkurenci, tak proč se bouřit, když za pár šupů odvedou tu nejnepříjemnější práci, že? Ukrajince jsme u nás nepřijali kvůli tomu, že bychom jim chtěli v něčem pomoci, ale proto, že jsou v tak bídné situaci, že pokud si chtějí sami pomoci, budou přitom muset pomoci především nám.

Píšete, paní Švandová, jak si naše politická reprezentace vede obezřetně. Přečtěte si něco o zacházení s uprchlíky v Bělé, poslechněte si jak o uprchlících mluví ministr Chovanec, jak o nich uvažuje prezident Zeman. Obezřetného, tj. prozíravého směrem k budoucnosti, v tom nevidím nic. Protože takové bezcitné jednání, které naše politická reprezentace provozuje, se jednou postaví nejen proti konkrétním politikům, ale proti nám všem.

Ano, Evropa asi nemůže vstřebat celou Afriku a blízký Východ, ale Češi, zdá se, nemohou vstřebat ani 2 000 cizinců, které jim přidělují kvóty EU. A to navzdory tomu, že vyhnali ze zdejší země 3 000 000 Němců, kteří zde od nepaměti měli své domovy. Pozoruhodná asymetrie, že?

Jestliže někdo odsuzuje války, za nimiž stojí zisky byznysmenů a všelijakých dalších šíbrů, a ještě k tomu je xenofobem, který by nejradši uprchlíky před touto válkou poslal nazpátek, pak se chová přesně tak, jak si to rozdmýchávači válek přejí. Plní známou roli užitečného idiota. Odsuzuje to, co spoluvytváří.

Vážená paní Švandová, volání po Boží ochraně je vždy na místě. Já vidím, že Bůh pro nás dělá nekonečně dobrého, ale také čeká, že mi sami pro sebe také uděláme něco dobrého. Bůh po nás chce spolupráci, jinak to fungovat nemůže. Chce po nás tak málo, abychom se měli rádi a druhému přáli to samé dobro jako sami sobě Chce po nás lásku k bližnímu.

Kolikpak je lásky k bližnímu v xenofobii, v odmítání toho, který potřebuje pomoci, ve věznění žadatelů o azyl, ve strašení bližního bližním?

Dobrou noc, Jiří Vyleťal