Snad neuplyne den, aby v televizi nebylo zpravodajství o válce, nebo aby neběžel dokument o té či oné válce, o jejích bitvách a operacích či vojevůdcích, aby se nevysílal válečný film nebo aby alespoň akční film nebo detektivka s vraždami a násilím. Zatímco násilí a války mají dveře do televize, včetně té veřejnoprávní, otevřené, mír zůstává na ulici.

Bylo tomu tak i jednadvacátého září. Násilí, agrese, arogance, nenávist či alespoň netolerance ve vysílání překypovaly, ale na Mezinárodní den míru a při té příležitosti Prahou projíždějící Mírovou tramvaj ten den nedošlo. Program násilí se vyvalil z obrazovek, reproduktorů, webových a novinových stránek na miliony lidí v celé republice, připomenutí míru se dotklo jen stovek Pražanů nebo návštěvníků metropole.

Jízda odstartovala kampaň Česko proti chudobě, která se zapojila do celosvětové sítě Action 2015. Smyslem je mobilizovat veřejnost k občanskému konání, když politici budou na třech summitech rozhodovat o budoucnosti světa, o udržitelnosti rozvoje či vůbec existence lidské společnosti. O uplynulém víkendu se uskutečnil v New Yorku summit OSN k udržitelnému rozvoji, který by měl určit vývoj na příštích patnáct let.

Načrtnout měl další mezinárodní spolupráci, další postup proti extrémní chudobě, kroky v oblasti míru a ochrany životního prostředí, ale i další zapojení veřejnosti do řešení uvedených problémů. Navazovat lze přitom na Miléniovou deklaraci, na Rozvojové cíle tisíciletí, na řadu plánů, programů, strategií. Krásná slova deklarací však rychle zanikají v ohavných činech reálné politiky. Znova, znova, znova.