„Nijak. Prostě jsem spal, nudil jsem se,“ říká hubený vysoký chlapec Ivan. Ptala jsem se ho, jak trávil víkend. Sedí vedle mě na dřevěné židli ve velké tělocvičně v Jablonci nad Nisou. Je chladno, oba se zahříváme ovocným čajem.

Ivan chodí na základní školu. Do České republiky se přestěhoval z Charkova krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Zanedlouho se naučil česky tak, aby se domluvil. S maminkou bydlí na ubytovně a čas tráví buď přípravou do školy a učením češtiny, nebo spánkem. Nemá tady přátele, na pokoji nemá televizi a nevlastní ani mobil. Většinu času se nudí a pak usne. Domnívá se ale, že se to bude zlepšovat, teď to musí vydržet. Až se naučí lépe česky, určitě si najde kamarády. Rád by nastoupil na střední průmyslovku, ale neví, zda se tam dostane.

Složitá situace i věk

Z březnového průzkumu nevládní organizace META, která podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělání a pracovní integraci, vyplývá, že mezi ukrajinskou mládeží ve věkové kategorii 15+ pouze třicet procent tráví svůj volný čas stejně aktivně jako na Ukrajině. Kromě jazykové bariéry je nejvíce trápí osamělost a nedostatek kamarádů. „Chybí jim neorganizovaná forma trávení volného času, jednoduše jakýkoliv pobyt s přáteli, ať už venku nebo doma,“ vysvětluje Martina Škrdlantová, projektová manažerka organizace META. Také Ivan mluví o osamělosti, kterou řeší — opět spánkem.

Náctiletí, kterým se průzkum věnoval, jsou většinou ve velmi obtížné situaci. Přicházejí do České republiky, ačkoliv sem jít nechtěli, navíc jsou ve složitém věku. „Místo, aby si řešili své osamostatňování, dospívání, svůj život, plánovali si svou budoucnost podle svých přání, ocitli se ze dne na den v situaci, kterou si nevybrali. Často doufají, že to prostě přečkají, než se budou moci vrátit k tomu, co bylo dřív,“ popisuje vnitřní rozpoložení uprchlických dětí Škrdlantová.

„Já nic nedělám, moji kamarádi jsou zaneprázdnění, tak nevím, co mám dělat,“ říká patnáctiletý Michal. Od září chodí na střední technickou školu v Olomouci. Obor si nevybral, na školu šel, protože ho vzali. Čas tráví buď ve škole, nebo doma hlídá mladšího bratra. A občas chodí s kamarády k jezeru a do posilovny. Jenže tam jeden vstup stojí 80 korun, na což nemá vždy peníze. Rád by měl více kamarádů, protože se cítí osamělý.

S kamarády by chtěl dělat box. „Jasně, že bych chodil na box, kdyby mi to někdo nabízel zadarmo,“ odpoví mi s nadšením. Uvítal by, kdyby volnočasové aktivity zahrnovaly i takové nabídky. Teď ho ale trápí škola. Má stále problémy s češtinou a ani další předměty mu moc nejdou, většině učitelů nerozumí a stydí se to přiznat.

Nehledí se na talent, ale na volná místa

Rok a půl je krátká doba. Protože hodně teenagerů nezvládá excelentně jazyk, volba budoucího studijního oboru nebo práce se neřídí primárně kritériem zájmů, silných stránek či dovedností. Hledají spíše, na které škole je vůbec vezmou. Dostávají se tak na obory, o které není velký zájem, a už v prvním nebo druhém ročníku to vzdávají. Potřebovali by totiž, aby je někdo průběžně jazykově podporoval.

Mladí Ukrajinci přicházejí do České republiky ve věku, kdy mají podle tuzemského systému dokončenou povinnou školní docházku. „Pokud přicházejí ve věku kolem patnácti let a mají odchozených devět let školní docházky, český stát nemá povinnost jim další školní docházku zajistit. Cesta na střední školy je pak pro ně velmi trnitá,“ domnívá se Martina Škrdlantová.

Dosáhnout takové znalosti češtiny, aby dokázali na střední škole bez problémů fungovat, zatím takřka neměli šanci. Osvojit si cizí jazyk na akademické úrovni totiž může trvat až sedm let. „Ve chvíli, kdy tito mladí lidé stojí na prahu svého dospívání, je pro ně cesta na střední školu velice těžká,“ říká.

Na střední školy se budou letos hlásit také tisíce ukrajinských dětí. Podle Škrdlantové bude letošní školní rok možná ještě složitější než ten loňský. Jde totiž stále o silné populační ročníky, a tak se do škol bude hlásit ohromné množství dětí. Kromě letošních absolventů základních škol to budou i ti, kteří se na střední školu nedostali loni a letos se o to pokusí znovu. V takové konkurenci to budou mít děti z Ukrajiny mnohem složitější, přestože v češtině mezitím udělaly velké pokroky. Jejich situaci neusnadňuje ani to, že školní systém na Ukrajině funguje jinak než tady.