„Máma mi dala korunu, abych koupil rybu a já místo ryby ryby koupil velrybu, co dělá ryba? Ocasem hýbá. Proč? Proč? Protože je ryba ryba,…“ znělo hodonínskou knihovnou, do toho smích a dobrá nálada. Několik dětí zpívalo a soutěžilo o to, kdo z nich vydrží nejdéle známé české verše stále rychleji opakovat. Nedalo mi to a také jsem se zapojila. Stejnou písničku jsem totiž pořád dokola zpívala jako dítě v zařízení pro uprchlíky v Zastávce u Brna. Přestože jsem tehdy nevěděla, o čem skladba je, nemohla jsem ji dostat z hlavy.

Teď jsem stála uprostřed knihovny v Hodoníně, kolem mě spousta knih a lidí, mezi nimi i uprchlíci — dětí i dospělí — z Ukrajiny. V knihovně se scházejí často. Vedoucí jedné z poboček knihovny v Hodoníně Alena Přikrylová jim vytvořila bezpečné prostředí, kam nechodí pouze pro knihy, ale učí se tam společně česky, děti školu povinné píší referáty a řeší matematické příklady.

Podle Přikrylové knihovna funguje jako komunitní centrum, kam lidé přicházejí dobrovolně, ve svém volném čase. Úlohou knihoven totiž není pouze půjčovat knihy, ale také poskytnout lidem bezpečné místo s širokou nabídkou aktivit. K tomu je třeba umět zapojit i sociálně slabší lidi a uprchlíky. Hodonínská knihovna tohle vše dělá.

Pomoc pro uprchlíky

Knihovny po celé České republice se do pomoci ukrajinským uprchlíkům přidaly záhy po začátku války. Podobně jednaly i knihovny v Hodoníně, v Praze, ve Šternberku, v Ostravě nebo v Plzni.

Prostory knihovny v Plzni byly pro širokou veřejnost otevřené již dříve, po vypuknutí války na Ukrajině se je ale knihovna rozhodla nabídnout i Ukrajincům. „Chtěli jsme se jako knihovna vymezit a dát jasně najevo, že jsme demokratická instituce, která nesouhlasí s válku, ale také podpořit uprchlíky, které pobývali v Plzni,“ říká Markéta Skálová z Knihovny města Plzně.

V knihovně začaly pracovat lektorky, které ovládají jak češtinu, tak ruštinu. „Já jsem původně učitelka ruštiny, takže jazykovou bariéru nepociťuji,“ říká s úsměvem knihovnice. Od Nadace OSF dostala grant na lektorování tří kurzů. Knihovna tak mohla otevřít kurzy češtiny a kurz občanské a finanční gramotnosti pro osoby z odlišného prostředí, které neznají české pracovní, občanské nebo trestní právo. Kromě toho nabídla i kurzy rukodělné činnosti.

O kurzech podle Skálové jeví Ukrajinci natolik velký zájem, že poptávka dalece převyšuje nabídku. Ráno otevřeli registrace a hned odpoledne je museli uzavřít. Kurzy navštěvují lidé různých věkových kategorií, často vysokoškolsky vzdělaní, kteří se snaží různými způsoby osvojit jazyk a zvýšit si tak šanci na získání práce, která odpovídá jejich kvalifikaci z Ukrajiny.

Kromě vzdělávacích kurzů může knihovna poskytnout také knihy v ruštině a nově v ukrajinštině. Navíc organizuje kurzy rukodělných prací, o něž projevili zájem i čeští občané, a knihovna by proto do budoucna ráda rozšířila jejich nabídku.

Knihovna ve Šternberku uspořádala pro uprchlíky z Ukrajiny loni v létě příměstský tábor a kurzy češtiny. „Bohužel se nám nepodařilo tyto aktivity zaplnit. Šternberk je malé město a osobně si myslím, že tu Ukrajinci nechtěli vyčnívat,“ zdůvodňuje Ludmila Utíkalová Martinková ze šternberské knihovny. Rozhodla se proto další programy neomezit pouze pro Ukrajince a otevřít je široké veřejnosti.

Pro tento rok přišli s novým nápadem a zorganizovali fotografický kurz, který vedly společně české a ukrajinské fotografky. Aby kreativní práce mohla efektivně fungovat, ve skupině bylo pouze dvacet míst. Účastníci spolu strávili šest dnů, tři dny v březnu a další tři dny v dubnu.