↗

Evropa nutně potřebuje více revitalizovaných vodních toků, více zeleně ve městech, lepší management chráněných území a cenných biotopů, větší podporu opylovačů. Foto FB Pozemkový spolek Sedmihorské mokřady

Evropský parlament ve středu schválil klíčové nařízení o obnově přírody. Jde o rozsáhlé legislativní opatření podporující obnovu poškozených a zdevastovaných ekosystémů po celé Evropské unii. Mezi opatření patří podpora udržitelného zemědělství, výsadba zeleně ve městech a obcích, ochrana opylovačů, obnovení mokřadů a rovněž i navrácení tisíců kilometrů říčních toků do jejich původních koryt tak, aby byla lépe zadržována voda v krajině, usnadnila se migrace ryb a život dalších živočišných a rostlinných druhů.

Před vlastním hlasováním se však na půdě Evropského parlamentu strhl zápas o jeho přijetí, kdy se klub Evropské lidové strany snažil přijetí normy zablokovat. O situaci v parlamentu a rovněž o změnách, které Evropský zákon o obnově přírody přinese, jsme mluvili s Martinem Rexou, expertem na zemědělství v Hnutí Duha.

Jaká byla role Evropské lidové strany v turbulentním projednávání nařízení o obnově přírody?

Evropská lidová strana dříve nařízení podporovala, ale v posledních měsících a týdnech se pod tlakem zemědělské lobby, jež se promítla například do výhry „farmářské strany“ BBB v nizozemských volbách, rozhodla přejít na pozici, kterou komunikovala tak, že „chrání zemědělce a lidi před hladem“. Jako slaměného panáka si zvolila právě Evropský zákon o obnově přírody.

Hlavní postavou hnutí proti zákonu se stal bavorský konzervativní politik Manfred Weber. Celá situace je zřejmě i předehrou před dalšími evropskými volbami a také trochu fackou předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, která je ze stejné strany jako Weber a dlouhodobě právě s ním o pozici ve straně soupeří.