↗

Více než 82 tisíc občanů, kteří podpořili výzvu Zachraňme lesy, má od nového ředitele Lesů ČR pochopitelně velká očekávání. Foto FB Lesy České republiky

Jmenování nového ředitele státního podniku Lesy České republiky, který spravuje čtyřiačtyřicet procent rozlohy lesů v zemi, očekávaly ekologické organizace s nadějí v pozitivní změny. Zlepšení hospodaření ve veřejných lesích totiž vláda slíbila ve svém programovém prohlášení.

V části Lesní hospodářství vláda deklaruje: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek.“

O něco dále pak uvádí: „Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Prosazujeme cílené, nikoli plošné kácení, následnou péči a kompenzaci ztrát. Pomůžeme odpovědným soukromým vlastníkům, ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa.“

Vládní sliby a čekání na změnu

Lesnická strategie se ze strany ministerstva však dosud nezměnila — přijít s novým přístupem měli zřejmě až uchazeči o místo ředitele Lesů ČR. V prvním řízení na počátku roku nebyl vybrán žádný z nich. Ministerstvo navíc odmítlo zveřejnit koncepce předložené jednotlivými uchazeči. Snad tak učiní nyní, poté co ministr ředitele vybral.

Ovšem i druhé výběrové řízení, z něhož vzešel čerstvě vybraný ředitel Dalibor Šafařík, provázely pochyby o jeho transparentnosti. „Celý konkurz byl šitý na míru Danielu Szórádovi (pozn. aut.: jeden z dřívějších ředitelů, prosazovaný KDU-ČSL), který podle personální agentury opravdu vyhrál. Měl být tedy jmenován, nebo měli výběr zrušit a vypsat výběrové řízení nové. Celé to pak působí, že nešlo o odbornost a nalezení člověka, který rozumí svému řemeslu, ale o to, kdo půjde na ruku politicko-ekonomickým zájmům,“ řekl Hospodářským novinám lesnický analytik Aleš Erber.

Nově jmenovaný generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík působil doposud ve státním podniku jako ekonomický ředitel, dříve jako krajský ředitel v Brně. Jeho jméno však samo o sobě naději na převratnou změnu ve vedení podniku směrem k šetrnějšímu hospodaření a rychlejší adaptaci lesů na změny klimatu nevzbuzuje.

Dalibor Šafařík ale při jmenování do funkce řekl, že „…stabilita se skrývá v rozmanitosti. S touto vizí chci státní podnik v dalších letech vést. Nejde přitom jen o rozmanitost v druhové skladbě lesa, ale třeba i způsobu zalesňování, kdy je důležité dát větší prostor přirozené obnově lesa. Větší důraz chci klást také na ochranu lesní půdy, zadržování vody v lese nebo na budování větrolamů, které z naší krajiny v posledních dekádách téměř zmizely.“ Věřme tedy, že Dalibor Šafařík tolik potřebné změny zajistí.

Potřebné kroky pro odolnější a rozmanitější lesy

Lesy ČR by měly zejména začít respektovat chráněná území a přestat v nich hospodařit podobně jako v komerčních lesích: je potřeba zastavit těžbu v přírodních rezervacích. V chráněných krajinných oblastech pak nežádat o výjimky k použití intenzivních technologií, jako jsou plošné holoseče či aplikace jedovatých postřiků — a to ani kvůli kůrovcové kalamitě. Dosavadní praxe, kdy si podnik dokonce ještě účtuje od státní Agentury ochrany přírody a krajiny desítky milionů korun za to, že chráněné lesy nevytěží, je neudržitelná.

V hospodářských lesích programové prohlášení vlády slibuje zavést přírodě blízké hospodaření. To znamená zejména neprovádět holoseče a již vzniklé holiny nezalesňovat umělou výsadbou, ale dát prostor přirozenému zmlazení a takzvaným přípravným dřevinám, jako jsou bříza, jeřáb, osika a další. Teprve do jejich zástinu se podle prohlášení později plánuje postupně vysazovat stínomilné dřeviny, jako jsou buky či jedle. Jedině tak obnovíme druhově, věkově i prostorově pestré, odolnější lesy.

Toto úsilí ovšem nemůže uspět bez výrazného snížení stavů přemnožené spárkaté zvěře, která většinu mladých listnatých stromků spase. Předchozí pověřený ředitel Jiří Groda k tomu již podnikl první kroky, když vyjednal s ministerstvem zemědělství ve čtvrtině honiteb sjednocení lesnického a mysliveckého hospodaření v režii podniku.

Lesy ČR by měly začít hospodařit také s cílem posílit biodiverzitu. Dnes již víme, že pouze chráněná území pro zastavení poklesu druhové rozmanitosti nestačí. Nezbytná je také — Daliborem Šafaříkem avizovaná — diverzifikace hospodářských postupů. To znamená — kromě převažujícího přírodě blízkého hospodaření s ponecháním potřebného množství stromů na dožití a k zetlení — poskytnout prostor světlým lesům, na vhodných místech obnovit tzv. pařeziny a střední lesy a zvýšit rozlohu lesů ponechaných samovolnému vývoji.

Prvním krokem by mělo být zastavení těžby ve starých listnatých porostech, ve kterých žije velké množství druhů vzácného hmyzu a hub, ale i ptáků a dalších živočichů. V nich pak bude potřeba vybrat porosty pro uplatnění konceptu tzv. proforestation — odkladu těžby o několik desetiletí. Tím by se řešily hned dva problémy najednou: ochrana míst s bohatou biodiverzitou vázanou na staré stromy a také ukládání uhlíku.

Velké stromy ukládají ve svých tělech každoročně mnohem více uhlíku než mladé tenké stromky a odložením těžby odložíme také uvolnění uhlíku z jejich dřeva při zpracování na produkty s krátkou životností nebo při spalování. Tím by mohly Lesy ČR účinně přispět ke zpomalení klimatické krize.

Kvalitní a ohleduplné hospodaření ve veřejných lesích by Lesy ČR měly veřejnosti zároveň garantovat certifikátem FSC, který je zárukou šetrného hospodaření a adaptace lesů na změny klimatu.

Nakolik vláda myslí své sliby v programovém prohlášení ohledně lesů vážně, uvidíme. Více než 82 tisíc občanů, kteří podpořili výzvu Zachraňme lesy, má však od nového ředitele Lesů ČR pochopitelně velká očekávání.