Jmenování nového ředitele státního podniku Lesy České republiky, který spravuje čtyřiačtyřicet procent rozlohy lesů v zemi, očekávaly ekologické organizace s nadějí v pozitivní změny. Zlepšení hospodaření ve veřejných lesích totiž vláda slíbila ve svém programovém prohlášení.

V části Lesní hospodářství vláda deklaruje: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek.“

O něco dále pak uvádí: „Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Prosazujeme cílené, nikoli plošné kácení, následnou péči a kompenzaci ztrát. Pomůžeme odpovědným soukromým vlastníkům, ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa.“

Vládní sliby a čekání na změnu

Lesnická strategie se ze strany ministerstva však dosud nezměnila — přijít s novým přístupem měli zřejmě až uchazeči o místo ředitele Lesů ČR. V prvním řízení na počátku roku nebyl vybrán žádný z nich. Ministerstvo navíc odmítlo zveřejnit koncepce předložené jednotlivými uchazeči. Snad tak učiní nyní, poté co ministr ředitele vybral.

Ovšem i druhé výběrové řízení, z něhož vzešel čerstvě vybraný ředitel Dalibor Šafařík, provázely pochyby o jeho transparentnosti. „Celý konkurz byl šitý na míru Danielu Szórádovi (pozn. aut.: jeden z dřívějších ředitelů, prosazovaný KDU-ČSL), který podle personální agentury opravdu vyhrál. Měl být tedy jmenován, nebo měli výběr zrušit a vypsat výběrové řízení nové. Celé to pak působí, že nešlo o odbornost a nalezení člověka, který rozumí svému řemeslu, ale o to, kdo půjde na ruku politicko-ekonomickým zájmům,“ řekl Hospodářským novinám lesnický analytik Aleš Erber.

Nově jmenovaný generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík působil doposud ve státním podniku jako ekonomický ředitel, dříve jako krajský ředitel v Brně. Jeho jméno však samo o sobě naději na převratnou změnu ve vedení podniku směrem k šetrnějšímu hospodaření a rychlejší adaptaci lesů na změny klimatu nevzbuzuje.

Dalibor Šafařík ale při jmenování do funkce řekl, že „…stabilita se skrývá v rozmanitosti. S touto vizí chci státní podnik v dalších letech vést. Nejde přitom jen o rozmanitost v druhové skladbě lesa, ale třeba i způsobu zalesňování, kdy je důležité dát větší prostor přirozené obnově lesa. Větší důraz chci klást také na ochranu lesní půdy, zadržování vody v lese nebo na budování větrolamů, které z naší krajiny v posledních dekádách téměř zmizely.“ Věřme tedy, že Dalibor Šafařík tolik potřebné změny zajistí.

Potřebné kroky pro odolnější a rozmanitější lesy

Lesy ČR by měly zejména začít respektovat chráněná území a přestat v nich hospodařit podobně jako v komerčních lesích: je potřeba zastavit těžbu v přírodních rezervacích. V chráněných krajinných oblastech pak nežádat o výjimky k použití intenzivních technologií, jako jsou plošné holoseče či aplikace jedovatých postřiků — a to ani kvůli kůrovcové kalamitě. Dosavadní praxe, kdy si podnik dokonce ještě účtuje od státní Agentury ochrany přírody a krajiny desítky milionů korun za to, že chráněné lesy nevytěží, je neudržitelná.

V hospodářských lesích programové prohlášení vlády slibuje zavést přírodě blízké hospodaření. To znamená zejména neprovádět holoseče a již vzniklé holiny nezalesňovat umělou výsadbou, ale dát prostor přirozenému zmlazení a takzvaným přípravným dřevinám, jako jsou bříza, jeřáb, osika a další. Teprve do jejich zástinu se podle prohlášení později plánuje postupně vysazovat stínomilné dřeviny, jako jsou buky či jedle. Jedině tak obnovíme druhově, věkově i prostorově pestré, odolnější lesy.

Toto úsilí ovšem nemůže uspět bez výrazného snížení stavů přemnožené spárkaté zvěře, která většinu mladých listnatých stromků spase. Předchozí pověřený ředitel Jiří Groda k tomu již podnikl první kroky, když vyjednal s ministerstvem zemědělství ve čtvrtině honiteb sjednocení lesnického a mysliveckého hospodaření v režii podniku.

Lesy ČR by měly začít hospodařit také s cílem posílit biodiverzitu. Dnes již víme, že pouze chráněná území pro zastavení poklesu druhové rozmanitosti nestačí. Nezbytná je také — Daliborem Šafaříkem avizovaná — diverzifikace hospodářských postupů. To znamená — kromě převažujícího přírodě blízkého hospodaření s ponecháním potřebného množství stromů na dožití a k zetlení — poskytnout prostor světlým lesům, na vhodných místech obnovit tzv. pařeziny a střední lesy a zvýšit rozlohu lesů ponechaných samovolnému vývoji.

Prvním krokem by mělo být zastavení těžby ve starých listnatých porostech, ve kterých žije velké množství druhů vzácného hmyzu a hub, ale i ptáků a dalších živočichů. V nich pak bude potřeba vybrat porosty pro uplatnění konceptu tzv. proforestation — odkladu těžby o několik desetiletí. Tím by se řešily hned dva problémy najednou: ochrana míst s bohatou biodiverzitou vázanou na staré stromy a také ukládání uhlíku.

Velké stromy ukládají ve svých tělech každoročně mnohem více uhlíku než mladé tenké stromky a odložením těžby odložíme také uvolnění uhlíku z jejich dřeva při zpracování na produkty s krátkou životností nebo při spalování. Tím by mohly Lesy ČR účinně přispět ke zpomalení klimatické krize.

Kvalitní a ohleduplné hospodaření ve veřejných lesích by Lesy ČR měly veřejnosti zároveň garantovat certifikátem FSC, který je zárukou šetrného hospodaření a adaptace lesů na změny klimatu.

Nakolik vláda myslí své sliby v programovém prohlášení ohledně lesů vážně, uvidíme. Více než 82 tisíc občanů, kteří podpořili výzvu Zachraňme lesy, má však od nového ředitele Lesů ČR pochopitelně velká očekávání.