Ministerstvo zemědělství káže listnáče a sází smrky

Jiří Beneš

Pokrytectví úřadu, který nese odpovědnost za stav českých lesů, získává novou dimenzi.

Úředníkům Ministerstva zemědělství nemohlo za několik posledních let uniknout, že rozpad stejnověkých smrkových porostů je takového rozsahu, že jakákoliv snaha o jeho zastavení je předem prohraným bojem. Přesto se nadále tváří, že to zvládne a odmítá řešit příčiny krize lesů. Stejně jako posledních dvacet let.

Už na konci devadesátých let bylo přitom lesníkům hospodařícím v exponovanějších regionech severní Moravy jasné, že monokulturám odzvonilo. Od roku 2015 se pak lýkožrout ze severovýchodu Moravy postupně šíří do zbytku republiky.

Dle vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce může jen letos kůrovcová kalamita postihnout půl milionu hektarů smrkových lesů u nás, tedy polovinu jejich celkové rozlohy. V loňském roce se vytěžilo nejvíc dřeva v zaznamenávané historii, 23 milionů metrů kubických. Naplňují se tak ty nejméně optimistické scénáře, které odborníci politikům předkládají už od 90. let.

×
Diskuse
JK
June 27, 2019 v 13.24
Aktivisté z Hnutí Duha a lesničtí odborníci z Mendelovy university tento stav předpověděli už před 25 lety. A ještě horší je, že Pepům Koblihům režimní hlásné trouby a prádelny mozků namlátily do palic, že za tu situaci může Hnutí Duha, které bráněním kácení v NP Šumava v r. 2011 zavinilo rozšíření kůrovce po celém územní ČR. To už je fakt chucpe.

Nemáme přemnoženého kůrovce. Máme přemnožený smrk. Ale především se nám extrémně přemnožila lidská blbost.
JN
June 28, 2019 v 9.46
Mimo téma článku
"Změnit je potřeba způsoby hospodaření - (...) omezit přemnoženou spárkatou zvěř, která většinu vysázených listnáčů a jedlí sežere."

Spárkatá zvěř žije v lese a požírá stromky. Člověk žije na zeměkouli a od spárkaté zvěře se až tak neliší. Někteří lidé z toho vyvozují potřebu humanizace mathusiánství. To znamená, že nesmíte říct napřímo o co vám jde.

JN
June 29, 2019 v 8.29
Mimo téma
Zdá se (mi), že problém je v lidské mysli a ne v "systému". Indián se nechce mít lépe, indián zjistí, že je ve skutečnosti stromem a jako strom touží být v souladu se světem.

Středověký člověk možná netoužil mít se lépe (úplně mu stačilo mít se dobře). Možná zjistil, že je ve skutečnosti dítětem Božím a toužil být v souladu s Bohem.

Pak se něco stalo (reformace, osvícenství), člověk si začal myslet, že když se mu daří lépe než těm ostatním, že je v souladu s Bohem, že jeho materiální úspěch je známkou Boží přízně, známkou toho, že on patří k těm vyvoleným a ne k těm zatraceným. A ti, kdo podle této logiky začali patřit k těm, kteří měli být navždy zatraceni, začali chtít měnit systém. Jenže ta snaha o změnu systému byla vlastně jen racionalizovanou agresivitou, která reagovala na tu "Weberovu protestantskou morálku".