Učení o klimatu: Není na čase odhodit role moudrého mentora a nevzdělaného žáka?

Jiří Karen

Není na čase přiznat si, že pokud jde o změny klimatu, učitelé i žáci jsou pasažéry na stejné potápějící se lodi? Neměli bychom se kromě informování o katastrofě začít věnovat společné záchraně planety? ptá se Jiří Karen.

Dneškem, tedy v pondělí 16. září, začíná Týden učení za klima, během nějž budou někteří učitelé ve svých hodinách s žáky a studenty probírat téma klimatické krize. Akci organizuje platforma Učitelé za klima, která zastupuje učitele vnímající současnou akcelerující ekologickou krizi, v jejímž důsledku by podle řady vědců mohlo reálně dojít k sociálnímu kolapsu našich společností. K Týdnu učení za klima se může přidat kdokoliv z pedagogů, který se rozhodne věnovat alespoň jednu svou vyučovací hodinu klimatické problematice.

Vzhledem ke klesající úrovní a barbarizaci české veřejné debaty, která je stále více zaplevelována maniakálním banalizováním závažnosti a lidských příčin přicházející klimatické katastrofy, vyvstává potřeba postavit se tomuto závažnému problému v oblasti vzdělávání. Budeme ve školách o klimatickém kolapsu učit v souladu s vědeckým konsenzem, anebo prohlásíme toto téma za politickou otázku názoru? Budeme jej ignorovat, či jej zařadíme do výuky?

×
Jiří Karen
Domov → Komentář
16. září 2019 v 11.12
Související
Jiří Karen Jak učit pro budoucnost, která možná nebude?
Vít Masare Závody šneků ve žhavém roce bez vody
Josef Patočka IPCC: konec fosilních paliv nestačí. Musíme změnit i zemědělství a stravování
Radek Kubala Vzpoura proti zkáze. Komu patří veřejný zájem?
Jan Piňos Na cestě od klimatické změny ke klimatu změny
Josef Patočka Dnešní oteplování je jiné než minulá a je to kvůli emisím, ukázaly další studie
Jiří Karen Návrh etického kodexu učitele
Natalie Henmanová Rozhovor s Naomi Kleinovou: Hrozí nám éra klimatického barbarství
Redakce DR Deník Referendum se účastní akce světových médií za klima Covering Climate Now
Josef Patočka Náš systém selhal. Potřebujeme radikální sociálně-ekologickou transformaci
Jiří Karen Vrubozobí, Přemyslovci ani diody nikam neutečou. Pojďme výuku změnit natrvalo
#Občanské iniciativy #Změny klimatu #Svět občanského aktivismu #Školství #Covering Climate Now

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
MM
Miroslav Melichar, sś učitel ve výslužbě
September 16, 2019 v 13.14
Role moudrého mentora?
Není role moudrého mentora právě tohle:
"Učitelé by se měli postavit bláznivým emocím burleskního karnevalu pomocí střízlivých principů argumentace a vědeckého kritického ověřování."
Kdysi se u nás "bláznivým emocím" "pomocí střlzlivých principů argumentace" postavil svou knihou V. Klaus právě jako moudý mentor.
Učitelé v řadě případů mohou být moudrými mentory, někdy je to i dobře. Pokud se ale někdo staví do této role právě v případě změny klimatu, tak si troufá příliš. Znalost jednotlivého vědeckého oboru nebo konkrétní učitelská aprobace je pro takto komplexní problém málo. Zbývá jedno: důvěra v závěry odborníků, ve vědecký koncenzus. Ale je třeba přiznat, že učitelé jsou prostě částí běžné populace a podobně jako lidé jiných profesí mnohdy v lecčems vědeckému koncenzu nevěří a nedají na něj. Takže máme učitele, kteří věří v homeopatii, bojí se imigrantů, jsou rasisté a někteří nevěří na klimatické změny nebo na jejich nevratnost. Platný vědecký koncenzus mohu jako jedinec těžko ověřit - mohu věřit nebo nevěřit.
Nejhorší asi je, když se do role moudrého mentora postaví člověk, který vědeckým závěrům naprosto odporuje.
JK
Jindřich Kalous, důchodce
September 16, 2019 v 18.15
Kdysi se u nás "bláznivým emocím" "pomocí střízlivých principů argumentace" postavil svou knihou V. Klaus právě jako moudrý mentor.

:-D

Je ovšem nutno dodat, že většina těch jeho "střízlivých principů" byly argumentační fauly, které se vyučovaly už v antickém Řecku. V.K. jenom důsledně využíval toho, že tady po r. 1948 téměř zanikla výuka rétoriky i logiky a než se lidi naučili ty fauly rozeznávat a přiměřeně na ně reagovat, napáchal tím spoustu škod.
JN
Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
September 17, 2019 v 9.24
"Učitelé by se měli postavit bláznivým emocím burleskního karnevalu pomocí střízlivých principů argumentace":
"... šílenství postfaktické doby, ve které bují neuvěřitelné konspirační teorie i na úrovni států a stále větší množství lidí věří například tomu, že Země je placatá."

Kolik zhruba lidí (popřípadě celých států) věří tomu, že Země je placatá? Je pravda, že v placatost Země věří nějaké významné množství lidí, nebo jde pouze o konspirační teorii?
JN
Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
September 17, 2019 v 9.46
V textu podle mě nelze rozlišit,
zda to autor s tou "vzrůstající vírou v placatost Země" myslí opravdu vážně.

Mně to připadá jako "emoce burleskního karnevalu".

Takovýto typ argumentace (pokud nejde skutečně o fakt) bohužel to sdělení právě znevěrohodňuje.

JN
Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
September 17, 2019 v 20.59
Děkuji za ty odkazy, pane Karene.
Opravdu jsem domníval, že s tou vírou v placatost Země to myslíte spíš jako nadsázku. Omlouvám se Vám.
IH
Ivo Horák
September 17, 2019 v 21.19
Nebrat vážně!
Lidé věří, či se snaží věřit lecčemu. To je jedna věc. Druhá je, k čemu se hlásí, čeho jsou zastánci, co se jim zdá žádoucí, (v určitých kruzích) módní, respektované a zajímavé. Ovšem zajímavá může být i moucha v polévce, jak pravil F. X. Šalda.

Pokud narůstá podpora myšlenky, že je země placatá, či že jsme dutozemí, může jít o reakci na situaci, kdy má vždycky pravdu věda. Obliba fantasy nepřišla náhodou. (Pohrdnout kritériem vědy, technikou, je ovšem obtížnější.)

Hlasování o tom, čemu lidé věří, je odpovědí na pobídku úslovím "vyprávěj a přeháněj" v hospodě. Vyzvaný je rád, že ve všeobecném hluku konečně dostal na moment slovo. Ve světě, kde nikdo neposlouchá, se fabulovat musí (viz mediální titulky).

Země je placatá. Zrovna půl tisíciletí po Magellanovi, kdy se stát soukromým (vzdušným) Magellanem chystá každý druhý, to nezní špatně. It sounds good!
JK
Jindřich Kalous, důchodce
September 18, 2019 v 6.09
Ivo Horákovi
:-D

Třeba se někomu na základě Ptolemaiovy geocentrické soustavy podaří vypustit a úspěšně navigovat meziplanetární sondu...

Ale ono to spíš dopadne tak, že celá kosmonautika bude zařazena do kategorie fake news, protože přece odporuje Ptolemaiově geocentrické soustavě... Uvidíme, zda se pak odpůrci vědeckých metod hledání pravdy obejdou např. bez telekomunikačních družic.
AM
Cituji z článku: "Samozřejmě, že se nacházíme v bodu nula, kdy zatím není zřejmé vůbec nic, včetně konkrétních reálných řešení, jednotné vize, možných kroků a formulace požadavků."

Nemyslím, že bychom byli úplně v bodě nula.

Jsou ovšem učitelé připraveni tvrdě kritizovat politiky nebo kapitál?

Protože třeba prosté zvýšení daní na pohonné hmoty pro automobilovou dopravu, jak se o to pokusil ve Francii Macron, to je jenom alibismus, který nic neřeší a doplatí na něj hlavně běžní lidé. Také počínající šílenství s elektromobily pro osobní přepravu je úplná magořina, která bez transformace energetiky dělá medvědí službu.
Na druhou stranu přesun přepravy zboží z kamiónů, který se zcela vymkl kontrole a dusí celé kontinenty, na koleje, ten stojí mimo zájem politiků, protože se na kamiónové přepravě vydělávají velké prachy (včetně budování krajinu fragmentující dálniční infrastruktury atd.), přitom přínos by byl obrovský a nezpochybnitelný...
Pro příklad.

Jsou učitelé připraveni jít proti zaběhaným pořádkům?
Ustáli by obviňování z fanatizace dětí, které by zákonitě přišlo??
(vlastně přichází už teď)
JK
Jindřich Kalous, důchodce
September 18, 2019 v 10.14
Aleši Morbicerovi
K povolání učitele by měla patřit i značná dávka odvahy jít proti zaběhaným pořádkům. Já jsem takové učitele měl, a to i na začátku normalizace, kdy jim mohlo jít (a často šlo) o práci.

Jinak i jen zběžné nahlédnutí do rámcových i školních vzdělávacích programů svědčí o tom, že školské struktury skutečně v bodě nula jsou.