Klimatická krize již dnes ohrožuje schopnost Země uživit své lidské obyvatele a dopady přehřívání planety v podobě such, požárů či eroze půdy na produkci potravin se s dalším oteplováním budou dále stupňovat. Naopak nešetrné zemědělské praktiky oteplování dále zhoršují, takže k řešení klimatické krize je potřeba nejen přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, ale i změny v zemědělství, péči o krajinu či stravovacích návycích.

Taková jsou zásadní sdělení zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu, o půdě, krajině a zemědělství, již vědecký orgán OSN publikoval ve čtvrtek ve švýcarské Ženevě. Po loňské zprávě o možnostech, jak zabránit oteplení planety o víc než jeden a půl stupně Celsia tak jde o další varování vědců, že bez urychlených změn v různých oblastech ekonomiky nebude možné vyhnout se katastrofickému oteplení ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci.

Globální ekosystémy dnes mají na klima celkově příznivý vliv, protože zachycují skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv a pomáhají tak změny klimatu zmírňovat. Odlesňování, průmyslové zemědělství a nešetrné zacházení s půdou má ale přesně opačný účinek a z dosavadních „úložišť“ emisí dělá jejich zdroje. Další oteplování podle vědců může vést navíc také až k destrukci podmínek pro život v tropických oblastech, jež může mít za následek epidemie hladu, nucenou migraci i ozbrojené konflikty.

Zpráva potvrzuje, že vývoj v oblasti zemědělství a péče o lesy a ekosystémy bude mít na budoucí směřování klimatické krize zásadní vliv. Lidstvo podle ní stojí v zásadě před závažnou volbou mezi dvěma cestami. Pokračující ničení lesů, devastace krajiny a emise z živočišné výroby a dalších nešetrných zemědělských praktik mohou klimatickou krizi zintenzivnit a vést tak k ještě horším dopadům na produkci potravin.

Naopak opatření, která by umožnila lesům, mokřadům či půdě se obnovit a zregenerovat, zmírní přehřívání planety, a mohou navíc přispět k řešení chudoby či příčin vymírání druhů. Řešení se však tak jako tak neobejde bez konce spalování fosilních paliv, nemají-li nastat „nezvratné škody na ekosystémech,“ dodává zpráva. „Máme-li udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia, musíme podstatně změnit to, jak nakládáme s krajinou. V kostce jde o to, že potřebujeme méně pastvin pro dobytek a víc stromů,“ shrnuje profesor Piers Foster z university v bristkém Leedsu.

Podpořit drobné zemědělce, omezit spotřebu masa

Lidskou aktivitou jsou dnes podle zprávy ovlivňovány téměř tři čtvrtiny zemské souše (nepočítaje oblasti pokryté ledovcem). Špatné nakládání s půdou pak zodpovídá za celou čtvrtinu skleníkových emisí — k jejichž hlavním zdrojům patří odlesňování, chov dobytka a nadužívání chemických hnojiv. Úrodná půda také vinou necitlivého pěstování potravin mizí — na oraných plochách se podle zprávy v průměru ztrácí stokrát rychleji než se stačí obnovovat, a desetkrát až dvacetkrát rychleji ubývá dokonce i na plochách neobdělávaných.

Zpráva doporučuje řadu politických opatření, která mohou v dlouhodobém výhledu situaci zvrátit. Je podle ní zapotřebí neprodleně ukončit odlesňování, a naopak sázet nové lesy, reformovat systémy zemědělských dotací a podporovat drobné zemědělce namísto obřích agrokorporací, stejně jako odolnější plodiny na úkor monokultur. Právě přehnané spoléhání na monokultury — 60 % dnešních sklizní tvoří jen čtyři plodiny — činí dnešní potravinový systém zranitelným.

Lidé v bohatých státech Evropy či Severní Ameriky by také měli snížit svou spotřebu masově produkovaných živočišných výrobků jako maso, mléčné produkty či vejce. „Právě v této oblasti bychom mohli dělat víc a neděláme to,“ uvádí jeden z autorů Pete Smith z univerzity v Aberdeenu. „Samozřejmě nemůžeme lidem říkat, co mají jíst, ale můžeme je motivovat,“ doplňuje. IPCC proto navrhuje, aby vlády posílily započítávání ekologických nákladů do ceny potravin prostřednictvím kupříkladu vyššího zdanění masa či naopak podpory rostlinných alternativ.

„Dopad lidské činnosti na půdu a na krajinu nemá v historii obdoby. Je do značné míry živen rozpínavostí průmyslového zemědělství a produkcí masa. Po desetiletích plýtvání a bezbřehého konzumerismu se musí celá naše společnost přeorientovat na udržitelnější, zdravější a ve velké míře rostlinnou výrobu. V praxi to mimo jiné znamená globálně omezit maso v jídelníčku o polovinu, v Evropě či USA dokonce o více než dvě třetiny,“ okomentoval zveřejněnou studii Jan Freidinger z českého Greenpeace.

Další informace:

The Guardian Climate crisis reducing land’s ability to sustain humanity, says IPCC

Carbon Brief In-depth Q&A: The IPCC’s special report on climate change and land

IPCC Climate Change and Land