Ekologové zablokovali MŽP. Protestovali proti rozšíření těžby na Bílině
Josef PatočkaMinisterstvo životního prostředí v čele s Richardem Brabcem před týdnem schválilo prodloužení těžby uhlí na dole Bílina. Ekologičtí aktivisté chtějí, aby rozhodnutí změnilo. V opačném případě se bude jednat o Brabcovo životní selhání, varují.
Dvě desítky příznivců hnutí Extinction Rebellion a Limity jsme my v úterý symbolicky zablokovaly vchod do budovy ministerstva životního prostředí v pražských Vršovicích. Ekologové protestovali proti rozšíření těžby na hnědouhelném dole Bílina v severních Čechách, kterou rezort v minulých dnech odsouhlasil. Rozhodnutí úřadu v čele s Richardem Brabcem (ANO) považují s ohledem na postupující klimatickou krizi za krajně nezodpovědné.
„Stát neplní svoji roli při ochraně životního prostředí a klimatu, jako občané tomu nemůžeme nečinně přihlížet. Ekonomický růst založený na spalování fosilních paliv způsobuje katastrofální změny globálního klimatického a ekologického systému. Vědci již třicet let volají po změnách v hospodaření a po snížení emisí skleníkových plynů. Věříme, že náš protest je způsobem, jak přesvědčit státní orgány k odpovědnému jednání a neodkladnému řešení dlouhodobě přehlížených úkolů,“ řekla mluvčí Extinction Rebellion Silvie Ledinská.
Protestující uvedli, že prodloužení provozu jednoho z největších hnědouhelných dolů v zemi až do roku 2035 považují za nezákonné, neboť Severočeské doly v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) nevyhodnotily dopady těžby a spalování uhlí na klima. Upozornilo rovněž, že další dobývání na Bílině je v rozporu s cíli Pařížské dohody, které se Česká republika — jako poslední z členských států Evropské unie — zavázala naplňovat. Vyzvali proto Brabce, aby rozhodnutí zrušil.
„Richard Brabec má osobní zodpovědnost za stanovisko ministerstva, které by umožnilo vytěžit a spálit dalších sto padesát milionů tun uhlí na dole Bílina. Je nadmíru alibistické ignorovat vliv takového rozhodnutí na klimatickou změnu, na což upozornilo v připomínkách téměř čtyři a půl tisíce lidí. Je proto zcela na místě mluvit o jeho životním selhání. Pan ministr přitom může stále rozhodnutí zvrátit a dostát tak cílům Pařížské dohody,“ doplnil Maroš Prčina z hnutí Limity jsme my.
Ministr Brabec se vůči kritice ekologických organizací vymezil již v sobotním rozhovoru pro deník Právo. „V současné době není možné a pro Českou republiku naprosto realistické bez toho, abychom dramaticky zvýšili cenu tepla nebo elektřiny, odejít od uhlí do roku 2030,“ uvedl. Současně dodal, že další těžbu nepovoluje jeho rezort, ale příslušný báňský úřad, ministerstvo prý jen v souladu se zákonem schválilo stanovisko EIA.
Limity těžby na dole Bílina prolomila již v roce 2015, krátce před uzavřením zmiňované Pařížské dohody, vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí původně provozovateli dolu, pod ČEZ spadajícím Severočeským dolům, dokumentaci k žádosti o schválení těžby vrátilo právě kvůli absenci vyhodnocení jejích dopadů na klima. Přestože rezort spočítal, že spálení vytěženého uhlí přinese jedenáct a půl milionu tun emisí CO2 ročně, daný fakt nakonec ve svém finálním rozhodntí nezval v potaz.